Vegetariánské restaurace a obchody se zdravými potravinami v poslední době registrují nárůst poptávky. Zájem Čechů o zdravou stravu se totiž podle agenturních informací postupně zvyšuje. Optimální jídelníček se sice snaží dodržovat hlavně ženy, ale mužů dbajících o své zdraví přibývá
"Mírně rostoucí zájem o zdravou stravu je patrný každým rokem, přičemž nejčastějšími klienty jsou ženy ve středním a mladším věku. Mužů v poslední době lehce přibývá, za poslední dva až tři roky vzrostl jejich podíl z deseti na dvacet procent," popsal klientelu Karel Schreiber z liberecké vegetariánské restaurace Ánanda.
Posun ke zdravému jídelníčku zaznamenaly i klasické restaurace. "Stravování Čechů už není jen o vepřovém a svíčkové. Hodně se konzumují saláty a ryby. Zdravá jídla si ale z velké části objednávají ženy, u mužů přetrvává maso a omáčky," uvedl Robert Trapl z karlovarské restaurace Piccaso.
Klasické restaurace sice zaznamenávají vyšší zájem o lehčí jídla, nezdravá česká kuchyně ale v objednávkách převažuje. To potvrzuje i ředitel restaurace U Pinkasů Ludvík Bejvančický. "Roste počet hostů, kteří si objednávají lehká jídla, klasická česká gastronomie v naší restauraci ale stále převládá. Mezi nejoblíbenější jídla tak patří svíčková, guláš, vepřo knedlo zelo a pečená kachna na medu," řekl Bejvančický.
Ti, co občas zhřeší v restauraci, se snaží dohnat zdravý jídelníček nákupem vhodných potravin. "Za posledních pět let máme meziroční nárůst okolo deseti procent, přičemž zájem se zvyšuje zejména u žen a mladých lidí," uvedl Václav Mervart z firmy Sunfood, která se zabývá prodejem zdravých potravin.
Problémem je ale podle odborníků klesající kvalita zdravých potravin. "Kvalita mléčných a masných výrobků a pečiva se snižuje, což může negativně ovlivnit zdraví populace a vést ke vzniku cukrovky, vysokému krevnímu tlaku, poruše metabolismu a dalších nemocí. Například výrobci pečiva nemají žádné analýzy, které by upřesňovaly výživovou hodnotu jejich výrobků," upozornil doktor Martin Staněk, který provozuje farmaceutickou lékárnu a zabývá se léčbou obezity. Podle něj by bylo vhodnou cestou k většímu rozvoji zdravého způsobu stravování snížit sazbu DPH u potravin, které jsou pro zdraví prospěšné, jako je například čerstvé ovoce a zelenina, mléko, drůbeží a rybí maso či některé rostlinné oleje.
Podle ekonomů by ale tyto snahy měly spíše negativní dopady. "Mezi zvýhodněnými výrobky by se mohly objevit i potraviny nezdravé, protože výrobci by se všemi prostředky snažili zařadit svůj produkt do příznivější sazby DPH," zmínila analytička Next Finance Markéta Šichtařová.
"Možnost rozdílného zdanění zdravých a nezdravých potravin je analogií ke spotřebním daním na tabák, alkohol a pohonné hmoty. To, jak by návrh změnil stravování lidí, závisí na tom, jak moc jsou Češi na nezdravých jídlech závislí. Vzhledem k obvyklému jídelníčku to nebude jednoduchý úkol ani s pomocí daní," podotknul analytik Patria Finance David Marek.
Podle ekonoma Raiffeisenbank Aleše Michla by vznikl problém i při definici vhodných a nevhodných potravin pro lidské zdraví. "Další překážkou je to, že poptávka po potravinách není příliš citlivá na ceny. Například ten kdo má rád pivo, nezačne pít mléko jen proto, že je levnější. Zvyklosti tak prostě převáží," uzavřel Michl.