Obliba vína v ČR stoupá na úkor ostatních alkoholických nápojů. Naši spotřebitelé již umí rozeznat a ocenit kvalitní sortiment. Na druhou stranu se k nám, zejména po vstupu do Evropské unie, valí levná nekvalitní vína.
Za víno nyní utrácíme ročně zhruba 1,7 miliardy korun. Konstatoval to Petr Hubený, hlavní nákupčí vína a lihovin v řetězci Makro.
Jak dodal, podle jeho zkušeností se mění zájem spotřebitelů o jednotlivé druhy vín. Mírně klesá podíl aperitivů a také sektů, výrazně se snížila poptávka po tuzemských červených vínech. Důvodem je zvýšený dovoz červených vín. Ve srovnání s předešlými roky se zvýšil zájem o vína růžová. U nás je malý zájem o slovenská vína. Český zákazník si podle Hubeného již zvykl na suchá a sušší vína a sekty, a to na rozdíl od slovenských konzumentů, kteří se stále přiklánějí spíše ke sladším druhům. Hubený rozeznává v ČR tři základní typy oblastí. Do první spadá zejména Praha, kde se zlepšuje orientace zákazníků ve vínech a roste jejich zájem jednak o kvalitní sortiment, jednak touha experimentovat a objevovat nová kvalitní dovážená vína. Zájem o sušší vína je patrný i v jiných oblastech republiky, v nich se však zároveň výrazně uplatňuje i hledisko ceny. Specifickou oblastí je podle nákupčího Makra Morava, kde spotřebitelé preferují místní, a to nejen na trhu zavedené výrobce. Zejména lokální vinaři také ovlivňují představu zákazníků o cenách vína. Z dováženého sortimentu celorepublikově klesá zájem o vína francouzská a italská, na vrcholu obliby jsou nyní vína chilská, u bílých odrůd hlavně australská, novozélandská a argentinská. Roste také poptávka po dovážených málo kvalitních levných vínech. Podle uznávaného vinařského odborníka Viléma Krause přinesl vstup do unie našemu vinohradnictví a vinařství zejména pořádek do zákonodárství, což je předpokladem zvýšení kvality. Na druhé straně se od unie podle něj "očekávala větší podpora třeba v restrukturalizaci, která sice běží, ale ne v potřebném tempu a rozměru." To ovšem souvisí, jak poznamenal, také s tím, že vinaři vysadili dost nových vinic a neměli čas a finanční prostředky na obnovu starých výsadeb. Velkým zklamáním je pro Krause to, že od vstupu do EU k nám proudí veškerá zahraniční vína, a to nejen běžnými cestami. Jako příklad uvedl nakupování levného vína od rakouských vinařů. "To je velká konkurence pro naše malé vinaře i pro střední, kteří ještě nemají dostatečně známé jméno. Konkurence je to dost významná i pro velké podniky, protože ostatní vinařské oblasti v Evropě mají příznivější klimatické podmínky," uvedl Kraus. Vyloučil však, že by se horší podmínky odrazily na kvalitě našeho vína. Ta ale naše výrobce stojí daleko více peněz, je náročná na organizaci práce, mechanizaci a snižování výrobních nákladů.
