Obilí by se u nás mělo sklidit méně než v minulém roce, navíc jeho zásoby přede žněmi jsou oproti loňsku nižší, což nahrává lepším farmářským cenám. Výkupní organizace mluví o dvacetiprocentním růstu ceny krmného obilí. Mlynáři se chystají platit za pšenici obdobně jako vloni.
Letošní úroda obilí bude menší než loňská, shodli se představitelé nevládních agrárních organizací minulou středu u předžňového kulatého stolu, který náš týdeník uspořádal přímo na poli při Dni Zemědělce, věnovanému sklizni obilí. Jiří Malypetr, jednatel společnosti Dvůr Kostomlaty, na jejíž pozemcích na Nymbursku se akce uskutečnila, věří, že výnosy budou mít slušné. „V žádném případě se nevyrovnají roku 2004. Jestli budou jako vloni, záleží na vývoji počasí, které nelze odhadnout,“ konstatoval.
Podle předpokladu Agrární komory ČR, kterou v besedě zastupoval František Švadlena, předseda Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, se může sklidit kolem 6,5 až sedmi milionů tun obilí. „Osevní plochy jsou oproti roku 2005 nižší o necelých sto tisíc hektarů,“ uvedl jeden z důvodů očekávané horší úrody.
Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský odhaduje sklizeň zhruba na sedm až 7,2 milionu tun. „Zásoby k 1. červenci budou o 650 tisíc tun menší než před rokem,“ zmínil faktor, který ovlivňuje na situaci na trhu.
„Úroda určitě nebude rekordní. V naší středočeské oblasti se u pšenice projevují virózy. Výnosy možná poklesnou o třetinu i více,“ řekl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Stanislav Němec.
Obchodníci předpovídají „normální“ produkci obilí. Předseda Českomoravského sdružení organizací ZZN Zdeněk Kubiska ji vyčíslil na 7,4 až 7,5 milionu tun.
Oficiální první odhad sklizně zveřejní Český statistický úřad začátkem července. Vloni se obiloviny včetně kukuřice sklízely z 1,6 milionu hektarů a produkce dosáhla 7,66 milionu tun.
A jaká jsou cenová očekávání? O lepších cenách mluví nejen pěstitelé, ale i obchodníci. „O ceně rozhoduje nabídka a poptávka, které by měly být vyrovnané. Vše hraje pro zemědělce,“ uvedl Kubiska. U krmného obilí by podle něho mohly ceny stoupnout oproti loňsku o dvacet procent. K potravinářské pšenici se výkupy nechtějí vyjadřovat a ponechávají to na mlynářích. Ti očekávají podobnou situaci jako loni. „Úroda pšenice by měla být dobrá, ceny obdobné jako v minulém roce. Pod intervenční cenu vykupovat nebudeme,“ konstatoval Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů.
Státní zemědělský intervenční fond podle ředitele Jana Höcka platil za obilí z loňské sklizně v průměru 3060 koruny za tunu. „Standardní cena za intervenční nákup je stále 101,31 eura za tunu, ale koruna posiluje. Je chybou chápat tuto cenu jako směrodatnou pro cenu na trhu. Ta by se měla odrážet spíš od nákladů,“ řekl.
Představitelé zemědělské reprezentace považují za reálnou cenu potravinářské pšenice určitě přes 3000 korun za tunu. „Po tržní úpravě by cena v září měla být 3100 až 3150 korun,“ upřesnil Jirovský a zmínil souvislost s cenou 3200 korun za tunu sladovnického ječmene, kterou vyhlásila firma Soufflet Agro.
Dlouhodobě korektní přístup této společnosti ocenil předseda ASZ, která s ní vždy přede žněmi o ceně jedná. „I když bychom ji rádi viděli výš, 3200 korun je asi realita. Do smlouvy se podařilo dostat podmínky, které zemědělci umožňují dodat zboží za odpovídající ohodnocení. To není vždy pravda u ostatních komodit, zejména pšenice,“ poznamenal Němec.
„Mlynáři by určitě rádi obchodovali jako sladovny. U pšenice je ale náš trh vystavený silné konkurenci. Vozí se sem mouka ze Slovenska a Rakouska, kam se tlačí Maďarsko se svou nadprodukcí,“ reagoval Filip.
U krmného obilí by základní cena po žních měla být podle Jirovského 2650 korun za tunu. „Nižší úroveň nezaručuje zemědělcům rentabilitu,“ poznamenal Švadlena. Před vysokými cenami krmného obilí varoval zástupce výkupů – výrobců krmných směsí. „Dražší krmení dolehne na podniky bez půdy s produkcí prasat. Důsledkem může být ještě vyšší dovoz vepřového masa,“ upozornil Kubiska.
