Co bude dál s mléčnými kvótami? Skončí opravdu v roce 2015? Bude to naráz nebo po přechodném období a jak by toto období mělo vypadat? To jsou některé z otázek otevřené diskuse o dalším osudu mléčného sektoru.
Příprava na dlouhodobý úspěch v mlékárenském sektoru nazvala komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová svou řeč, jíž 11. ledna letošního roku otevřela diskusi o přechodu do roku 2015, kdy by měly definitivně skončit mléčné kvóty. Jak uvedla, sektor mléka se nyní ocitl v mimořádných podmínkách. V tisku se to hemží články o vysokých cenách mléčných výrobků. Mluví se moc o tom, jak rostou náklady pro spotřebitele, ale daleko méně o zisku, který z toho mají farmáři a který potřebují. „Podle mne není důvod pro dramatickou akci, protože nejde o skutečný nedostatek mléka ani o výjimečné zvýšení jeho cen,“ prohlásila komisařka s tím, že jedinou skutečností je vyprázdnění intervenčních skladů. Zbytek jsou jen spekulace. Jak dále konstatovala, ceny zvedl trh a ten je také sníží. Vysoké ceny jsou dobrou zprávou pro zemědělce a dají sektoru dynamiku, která v něm roky nebyla. Ceny mléka od počátku osmdesátých let klesaly.
Komisařka prohlásila, že potřebuje slyšet názory všech subjektů spjatých se sektorem mléka, farmářů, zpracovatelů, konzumentů i nevládních ekologických organizací. „Co si myslíte, kde vidíte rizika a příležitosti? Řekněte to prosím otevřeně. Chci raději nyní slyšet vaše komentáře, než potom demonstranty před svou kanceláří, jako tomu bylo před dvěma lety,“ apelovala na přítomné. Ti, kdo se nemohli konference přímo zúčastnit, mohou své připomínky, názory a návrhy napsat (a to i v češtině) na komisařčin blog na internetové adrese http://blogs.ec.europa.eu/fischer-boel/. Mariann Fischerová Boelová počítá s tím, že poté, co se seznámí s návrhy vzešlými z diskuse a s názory europoslanců i ministrů zemědělství členských zemí, přijde letos v květnu s příslušným legislativním návrhem. Ten posoudí Evropský parlament a musí schválit rada ministrů zemědělství.
Na úvod diskuse komisařka načrtla některé záměry a představy o možném vývoji jednotlivých opatření používaných v mléčném sektoru.
Exportní refundace Komisařka připomněla, že v Hongkongu se v závěru roku 2005 dohodly členské země Světové obchodní organizace (WTO) v rámci Katarského kola jednání, že exportní subvence postupně zruší do roku 2013. „Ať se cokoliv ještě stane v rámci Katarského kola, dny exportních refundací jsou sečteny,“ uvedla komisařka s tím, že tato podpora jen těžko může přispět k tomu, aby evropské zemědělství bylo konkurenceschopné a tržně orientované. Navíc je za ně unie kritizována, a to zejména z pohledu jejich dopadu na ekonomiku rozvojových zemí. Od exportních subvencí na mléko však nemusí unie ustoupit hned. Komisařka slíbila, že Brusel si ještě pro nadcházející období ponechá možnost je v mléčném sektoru používat, pokud to bude nutné. „Ale nemohou být součástí dlouhodobé vize,“ upozornila.
Intervenční nákupy
V souvislosti s probíhající zdravotní kontrolou společné zemědělské politiky zaznělo, že intervenční nákupy musí fungovat jako skutečná záchranná síť. Nemohou určovat tržní ceny. Poslední reforma se dotkla i intervence v sektoru mléka. Je ale otázkou, zda ji vyřešila správným způsobem. Komisařka upozornila na to, že úrovně intervenčních cen pro sušené netučné mléko a máslo jsou v unii stanoveny přesně opačně, než to odpovídá situaci na světovém trhu, kde je cena sušeného netučného mléka vyšší než másla. Má tento nesmyslný rozpor pokračovat i nadále? Nebo máme snížit intervenční cenu másla? Nadhodila další otázky komisařka.
Soukromé skladování
Alternativou pro intervenční nákupy měla původně být podpora soukromého skladování výrobků. Loni na podzim Brusel tuto podporu dočasně zrušil. Podle komisařky je otázkou, zda i nadále automaticky nabízet podporu pro soukromé skladování každý rok, anebo k tomuto opatření přikročit jen tehdy, pokud to bude situace na trhu vyžadovat.
Mléčné kvóty
Svět se od roku 1984, kdy začaly v Evropě fungovat mléčné kvóty, velmi změnil. Tehdy podle komisařky „explodoval zemědělský rozpočet Evropského společenství a také zásoby agrární produkce“. Proto společenství zavedlo kvóty, které měly širokou podporu. Názor na kvóty se však mění. Zatímco ještě nedávno proti nim byly jen čtyři členské státy, dnes převládá názor, že by se měly zrušit v roce 2015, jak s tím počítá reforma z roku 2003. Je třeba jasně říci, zda kvóty skončí a jak se má unie na jejich konec připravit. Potřebují to vědět farmáři i zpracovatelé, aby se mohli rozhodnout, zda a jak mají investovat.
Co bude po zrušení kvót
Dopady konce kvót, přechodem na tuto dobu i různými scénáři navyšování kvót do roku 2015 se zabývá analýza, kterou si nechala zpracovat Evropská komise. Komisařka z ní vybrala úvahy o pohybu cen a možnost obchodu s kvótami mezi členskými státy.
Pohyb cen
Po zrušení kvót by se podle zmíněné studie měly ceny mléka více méně vrátit na úroveň, jakou měly na začátku loňského roku. Samozřejmě taková předpověď není spolehlivá, ale, jak komisařka poznamenala, je možné je použít pro další úvahy. Pokud se cena vrátí na úroveň z počátku loňského roku, je klíčovou otázkou, jak se bude vyvíjet do roku 2015, pokud se budou kvóty zvyšovat pomalu nebo prudce. Jestliže se kvóty budou zvyšovat pomalu, analýza předpovídá relativně hladký průběh vývoje cen. Na druhou stranu, pokud Brusel neudělá žádné opatření (tedy nesáhne ani k pomalému zvyšování kvót), přechod již tak hladký nebude. Po několik roků ceny porostou hnané vzhůru zvyšující se poptávkou při statické nabídce. Po zrušení kvót pak podle komisařky prudce klesnou.
Komisařka se domnívá, že požadovaný efekt zajistí nárůst kvóty v letošním roce o dvě procenta. Je to zvýšení, které je trh schopen pojmout a také je potřebuje. Spotřebitelé chtějí více mléčných produktů, jak v EU, tak i mimo ni. Další nárůst kvóty za zmíněná počáteční dvě procenta bude podle Fischerové Boelové řešit zdravotní kontrola společné zemědělské poiltiky. Nárůst kvóty není jediným možným způsobem, jak se připravit na konec kvótového systému, upozornila komisařka.
Obchod s kvótami mezi členskými zeměmi
Jednou z dalších možností je dovolit obchod s kvótami mezi členskými státy. To umožní pohyb produkce po unii. K němu stejně dojde v okamžiku, kdy padnou kvóty. Ale síly, které tento pohyb umožňují, nejsou v obou případech stejné. Bez kvót můžeme očekávat, že časem se produkce bude koncentrovat hlavně v místech, kde je nejvíce konkurenceschopná a rentabilní. V době, kdy platí kvóty, není konkurenceschopnost jediným důležitým faktorem, který rozhoduje, kde se bude mléko vyrábět. Dalším je přístup ke kapitálu, protože práva na kvótu stojí peníze. Jak komisařka upozornila, mnoho členských států nechce volný obchod s kvótami ani na svém území, takže těžko by souhlasily s tímto systémem v rámci celé unie.
Existuje i jiná varianta, která mimo jiné počítá s vybalancováním nevyužitých kvót a naopak přečerpaných množství v rámci unie.
V úvahách o tom, co nastane po roce 2015, je třeba nezapomínat na oblasti, které může konec kvótového systému nejvíc postihnout. Podle komisařky jde zejména o horské oblasti, které velmi závisí na produkci mléka, protože žádné další aktivity v nich nejsou životaschopné. Pomoci jim může třeba politika rozvoje venkova. Existuje také možnost využít speciální podpůrné opatření. To dovoluje členskému státu rozdělit platby odpojené od výroby a směřovat je zejména na farmy a projekty v těchto oblastech.
Klíčové informace
• Mléčné kvóty skončí v roce 2015.
• Exportní subvence je možné používat v případě nutnosti, ale jen do roku 2013.
• Je třeba přehodnotit intervenční ceny másla a sušeného odtučněného mléka.
• Podpora soukromého skladování se může použít jen ve velmi nutných případech.
• Je nutné najít scénář do roku 2015 tak, aby přechod na bezkvótový sytém byl co nejhladší.
• Musí se vytipovat opatření, která pomohou oblastem, kde se produkce mléka sníží nebo zmizí.
