Ani čtvrtý potvrzený případ tzv. nemoci šílených krav, se zřejmě neprojeví na spotřebě hovězího masa. Zatímco loni první výskyt BSE poptávku po hovězím mase výrazně srazil, nyní lidé věří veterinárním testům, které vylučují, že by se závadné maso mohlo dostat ke spotřebiteli, a stravovací návyky nehodlají měnit. Obchodníci se proto poklesu poptávky po hovězím neobávají a nečekají ani cenové dopady. Chovatelé a producenti hovězího masa jsou však zatím opatrnější.
Největší maloobchodní síť v zemi, Ahold, podle své mluvčí Lucie Caviny zatím žádný výkyv v poptávce po hovězím nezaznamenala a ho ani neočekává. Přitom v době prvního výskytu BSE se projevil celkový pokles zájmu o hovězí maso asi o 40 procent. Ve druhé vlně výskytu BSE se však žádný pokles neprojevil. Ani Delvitě neklesá prodej hovězího. Podle ředitele marketingu společnosti Miguela van Bussela lidé věří po předchozích zkušenostech supermarketům a hypermarketům, že prodávají jen maso, které je v pořádku. Podobně jako čeští zákazníci podle Bussela reagují lidé i v jiných zemích. Prodej masa se snížil pouze po prvním výskytu například v Nizozemsku. Na další prokázané nákazy krav již klienti nereagovali. "Jsem přesvědčen, že obavy z nakaženého masa jsou zbytečné, vždyť hovězí je dnes nejprověřenější maso, které lze v obchodech koupit, ani drůbež, vepřové či ryby takovou kontrolou neprocházejí," řekl ředitel zemědělské společnosti Agro Bílá na Liberecku Jiří Sameš. Stejné zkušenosti mají i další prodejci masa a masných výrobků.
To, že spotřeba hovězího masa kvůli dalším výskytům BSE mírně klesne, míní předseda Agrodružstva Klas Křičeň na Pardubicku Ladislav Štěpánek. Půjde ale jen o dočasnou záležitost. Méně optimističtí jsou někteří jiní chovatelé, kteří nález dalšího případu nemoci považují za možný signál vynuceného snížení stavu skotu a snížení výkupních cen. Obavy vyjádřil například předseda Agrodružstva Postoupky na Kroměřížsku Jan Hašek, který připouští možnou nižší spotřebu hovězího, která může mít dopad na některé podniky. „V západní Evropě se přitom výskyty BSE počítají na tisíce kusů, a přesto je tam menší pokles spotřeby hovězího masa než u nás. Znamená to, že česká spotřebitelská veřejnost je více poplašená a tyto negativní reakce způsobuje také špatná informovanost v médiích, dodal. Tyto názory jsou ale spíše ojedinělé.
Podle mluvčího Josefa Dubna mají lidé jistotu, že na pulty řeznictví se žádné závadné maso nemůže dostat. Povinně se totiž vyšetřují kusy starší 30 měsíců, popřípadě i kusy, u nichž z různých důvodů nelze stanovit věk. Dosud bylo vyšetřeno přes 245 tisíc zvířat. Ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský připustil, že případů onemocnění BSE mohou být v České republice desítky, spíše však méně. Za riziková označil dobytčata narozená v rozmezí let 1994 až 1997. Poté už se masokostní moučka v západní Evropě vyráběla podle zpřísněných předpisů Evropské unie.
