Žádají pozemkové úpravy

Kvóty pro české zemědělce by se neměly vyjednávat s Evropskou unií jako celek, protože každá má jinou charakteristiku i význam. Jejich požadovanou výši by ale měli naši vyjednavači uhájit. Takové stanovisko zaujímá k otázce kvót Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ).

„Odepření vyšší kvóty na přežvýkavce, tedy pro krávy bez tržní produkce mléka a ovce, by vedlo k nárůstu zornění se všemi negativními dopady,“ upozorňuje předseda ASZ Stanislav Němec. Musíme podle něho trvat na vyšších kvótách pro přežvýkavce i proto, aby neznehodnotily již investované prostředky do zatravnění a údržby krajiny. Asociace se přiklání k řešení, aby se tyto druhy zvířat převedly do druhého pilíře Společné zemědělské politiky EU, tedy do programů rozvoje venkova navazujících na sociální programy, zejména udržení zaměstnanosti na venkově.
Přestože požadovanou mléčnou kvótu 3,1 miliardy kg považuje ASZ za nadhodnocenou vůči současné domácí spotřebě, tak výši navrženou Evropskou komisí odmítá. „Nízká kvóta nám uzavírá prostor k dalšímu rozvoji v této komoditě. Nepřiznání žádané kvóty popírá i principy společné zemědělské politiky, která je založena na zemědělství rozptýleném na celém území státu,“ varuje Němec před regionalizací produkce mléka. Soukromí zemědělci rozhodně odmítají i seškrtanou kvótu na bramborový škrob: Doplatili by na to pěstitelé průmyslových brambor a znehodnotily by se investice vložené do zpracovatelských kapacit. ASZ argumentuje také tím, že škrob se využívá pro technické účely a je tak mimo potravinový řetězec.
Asociace klade při vyjednávání s EU také velký důraz na pozemkové úpravy. „Žádají o ně nejen sedláci, ale i venkovská veřejnost zastoupená starosty malých obcí,“ připomíná předseda Němec. Pozemkové úpravy přitom chápe jako nástroj k jasnému definování vlastnických vztahů, rozhýbání trhu s půdou a ke stabilizaci venkova. Současně je považuje za sociální program proti rostoucí nezaměstnanosti. „Tím, že se budou pozemkové úpravy uskutečňovat, výrazně přibyde pracovních příležitostí na venkově po dobu nejméně deseti až patnácti let,“ očekává Němec. Jak ale dodává, bez masivní finanční pomoci budou probíhat několik generací a neprojeví se jejich sociální aspekt. V této oblasti by se podle něho mohl velmi efektivně přizpůsobit program Sapard. „Investice do pozemkových úprav povedou k restrukturalizaci zemědělských podniků a jejich rozdělení, kdy část rolníků dostane příležitost podílet se na objednávce při tvorbě krajiny,“ poznamenal Němec.