Zadluženost roste

Nepříznivá ekonomická situace většiny zemědělských podniků v zemi zvýšila poptávku po tzv. zelených úvěrech, které pěstiteli umožňují nakoupit osivo, hnojiva či prostředky na ochranu rostlin od zpracovatele, a zaplatit mu za ně až po sklizni částí své produkce. Poskytovatelé takových úvěrů jsou ale dnes opatrnější a k jejich ručení požadují mnohdy nejen budoucí úrodu, ale také zemědělskou techniku. I přesto však dosavadní průběh počasí a obavy o letošní sklizeň vzbuzují nejistotu, a to nejen mezi zemědělci, ale i mezi těmi, kdo jim půjčili.

Zhruba padesátiprocentní nárůst zadluženosti u zemědělských podniků v jižních Čechách potvrzuje místopředseda Agrární komory a předseda ZD Bernartice Pavel Novotný:
„Bez zelených úvěrů, jsou většinou pouze ti, kterým se podařilo přesvědčit banky o poskytnutí úvěru. Zhruba dvě třetiny zemědělců však v současné době zelené úvěry čerpá, přitom v minulosti jich bývalo méně než polovina,“ říká. Bez pomoci státu se podle něj letos mnoho zemědělců dostane do existenčních problémů. „Jde především o podniky, kde mají propojenou rostlinou a živočišnou výrobu, protože loňský průběh cen za živočišné produkty vyčerpal rezervy. Ten, kdo má jen rostlinnou výrobu, pocítí výrazněji dopady až letos,“ dodává Novotný
Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský je přesvědčen, že dnes využívá zelené úvěry 90 až 95 procent zemědělců. „Rozhodně se za poslední rok nesnížilo zadlužení zemědělských podniků, spíše narůstají nesplacené závazky a opožďují se platby, a to jak bankám tak i obchodním partnerům,“ konstatuje.
V poslední době také ubývá vstřícnosti ze strany dodavatelů poskytovat půjčky. „Zelené úvěry jsou často jištěny kromě úrody i zemědělskými stroji a jistí je i další majetek. Obavy o navrácení finančních zdrojů jsou podstatně větší než v minulosti. A úvěry je obtížnější získat, což vede k tomu, že v zemědělské prvovýrobě klesá hnojení i ošetření plodin. Zajistí se jen základní potřeby, ale na intenzifikační vklady v řadě podniků nemají,“ vysvětluje Jirovský
Vyšší potřebu zelených úvěrů potvrzuje i soukromý zemědělec a člen představenstva Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík. Podle jeho slov o ně dnes mají zájem i ti, kteří je v minulosti nepotřebovali. Existuje však také řada podniků, které nedokázaly splatit úvěry z předchozích let a letos zelený úvěr nedostanou. Jiným působí problémy to, že si vzaly na podzim část zeleného úvěru ve formě osiva na ozimy a po zimě jich většinu musely zaorat, čímž ztratily možnost z této sklizně úvěr splatit. Stehlík také kritizuje dlouhodobě uplatňovanou praxi některých výkupních organizací, které zelené úvěry poskytují. Vyčítá jim, že na jedné straně poskytují úvěry s určitým úrokem, ale na druhé straně rozkládají platby za odebrané obilí v čase a zúročení u nich neprovádějí. „Pokud v první části roku poskytuje úvěr výkup, má nárok na úroky, ale pokud ve druhé části roku tatáž organizace využívá úvěr ze strany zemědělce, tak by mu měla také příslušný úrok zaplatit,“ říká Stehlík a připouští, že nejideálnější je stav, kdy si zemědělec vezme provozní úvěr s dotovaným úrokem přímo od banky.
Podle předsedy představenstva a ředitele táborské společnosti Tagrea Miroslava Zobala, letos celková výše poskytovaných zelených úvěrů zůstává v podstatě stejná jako v minulých letech. Kvůli loňským propadům v tržbách zemědělských podniků je však vyšší počet subjektů, které mají o úvěry zájem. Ovšem podpora ze strany výkupních organizací nebude tak vysoká. „Na jedné straně jsou požadavky zemědělců a na druhé reálná návratnost úvěru. I my musíme vidět, jestli z té sklizně něco dostaneme zpátky nebo ne,“ říká Zobal. Ani ředitel domažlické společnosti Doagra Miroslav Jandečka neočekává v západních Čechách zvýšení celkového objemu zelených úvěrů, předpokládá ale, že jejich rozložení bude jiné a nastane větší diferenciace mezi jednotlivými subjekty. Oba ředitelé však shodně odmítají, že by obecně docházelo k odkládání plateb za dodané obilí. „Nejdříve si vyřídíme s producentem pohledávky, které má vůči nám, a ostatní obilí, které nám pěstitel dodá platíme do 21 dní a neexistuje, že bychom měli nějaké zpoždění,“ říká Zobal.
Podle tajemníka a jednatele Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu Miloše Stacha jsou takové případy skutečně výjimečné. „Z firem které se pohybují na tuzemském trhu se jich podobným způsobem může chovat sotva desetina. Jde zejména o firmy, které jsou v určitých problémech,“ dodává.
Přes určité problémy spojené s jištěním a poskytování zelených úvěrů, se však jejich příjemci i představitelé nevládních zemědělských organizací shodují v tom, že se výkupní organizace nepokoušejí zneužít současnou kritickou situaci odvětví ve svůj prospěch, ale naopak spíš hledají možnosti, jak prvovýrobě pomoci.