Zahradnické školství se v posledních letech rozvíjí a absolventům se zvyšuje možnost uplatnění na trhu práce. Podle představitelů zahradnických škol mají dnes zájem o zpracování zahrad nejen soukromé firmy, ale více se začíná dbát také na údržbu komunální zeleně.
Podle agenturních informací je v České republice je celkem 64 středních škol a učilišť, které se zaměřují na zahradnictví. Obvykle přijímají všechny zájemce, mírný převis poptávky je podle údajů Národního ústavu odborného vzdělávání pouze u maturitních oborů ve větších městech. Výjimkou je zahradnická škola v Mělníku, která jako jediná poskytuje i vyšší odborné vzdělání a musí odmítat téměř polovinu uchazečů.
Zájem je však i o další školy, a ta jej řeší rozšířením kapacity. "Zaznamenali jsme obrovský nárůst, v době našeho oddělení od školy v Kopidlně (v roce 1990) jsme měli asi 80 žáků, nyní jich je 450," tvrdí ředitel Střední školy zahradnické v Litomyšli Ivo Jiránek. Ve škole lze studovat floristiku, sadovnictví a ekologii a tvorbu krajiny. Podle Jiránka je velký zájem hlavně o floristiku. Rozšiřuje se však pole působnosti i pro absolventy dalších dvou oborů. Podle ředitele domácnosti ustupují od využívání zahrad k pěstování zeleniny. Místo zaplňují okrasnými rostlinami a dřevinami. Zájem o tvorbu zahrad mají i soukromé firmy, ale také města. "V poslední době se jim daří sehnat granty na údržbu zeleně také z evropských peněz," tvrdí ředitel. Škola spolupracuje například i na renovaci historických zahrad. Jiránek má pouze obavy, aby růst nezbrzdil klesající počet dětí. Přál by si také, aby se na školu hlásilo více chlapců. "Asi 85 procent studujících jsou dívky, které mají zájem o květinovou vazbu. Potřeboval bych ale další chlapce, protože provádíme například hodně kamenických prací, používáme těžší mechanizaci," tvrdí.
Vysokoškolskému zahradnickému vzdělávání se věnuje Fakulta zahradnická Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Ve škole, která sídlí v Lednici na Moravě, lze studovat nejen zahradnictví, ale také zahradní a krajinářskou architekturu v bakalářském i navazujícím magisterském programu. V současnosti ve škole studuje 1165 posluchačů, fakulta každoročně přijímá asi 200 uchazečů. Podle děkana Petra Kučery je velký zájem především a zahradní architekturu, hlásí na ni mezi 200 až 300 uchazeči, škola přijímá 60. Děkan tvrdí, že kapacita školy neumožňuje přijímat více zájemců.
Lidé, kteří vystudují architekturu, musí pracovat minimálně tři roky pod vedením autorizovaného architekta, potom si mohou otevřít vlastní ateliér. Absolventi školy mají podle Kučery velké uplatnění, hlavně v poslední době se prý situace podstatně zlepšila. Uvádí podobné důvody jako Jiránek - do obnov parků a zámeckých zahrad plyne více peněz z veřejných zdrojů. Práci si prý nyní snadněji hledají i absolventi klasického zahradnictví, podle děkana se totiž začíná více dařit školkám a pěstitelům.
Středoškoláci se ale mohou hlásit i na jiné školy, například Fakulta lesnická a environmentální České zemědělské univerzity v Praze nabízí obor krajinné inženýrství, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity třeba obor ochrana a tvorba krajiny.
