Zájem o svatomartinské husy roste, tuzemská produkce je však meziročně nižší

Poptávka po tuzemských svatomartinských husách rok od roku stoupá, a to i přesto, že jsou dražší než husy z dovozu. Silný zájem spotřebitelů však letos naráží na propad v domácí produkci. V Česku se letos vylíhlo jen 145 tisíc housat, což je o 13 procent méně než loni. Informovala o tom na setkání s novináři předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Cena hus se zvýšila o nižší jednotky procent

Cena tuzemských hus se letos zvýšila o nižší jednotky procent. Hlavním důvodem je dražší chovný materiál, menší možnost využít množstevní slevy na nákup krmiv a elektrické energie, vysoké personální náklady a nedostatečné kapacity specializovaných jatek. „Naše náklady stouply ve všech směrech, od krmiva po energie. Největším problémem ale zůstává porážka – specializovaných jatek je málo, a to žene cenu zpracování nahoru. Pokud bychom měli více kapacit, promítlo by se to pozitivně i do koncové ceny pro spotřebitele. Chceme prodávat, ale nemáme kde porážet,“ řekla Dlouhá. Také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza potvrdil, že trh je hladový, ale chybí mu tuzemská nabídka, o kterou přitom mají zákazníci velký zájem. „Stát by mohl podporovat navýšení zpracovatelských kapacit, především jatek. To je jediná cesta, jak zamezit odlivu drůbeže do zahraničí, podpořit české chovatele a konečně plně uspokojit poptávku spotřebitelů po tuzemské drůbeži,“ dodal Dlouhá připomněla, že Ministerstvo zemědělství a veterináři usnadnili pravidla pro prodej. Malí chovatelé už nemusí řešit prodejní limit 35 kusů drůbeže týdně. Od září mohou přímo zákazníkům nebo do místních obchodů prodat až 2000 kusů ročně. Tato regulace má pomoci malým českým chovatelům uspokojit rostoucí tržní poptávku.

Ceny hus vykrmených tradičním způsobem s přístupem na pastvu a vodní plochu se každoročně zvyšují. Přesto většina chovatelů již v těchto dnech hlásí vyprodáno. Podle tržních informací vyjde chlazená husa koupená přímo od chovatele na 250 až 350 korun za kilogram. Levnější alternativou je kachna za 100 až 150 korun za kilogram.

Podle Dlouhé se v listopadu každoročně do České republiky doveze přibližně dva tisíce tun vodní drůbeže, převážně hus. Tuzemská roční produkce hus činí asi 600 tun. Kachen se v Česku ročně vykrmí zhruba pět milionů kusů, což je asi 11 tisíc tun. „Trendem posledních měsíců je bohužel prodej vykrmených českých kachen a kuřat na sousední porážky do Polska, kde chovatelé dostanou vyšší cenu o více než pět korun za kilogram oproti cenám na českých jatkách,“ podotkla Dlouhá.

V předešlých letech atakovala rozmnožovací a užitkové chovy vodní drůbeže ptačí chřipka, která měla vliv i na počet vylíhlých a vykrmených hus a kachen. V loňském roce sice došlo k pozitivnímu vývoji stavů rodičů, s příchodem podzimu jsou ale okolní státy opět zasaženy ptačí chřipkou. Je proto nutné apelovat na komerční i drobné chovatele, aby zvýšeně dodržovali biologickou bezpečnost v chovech. Ta je jednou z hlavních ochran proti zanesení viru. Dlouhá rovněž poukázala na to, že tuzemští chovatelé musí splňovat mimořádně nadstandardní požadavky na welfare, což vytváří nerovné podmínky v rámci EU oproti většině států, odkud se do Česka dováží tisíce tun drůbežího masa a miliony kusů vajec. *