Za rovné podmínky

Vyrovnání přímých plateb již v roce 2010, nikoliv až v roce 2013 a větší podporu producentům mléka požadují zemědělci z nových unijních států v deklaraci, kterou schválil kongres nevládních zemědělských organizací nových členských zemí v Brně, pořádaný počátkem minulého týdne souběžně s neformální radou ministrů zemědělství a rybářství. Dokument předali komisařce pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerové-Boelové.

Dřívější vyrovnání přímých plateb by podle deklarace, kterou schválili i zúčastnění představitelé starých členských zemí, mělo zejména snížit negativní dopady finanční a hospodářské krize na rolníky v nových členských zemích. „I za předpokladu, že by se úroveň přímých plateb v nových členských zemích vyrovnala již od roku 2010, zůstane jejich výše podpor přepočtených na hektar zemědělské půdy v nových unijních zemích podstatně nižší než v původních. Například i tak bude ČR na asi poloviční úrovni Německa a Rakouska, a to bez započítání podpor sociálního a zdravotního pojištění v těchto zemích, informoval prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Farmáři chtějí také jednotný systém sazeb přímých plateb pro všechny členské státy EU a do národních dotací započítat podporu sociálního a zdravotního pojištění hrazenou státem. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovký poznamenal, že je rovněž důležité zákonným způsobem zmírnit tlak velkých obchodníků na své dodavatele. Trpělivost s řetězci již došla zemědělským odborářům, kteří plánují protesty formou dlouhodobé blokády centrálních skladů velkých obchodních řetězců. Podle předsedy zemědělských odborů Bohumíra Dufka ještě počkají do voleb do Evropského parlamentu a na to, zda nový komisař pro zemědělství vyslyší jejich požadavky. Prezident Maďarské agrární komory Barna Forgácz připomněl, že řetězce v Maďarsku přistoupily na etický kodex, podle něhož bude minimálně 80 procent prodávaných výrobků pocházet z tuzemska. Představitelé nevládních organizací se shodli, že právě vlivem „dvoukolejné“ společné zemědělské politiky ztrácí noví členové unie soběstačnost v řadě komodit. Například Česká republika již není soběstačná ve výrobě cukru, lnu, škrobu, v produkci ovoce a zeleniny či vepřového masa. Nyní je ohrožen chov skotu a produkce mléka. „Je třeba, aby staré a nové členské země spolupracovaly a zajistily tak ceny pokrývající náklady pro zemědělské producenty ve všech regionech Evropy,“ prohlásil Veleba s tím, že se takové setkání nevládních organizací koná poprvé po vstupu České republiky do Evropské unie. Zúčastnil se ho i nový prezident nevládní organizace Copa Padraig Walshe. O budoucnosti společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013 jednali také ministři unijních zemí. Zabývali se otázkami, zda budou i nadále existovat přímé platby, z čeho se budou odvozovat a na co se bude vázat jejich výplata a dalšími problémy spojenými s budoucí podobou SZP, která je stále největším příjemce peněz z rozpočtu unie. Názory jednotlivých členských zemí se poněkud liší. Nejde jen o rozdílný přístup nováčků a starých států. Jednotný není ani pohled zemí původní evropské patnáctky. Dokreslují to názory ministra z Francie, jehož země unii předsedala před námi, a ze Švédska, které od nás převezme otěže příští měsíc. Zatímco francouzský ministr zemědělství Michel Barnier mluví o potřebě mít do budoucna „velkou SZP pro všechny státy s dostatečným rozpočtem a regulací“, jeho kolega Eskill Erlandsson z liberálněji laděného Švédska chce reformy, které zajistí větší orientaci zemědělců na trh, deregulaci a nižší výdaje. Podpory by podle něj měly směřovat hlavně do druhého pilíře, tedy na rozvoj venkova. Každopádně je podle slov Mariann Fischerové Boelové zřejmé, že cross compliance bude součástí politiky i po roce 2013. Mělo by se však, jak slíbila, zjednodušit.