Devadesát procent úspěchu podniku tvoří lidé, tvrdí Jana Ulbrichová, ředitelka akciové společnosti 1. Hradecká zemědělská se sídlem v Hradci nad Moravicí, která byla již podruhé vyhodnocena jako nejlepší v Moravskoslezském kraji v soutěži Zemědělec roku 2013, tradičně pořádaném vydavatelstvím Profi Press. „Pro nás to byla pocta nejvyšší, protože řada lidí nevěřila, že se dostaneme ze všech svých problémů. Přihlásili jsme se sice do soutěže podruhé, ale že opět obhájíme prvenství, jsme si nemysleli,“ řekla.
Minulý rok byl pro 1. Hradeckou zemědělskou zase v v něčem jiný než předchozí. Ředitelka o sobě prozradila, že onemocněla a poslední půlrok absolvovala léčbu. Vedení podniku jí však umožnilo, aby i během této doby pracovala. „Měla jsme určitá omezení, ale mohla jsem se opřít o schopné lidi, kteří mě obklopovali,“ prohlásila s tím, že navzdory těmto problémům rok skončil úspěšně. „Zlepšili jsme se i v živočišné výrobě a do budoucna ji plánujeme rozšířit,“ poznamenala. Rok 2013 skončili s průměrnou denní užitkovostí 24,9 litru, v lednu činila užitkovost 28 litrů. Minulý rok v lednu byla průměrná denní užitkovost 26 litrů na dojnici, za předchozí rok představovala 22 litrů. „Díky dobré ceně mléka a zvýšením užitkovosti nám klesají náklady na krmný den,“ poznamenala, že zatím mají celkem dobře našlápnuto i v letošním roce.
Společnost získala dotaci z Programu rozvoje venkova, takže bude stavět novou porodnu a měnit další technologie. Následnou fází bude dojírna, přiblížila Ulbrichová a poukázala na nezbytnost investic. „Investuj nebo nepřežiješ,“ prohlásila. „Pokud člověk nějaké peníze vydělá, má je vložit do podnikání. Tím, že podnik investuje, snižuje si náklady a usnadňuje práci svým zaměstnancům,“ vysvětlila. Hodně jsme investovali do rostlinné výroby i do techniky, bylo potřeba investovat do pícninářské technologie a podobně. nyní je na řadě právě živočišná výroba.
Podíl má i mateřská společnost
Za prosperitou firmy je podle Ulbrichové také mateřská společnost Navos, která 1.Hradeckou podporuje. Bez ní by totiž nemohla investovat. „Potřebovali jsme finanční injekci. Nyní se již dostáváme do fáze, že to, co do nás vložila, jí začínáme vracet,“ sdělila ředitelka podniku, který vznikl v roce 1995. Předešlé vedení nezvládlo své rozsáhlé investiční záměry. Provozovalo různé kooperace, brusírnu, kamionovou dopravu a kromě úvěrů se platilo 17 leasingů. Všechny tyto činnosti byly přitom ztrátové. „Společnost byla přeúvěrovaná a dostala se téměř na pokraj krachu,“ podotkla. Následně uskutečnila restrukturalizaci, zavřela ztrátové provozy a snížila počet pracovníků. Akciová společnost ještě v roce 1999 zaměstnávala asi 130 lidí, dnes v ní je asi 70 lidí.
Nechala si jen provozy, o nichž se vědělo, že vytvářejí určitý zisk. „Vědělo se, že tu potenciál je, ale do akciové společnosti musí vstoupit nějaký investor,“ poznamenala s tím, že původně společnost vlastnilo 900 akcionářů, ale nebyl tu žádný majoritní vlastník. V roce 2010 tak do akciové společnosti vstoupil Navos a.s. Kroměříž. Tak se nastartovala další činnost podniku.
Výnosy jsou stabilní
Společnost se zabývá jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Obhospodařuje asi 2000 hektarů zemědělské půdy v nadmořské výšce 400 až 500 metrů nad mořem. Z toho je asi 350 hektarů trvalých travních porostů. „Prvotní v rostlinné výrobě je zabezpečení živočišné produkce krmivy. U nás se prosazuje takové heslo: Vše pro živočišnou výrobu,“ zdůraznila Jana Ulbrichová. Ornou půdu tak pokrývají zejména kukuřice, které zaujímají asi 200 hektarů, vojtěšky, jetelotrávy, krmné obilí, tritikale, které má v této oblasti dobré výnosy. Dalších 450 hektarů tvoří pšenice a 250 hektarů řepka. Výnosy jsou v této oblasti stabilní, i když ne tak vysoké jako v úrodných oblastech Moravy. Například dvanáctiletý průměrný výnos ozimého ječmene je 4,97 tuny z hektaru, pšenice 4,59 tuny z hektaru a řepky 2,95 tuny z hektaru. „Hospodaříme v kopcích, kde se drží sníh a není tam takové sucho. To je taky důvodem toho, že ve výnosech nejsou velké výkyvy,“ vysvětlila.
V oblasti živočišné výroby se Hradečtí soustřeďují zejména na produkci mléka. Chovají 550 dojnic holštýnského plemene. Mléko dodávají do Olmy.
Další informa ce se dočtete v aktuálním čísle týdeníku Zemědělec.
