23.01.2007 | 01:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zájem o ovoce stoupá

Sklizeň ovoce z intenzivních sadů i jeho spotřeba v minulém roce mírně stoupla. Pokud mají být však čeští ovocnáři konkurenceschopní, musí své sady restrukturalizovat. Přestárlé stromy s nízkými výnosy je třeba nahradit novými výnosnějšími odrůdami, které si žádá trh. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Jaroslav Muška na tradičních Ovocnářských dnech, které se konaly minulý týden v Hradci Králové.

Sklizeň ovoce v intenzivních sadech vloni meziročně vzrostla o 16 procent na 190.955 tun. Nárůst je podle ovocnářů dán zejména tím, že předloňská úroda byla kvůli tehdejším jarním mrazům v době květu mimořádně nízká. V porovnání s ostatními roky jde o průměrnou úrodu.
Předseda Ovocnářské unie ČR Jaroslav Muška zdůraznil, že na loňském výsledku se podepsala především vyšší sklizeň jablek. Ta meziročně stoupla o 15 procent na 159.171 tun. Kvalita jablek byla však kvůli extrémně nevyrovnanému počasí výrazně horší, v některých oblastech skončilo ve zpracovnách až 60 procent úrody. „Vysoké červencové teploty přinesly u některých odrůd zvýšený výskyt úpalu, tedy poškození slupky intenzivním zářením. Vlhký srpen zavinil velké rozšíření houbových chorob, hlavně strupovitosti,“ podotkl tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Zejména v severní Čechách a na Moravě pak výsadby postihlo krupobití.
Významný vzestup sklizně zaznamenali loni pěstitelé vedle jablek i u višní, u nichž úroda vzrostla o 38 procent na 10.955 tun. Sklizeň třešní po předloňském výpadku stoupla o 127 procent na 2244 tun. Stále však klesá množství sklizeného angreštu, po kterém není poptávka. Jeho sklizeň se vloni meziročně snížila na pouhých osm tun z předloňských 32 tun.
Po předloňském totálním výpadku byla vloni vysoká úroda i v zahrádkách a alejích u cest. V neošetřovaných neintenzivních sadech je totiž v sudých letech vysoká úroda pravidlem. „Toto ovoce ale bylo kvůli napadení houbovými chorobami velmi nekvalitní a trh s ovocem letos nijak neovlivnilo,“ informoval Ludvík.
Ovocnáři se po letech mohli také konečně radovat. Po propadu farmářských cen ovoce, ke kterému došlo po vstupu ČR do EU, se situace alespoň trochu zlepšila. „Farmářské ceny ovoce se zvýšily o deset až 15 procent, spotřebitelské však stouply o 20 procent,“ řekl Muška
Stanislav Kozák z ministerstva zemědělství vidí určité rezervy českého ovocnářství v budování odbytových družstev a jejich vyšší provázanosti s pěstiteli. Díky nim by pak farmáři mohli získat i lepší ceny. „Organizovanost pěstitelů ovoce v EU je v průměru 35 procent, pohybuje se v rozmezí pěti až 90 procent. V ČR to je zhruba 30 procent,“ prohlásil.
Letošní rok je podle Ovocnářské unie ČR po řadě let prvním rokem, kdy se vyplatí ovoce uskladnit, protože jeho ceny rostou. K počátku letošního roku bylo naskladněno přes 32.562 tun. Podle odhadů by tuzemská jablka měla vystačit do května až června letošního roku.
Ovocnáři si také pochvalovali, že spotřeba ovoce mírně stoupá. Od roku 2000 se zvýšila z 75 kilogramů na více než 80 kilogramů na osobu za rok. Z toho nejvíce Češi spotřebují jablek, a to 25 kilogramů na osobu. Pomeranče představují asi 12 kilogramů pomerančů a devět kilo banánů. „Co se týká jablek, zlepšili jsme průměr v jejich spotřebě v Evropské unie,“ podotkl Ludvík.
Podle Mušky za ostatními státy Evropské unie však zaostáváme v průměrném výnosu. Ten například v jabloňových sadech představuje nyní 17,62 tuny z hektaru. „Je to dáno tím, že v České republice je stále ještě hodně starých ovocných sadů,“ podotkl. V nových intenzivních sadech je průměrný výnos již kolem 35 tun z hektaru.
Na druhou stranu Muška sdělil, že s jeho podporou státu se v letech 1995 až 2006 podařilo vysázet sedm tisíc hektarů nových ovocných sadů a vykácet šest tisíc hektarů starých. Podíl přestárlých sadů se sice snížil z 50,5 procenta v roce 2005 na 49,7 procenta vloni a další pokles by měl následovat. Ovocné sady se přitom rozkládají na ploše 17.086 hektarů. Největší prostor přitom zaujímají jabloně, a to 9033 hektarů. Následují višně s 1818 hektary a meruňky s 1606 hektary.
Kozák sdělil, že vloni bylo na restrukturalizaci sadů věnováno 103 miliony korun. Snahou ministerstva je podle něj pokračovat v tomto dotačním titulu i nadále. „Podařilo se sehnat dostatek prostředků, takže nemusí být tyto podpory zemědělcům kráceny,“ řekl.
Ovocnáře však tíží posun termínu pro vstup do agroenvironmentálních opatření z jara až na podzim. „Jen sektor ovoce by přišel minimálně o 80 milionů korun, a to není dobře,“ prohlásil Muška s tím, že k tomuto posunu nevidí důvod. Ovocnářská unie proto požádá ministerstvo, aby tento záměr přehodnotilo.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down