29.09.2008 | 08:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zachovat welfare i při zabíjení zvířat

Návrh nařízení, které by mělo zlepšit podmínky zvířat při jejich porážení či zabíjení a zajistit humánní zacházení s nimi, přijala v uplynulých dnech Evropská komise. Cílem návrhu je zjednodušit existující legislativu a dát ji do souladu s platnými nařízeními z oblasti hygieny potravin. Podle Bruselu jde o první legislativní návrh od schválení Akčního programu na ochranu a welfare zvířat na roky 2006 až 2010. Přináší nové povinnosti pro jatky, výrobce zařízení i členské státy.

Podle komisařky pro zdraví Kypřanky Androully Vassiliou má společnost povinnost pečovat o zvířata tím, že omezí na minimum úzkost a pocit bolesti během jejich porážení. Současná pravidla unie týkající se tohoto procesu jsou podle ní zastaralá a potřebují revizi. Od nové legislativy si mimo jiné slibuje, že také podpoří inovace výrobců zařízení.
Miliony tvorů končí život rukou člověka Podle Evropské komise se ročně se na jatkách všech členských zemí Evropské unie porazí na maso téměř 360 milionů prasat, ovcí, koz a kusů skotu a několik miliard drůbeže. V líhních se ročně likviduje kolem 330 milionů jednodenních kohoutků nosných plemen. O život přijde také asi 25 milionů kožešinových zvířat. Boj s přenosnými chorobami vyžaduje zabíjení dalších tisíců až milionů tvorů. Brusel chce, aby toto zabíjení ve velkém probíhalo humánním způsobem a spolu s omračováním respektovalo požadavky welfare zvířat.
Změny pro průmysl i členské státy
Podle zmíněného návrhu nařízení by se požadavky welfare měly důsledně promítnout do stavebního uspořádání a vybavení jatek a porážecích míst. Komise požaduje také, aby se pravidelně monitorovala účinnost omračovacích technik. Každá porážka bude muset vyvinout a zavést standardní postup pro spolehlivé zajištění podmínek welfare. To podle Bruselu není pro jatky nic nového, protože něco podobného již požaduje kvůli zajištění hygieny a jakosti potravin systém kritických bodů ve výrobě (HACCP). Tyto požadavky bude tedy třeba v případě, že nařízení nabude účinnosti, rozšířit ještě o standardy welfare. Dalším povinným opatřením bude hodnocení účinnosti omračovacích metod pomocí indikátorů. Po omráčení bude třeba zvířata pravidelně monitorovat, aby se zajistilo, že před porážkou nenabudou vědomí.
Návrh nařízení také požaduje, aby zaměstnanci jatek, kteří zacházejí do styku se zvířaty, měli certifikát týkající se aspektů welfare spojených s jejich prací. Certifikát by měl mít platnost maximálně pět let a vydával by jej na základě vykonané zkoušky akreditovaný nezávislý subjekt.
Jatka by měla podle návrhu nařízení jmenovat určitou osobu, která bude za welfare zvířat odpovědná a také zajistí pravidelné školení a certifikování zaměstnanců. Malé provozy se bez takovéto funkce obejdou.
Výrobci omračovacích zařízení budou muset do návodů doplnit, jak se při jejich používání zajistí welfare zvířat a také instrukce, jak monitorovat účinnost zařízení a jak je udržovat v dobrém stavu. Své technické standardy budou výrobci nuceni přizpůsobit současným vědeckým poznatkům.
V souladu s návrhem by členské státy měly vytvořit národní referenční centra pro welfare zvířat, která budou poskytovat technickou podporu pro uvedené speciální úředníky jatek. Ačkoliv v mnoha členských státech existují různá výzkumná centra, která by mohla tuto činnost zajistit, výsledek jejich práce a jejich technická kompetence není podle Bruselu pro práci odborníků dohlížejících na welfare dostačující.
Zatím žádný zákaz Zpřesnit by se měl seznam povolených omračovacích metod. Požadavky na každou z nich se budou upravovat podle posledních vědeckých poznatků.
Návrh nařízení zatím nezakazuje žádnou dnes používanou metodu omračování, ale u některých omezuje možnosti aplikace. Komise se rozhodla, že nezakáže omračování drůbeže ve vodní lázni, přestože neodpovídá požadavkům welfare. Povoluje nadále i omračování oxidem uhličitým přes názor odborníků, že nejde o šetrnou metodu. Důvodem je nedostatek jiných alternativ pro průmyslové podmínky. U drůbeže sice existuje jiná možnost než omračování ve vodní lázni, ale prozatím tento způsob omračování není možné použít u malých nebo středních porážek, jichž je v unii velké množství. Podobně oxid uhličitý není možné dnes zakázat protože neexistuje vhodná alternativa pro některé druhy jako například pro prasata nebo kožešinová zvířata. Jde také o důležitou techniku aplikovanou při hromadném zabíjení drůbeže.
Welfare i při likvidacích nebezpečných nákaz Návrh se také zabývá hromadným zabíjením zvířat v případě nakažlivých chorob (například v souvislosti s ptačí chřipkou či kulhavkou a slintavkou). Tyto zásahy se také promítají do veřejných financí i rozpočtu unie. Proto návrh nařízení požaduje větší otevřenost subjektů, které tuto činnost dělají, vůči veřejnosti, lepší plánování akce, její kontrolu a informace o ní. Metody, jimiž se v těchto případech zvířata zabíjejí, musí splňovat požadavky welfare.
Jak je to dnes Nyní platí pro porážení zvířat v unii směrnice č. 93/119/EC. Požaduje, aby zvířata byla ušetřena všech odstranitelných podráždění, bolesti nebo utrpení během porážení nebo zabíjení a souvisejících operací, a to jak uvnitř jatek, tak i mimo ně. Podle komise je třeba tuto směrnici revidovat, protože vědecké a technické poznatky v této oblasti značně pokročily. V letech 2004 a 2006 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal dva vědecké názory týkající se metod omračování a porážení. Závěr z roku 2004 se týkal koní, skotu, ovcí, koz, prasat, drůbeže a faremně chovaných ryb. O dva roky později se EFSA zaměřila na na farmách chovanou zvěř (zejména jeleny) a křepelky, dále na kozy, králíky, pštrosy, kachny a husy.
Unie se zároveň snaží, aby pravidla welfare zvířat byla přijata na mezinárodní úrovni. Výsledkem jsou doporučení Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), zejména o omračování a zabíjení pro lidskou spotřebu a o zabíjení z důvodu likvidace přenosných chorob.
Závaznost nařízení Pokud bude nařízení schváleno, bude přímo účinné bez jakýchkoli úprav či výjimek ve všech státech unie. Doposud byla tato oblast, jak již bylo uvedeno, ošetřena jen směrnicí. Členské země musely její zásady zavést do své vnitrostátní legislativy. V celé unii neplatila tedy úplně stejná pravidla.
Brusel slibuje přechodné období, které dovolí podnikům i členským státům se na změny, které nařízení přinese, připravit. Jde zejména o certifikaci personálu a standardy pro navrhování zařízení pro jatka.
Nařízení se kromě jatečných zvířata a drůbeže týká také kožešinových zvířat, vytříděných jednodenních kohoutků nosných plemen a dalších zvířat zabíjených na farmách. Bude závazné i pro jatka a drůbeží porážky ve třetích zemích, které mají povolení vyvážet maso a drůbež do unie.
Usmrcování živočichů v souvislosti s vědeckými experimenty řeší jiná směrnice, která se nyní také reviduje. Nařízení se nevztahuje na zvířata zabíjená při lovu, býčích zápasech, zatoulaných psů a koček v útulcích, zvířat v přírodě apod.
Názor veterinářů
„V naší republice je současná veterinární legislativa, i pokud jde o welfare na jatkách, plně v souladu s legislativou Evropské unie a také s Evropskou dohodou o ochraně jatečných zvířat,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben. Změny navrhované komisí, tj. zejména požadavek na proškolenou osobu na welfare na jatkách, vnímá podle jeho slov SVS jako jistý krok kupředu v ochraně zvířat. Upozornil však, že v ČR již požadavek na odbornou způsobilost personálu na jatkách existuje. Navíc je na našich jatkách stálý veterinární dozor speciálně proškolený podle zákona na ochranu zvířat proti týrání, který dohlíží i na ochranu zvířat při porážení. Tento dozor funguje od příjmu, přes samotnou porážku až po vykrvení zvířete a rozbourání jatečného těla. Navíc každoročně inspektoři pro péči o pohodu zvířat místně příslušných krajských veterinárních správ komplexně kontrolují na všech jatkách plnění požadavků na welfare.
„Pokud bude muset být podle návrhu, který zveřejnila komise, určena na jatkách speciální osoba „přes welfare“, bude to vyplývat z nové legislativy, což budeme stejně jako ostatní členské země akceptovat,“ připustil Duben. Upozornil ale, že návrh nařízení neřeší tzv. domácí porážky. U nás stanovuje jejich podmínky veterinární zákon.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down