28.01.2007 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Za slupkou ukazatelů tvrdá práce

Letošní ocenění Zemědělec roku získala akciová společnost Luka z Jihlavska. Přestože nehospodaří na nejúrodnějších půdách v příznivých klimatických podmínkách, díky sázce na chov skotu dosahuje výborných výsledků vyjádřených ukazateli finančního zdraví.

Cenu spolu s prémií 150 tisíc korun převzala v panteonu Národního muzea předsedkyně představenstva Ing. Alena Nováková. Vítězství v soutěži vnímá jako satisfakci za mnoho let vytrvalé práce své a svých spolupracovníků. První týden v lednu nás provedla střediskem ve Vysokých Studnicích na Jihlavsku a zavzpomínala na uplynulá léta.

Dlouhá cesta z marasmu
Před rokem 1989 nic nenasvědčovalo tomu, že by na místě původních zemědělských družstev mohl vzniknout silný nástupce. „V té době jsme byli zařazeni do konsolidačního programu a naše výsledky byly spíše horší než lepší,“ poznamenává Alena Nováková. „Technické vybavení bylo snad nejhorší na celém Jihlavsku, trápila nás nízká mléčná užitkovost a zadlužení. Navíc jsme se potýkali s nadmírou přebytečných zaměstnanců. Takže když se v roce 1992 skutečně rozběhla ekonomická transformace, vůle založit společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost u nás nebyla.“ Poté se přihlásili restituenti a družstvo přišlo o 450 hektarů zemědělské půdy. „Majetkové podíly z transformace jsme počítali podle vyhlášky, čímž vznikly závazky vůči oprávněným osobám ve přibližné výši devadesát milionů korun. Prošli jsme několika soudními procesy a podle svých možností jsme s restituenty vyrovnali. Postupem času se nám začalo dařit a družstvo se finančně konsolidovalo. Nyní nám zbývá vyplatit jenom sedm procent závazků z transformace,“ uvádí skromně předsedkyně představenstva.

Orientace na skot
Dnešní akciová společnost LUKA je nástupnickou organizací původního ZD Luka nad Jihlavou, které vzniklo sloučením zemědělských družstev Luka nad Jihlavou, Otín, Bítovčice a Vysoké Studnice. V současné době hospodaří na výměře 1448 hektarů zemědělské půdy. Hlavní podíl na tržbách – přes osmdesát procent – má podle ekonomických údajů roku 2005 živočišná výroba. Celkem chovají 1295 kusů holštýnského skotu, přičemž základní stádo čítá 450 dojnic. K tomu je nutné připočítat 150 kusů kombinovaných a masných plemen české strakaté, charolais a masný simentál. „Pestré složení stáda je dáno tím, že jsme jej dokupovali postupně, vysvětluje Alena Nováková.“ Podle ní mají v této kategorii skotu ještě rezervy, protože zatím nepostavili odpovídající zimoviště.
Většinu mléka společnost LUKA dodává do Jaroměřické mlékárny. Během posledních let nakoupili asi 1,5 milionu litrů mléčné kvóty. Při současném kupčení a tomu odpovídajících cenách však předsedkyně představenstva nevidí prostor pro naše další rozšíření. V tomto spoléhá na aktuální rozdělení volné národní rezervy pro dodávky mléka. Při hodnocení výkonnosti dojeného skotu spoléhá na ukazatel průměrné denní dodávky mlékárně na dojnici. „Dosahujeme 27,5 až 28,5 litru v čemž určitě patříme do republikové špičky,“ tvrdí. Naproti tomu kontrola užitkovosti podle ní potvrzuje hlavně kvalitu plemenářské práce.

Investice do ustájení
Během posledních let se na středisku ve Vysokých Studnicích podařilo uskutečnit několik důležitých investičních akcí, které přispěly k dobrým ekonomickým výsledkům. „Před pěti lety jsme zrekonstruovali porodnu dojnic, což nás poprvé přivedlo k evropským fondům. Ze zkušeností z programu Sapard čerpáme dodnes,“ říká Alena Nováková. Během roku 2006 dokončili ve středisku Vysoké Studnice kejdové hospodářství. Kapacita vybudovaného skladu činí 6350 metrů krychlových. Dále proběhla rekonstrukce odchovny mladého dobytka na středisku Bítovčice, která pojme na 440 zvířat. I zde se podnik rozhodl pro kejdový provoz.
Mezi nejnovější počiny patří výměna chladicího zařízení. Původní tři tanky na deset tisíc litrů mléka včetně chlazení české provenience nestačily a mlékárenské cisterny musely na Vysoké Studnice zajíždět dvakrát denně. Rozšířené skladovací kapacity a nové chlazení Westfalia zvládnou až 18 tisíc litrů. Přestože mají na středisku dojení značky DeLaval, ve prospěch konkurence rozhodla dostupnost servisních služeb.
Finančně nejnáročnější akcí je stavba nového kravína, která započala v loňském roce. Plánované investiční výdaje by se měly vyšplhat na 35 milionů korun. Část pokryje operační program Zemědělství. „Poměrně dlouho jsme čekali na vyhlášení výsledků a nebyli jsme si jistí, jestli začít už loni. Takový zásah do hospodaření bychom sami nemuseli ustát,“ komentuje předsedkyně představenstva dilema v rozhodování. Stavební práce přesto začaly už na přelomu září a října. Hrubá stavba je nyní hotová a na jaře se plánuje kolaudace. Takhle budou mít ve Vysokých Studnicích půlroční rezervu na naskladnění nové stáje.
Hlavním přínosem bude nadstandardní welfare zvířat. „Přímý ekonomický efekt neočekávám, kapacity máme dostatečné a vykazujeme vysokou produktivitu práce. Situace není taková, že zrušíme čtyři kravíny a skot převedeme do nového. Tohle už máme za sebou. Velké, odizolované, prosvětlené a vzdušné prostory (rozměry stáje jsou 37 x 115 metrů) by se měly minimálně projevit na zdravotním stavu zvířat,“ předpokládá.

Pokles plochy obilnin
Rostlinná výroba nestojí na produkci tržních komodit, ale zajišťuje hlavně krmivo a stelivo pro dobytek. S přechodem na kejdové hospodářství se však potřeba stelivové slámy snížila a rozloha obilovin nejspíš klesne ze 370 na 320 hektarů. Naopak, zvyšovat by se měla výměra silážní kukuřice. Dlouhodobě stabilní pozici v osevních plánech drží řepka se 130 hektary. Mezi další významné plodiny patří brambory na sedmdesáti hektarech (patnáct sadba, zbytek konzum). Vzácnou specialitkou je pěstování Rakytníku řešetlákového. Plochy s tímto keřem se však pronajímají. Velkou část obhospodařované plochy (543 ha) zabírají trvalé travní porosty, z čehož se vypásá 185,5 hektarů.
Zemědělskou techniku společnosti považuje Alena Nováková za kompletně obměněnou. Vlastní šest traktorů Massey Ferguson ve výkonových řadách 115 až 210 koní, plné vybavení na pěstování brambor a kompletní senážní program – devítimetrovou a třímetrovou žací lištu, obraceče, shrnovače a řezačku. „Nyní zvažujeme nákup zemědělského návěsu, protože cestou automobilové dopravy určitě nepůjdeme. Hlavním důvodem je omezená využitelnost. Podobné rozhodování nás čeká v případě rozmetadla,“ odhaluje.

Hledání nové koncepce
Na přelomu roku vedení společnosti zrušilo výkrm prasat na středisku Vysoké Studnice. S tím souvisí snížení nákladů, ale také výpadek tržeb. „Měli jsme staré technologie náročné na práci, přesto jsme dosahovali zajímavých výsledků. Provoz nevyhovoval standardům ochrany životního prostředí, proto jsme jej museli uzavřít,“ vysvětluje Alena Nováková. Letos chce hledat novou koncepci živočišné výroby a přemýšlet nad dalším směřování akciové společnosti. „Je to především otázka ustajovacích míst a geografických či klimatických podmínek,“ zmiňuje hlavní překážky. „V naší oblasti sice hodně prší, ale kopcovitý terén a písčité půdy neudrží vláhu dlouho. Druhé a třetí seče bývají slabé, na pastvinách bývá problém dobytek udržet,“ dodává.
Přelom v dosavadní činnosti by mohla přinést výstavba bioplynové stanice. Tuto myšlenku znovu po roce oprášili a nyní se chystají zpracovat podrobnou studii proveditelnosti. Další tržby mohou plynout z poskytování služeb obci, i když letošní plánované odklízení sněhu poskytli Vysokým Studnicím formou sponzorského daru.
A co nejvíce vadí Zemědělci roku? „V prvé řadě nás omezují agro-environmentální opatření, protože nemůžeme flexibilně spásat louky, ale jen vymezené pastviny. Takhle neproduktivně spotřebujeme ročně třicet tisíc litrů nafty. Pak nám stěžují práci klasické problémy jako cenová politika některých odběratelů, přebujelé zákony, kvóty na mléko, neujasněná kontrolní činnost úředníků a nedostatek mládí na venkově,“ jmenuje Alena Nováková. „S důrazem na vysokou produktivitu práce a informace od kvalitních poradců si určitě poradíme,“ uzavírá.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down