13.07.2012 | 07:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Základem je znalost nabízených odrůd

Odrůda je nedílnou součástí pěstitelského systému. Podle údajů Českého statistického úřadu došlo mezi lety 1920–2011 k nárůstu průměrných výnosů pšenice o 350 až 450 procent. Podíl odrůdy na tvorbě výnosu se odhaduje mezi 40–50 procenty, dalšími faktory ovlivňujícími výnos jsou pak zejména hnojiva a prostředky na ochranu rostlin, na posledním místě je vliv osevního postupu, který byl v současné tržní době značně redukován, u klasického „norfolkského“ osevního postupu dosahuje ale i 10–12% podílu na tvorbě výnosu.

Správná volba je důležitou součástí úspěšného pěstování ozimé pšenice. Základním předpokladem pro výběr je znalost nabízených odrůd.
V současnosti je „doba životnosti“ odrůd ozimé pšenice poměrně krátká, odrůdy vydrží na plochách běžného pěstování pouze asi 5–6 let, i když se odrůda registruje na deset let a registrace může být znovu prodloužena o dalších deset let.
Příčinou změn v odrůdové nabídce je často infekční tlak patogenů, v neposlední řadě ale také soutěž mezi šlechtitelskými firmami, které jsou nuceny přicházet na trh s novými odrůdami, aby obstály v globální soutěži o podíl na trhu.
Šlechtění odrůd je nákladný proces, vyšlechtění nové odrůdy stojí asi 160–200 mil. Kč, aby se odrůda zaplatila, je třeba dosáhnout 3–5% podíl na trhu po dobu tří let.
Šlechtění nových odrůd sice znamená pro uživatele stálou možnost výběru z výkonnějších a odolnějších genotypů, není mu ale dopřáno poznat nějakou odrůdu lépe ve specifických podmínkách jeho polí (lokalita). Než se „naučí“ pěstovat konkrétní vybranou odrůdu, než zjistí, co v jeho podmínkách potřebuje, je jeho oblíbená odrůda nahrazena nějakou novou. A pěstiteli nezbývá nic jiného než se spolehnout na informace z jiných zdrojů, protože jeho vlastní zkušenost s konkrétní odrůdou je obvykle příliš krátká a nedostatečná.
Pro výběr odrůd může pěstitel čerpat z informací ze Seznamu doporučených odrůd (SDO), který vydává ÚKZÚZ, kde jsou informace více objektivní a vlastnosti odrůd jsou uváděny v porovnání s ostatními odrůdami, rozdělených podle produkčních oblastí a ranosti.
Druhou možností jsou informace přímo od šlechtitelských a semenářských firem, které ale v důsledku využívání reklamních triků nemusí být vždy zcela objektivní, pozitivní informace jsou zveličovány a negativní potlačovány. Zemědělec také nemá možnost porovnání s konkurenčními odrůdami.
Velmi oblíbeným způsobem získávání informací o odrůdách jsou pak nejrůznější přehlídky odrůd a polní dny. U všech prezentujících firem je ale třeba provádět „negativní nevýběr“, tzn. ptát se, jaká odrůda byla na parcelce, která sice byla v demonstračním pokusu vyseta, ale jaksi tam zrovna v době přehlídky chybí.

Výběr konkrétní odrůdy 

Při vlastním výběru musí pěstitel zohlednit zejména rajonizaci (výrobní oblast a podmínky prostředí), užitkový směr pěstování (např. pšenice potravinářská nebo krmná), zkušenosti s danou odrůdou (cizí i vlastní) a v neposlední řadě i podmínky smluv s odběrateli (např. u sladovnického ječmene či brambor na potravinářské zpracování), kdy jsou konkrétní odrůdy smluvně dány.
Rozdíly ve výnosech mezi odrůdami podle SDO pro jednotlivé pěstitelské oblasti nejsou příliš velké, rozdíl 5 % mezi výnosy vypadá pro farmáře jako malý a nepodstatný. Farmáři se totiž obvykle soustředí zejména na výnos a o ostatních vlastnostech odrůd, které mohou pěstování zlevnit nebo prodražit, příliš neuvažují.
Jednou z vlastností, o kterých je dobré uvažovat, je intenzifikovatelnost odrůdy, tzn. zda je schopna reagovat dobře na vyšší intenzitu pěstování. Zde má velký význam porovnání ošetřené intenzivní varianty s variantou neošetřenou (po­dle SDO).
Pro odrůdy, které jsou výkonnější při vyšší intenzitě pěstování, je nutné tuto pěstitelskou intenzitu zabezpečit. Nedostatečná intenzita pěstování znamená u takových odrůd snížení výnosu. Obecně mají takové odrůdy vyšší náklady na pěstování, ne vždy se ale podaří realizovat také maximální výnos (např. v suchém roce), a pak i ztráta z pěstování může být vyšší.
Nebo je třeba vybrat odrůdu, která je relativně výnosná při nízké i vysoké intenzitě pěstování. Taková odrůda je plastičtější, schopná poskytnout srovnatelný výnos zrna, i když se nám nepodaří ji dostatečně zásobit dusíkem, právě třeba kvůli sušším podmínkám, kdy je dusík při omezené transpiraci méně využit.
Porovnání výnosů mezi suššími oblastmi (kukuřičná a řepařská – Morava) a vlhčími (řepařská – Čechy, obilnářská) může posloužit jako kritérium pro výběr odrůdy odolnější vůči suchu. Suchovzdornější odrůdy jsou takové, které v sušší oblasti mají vyšší relativní výnos než v oblasti vlhčí.
Vyšší ziskovost pěstování u odrůd souvisí zejména s nákladovostí. Je třeba uvažovat, jaké jsou náklady konkrétní odrůdy na jednu tunu produkce. Výnosnější odrůda s vyššími nároky na vstupy nemusí být vždy ekonomicky výhodnější.
Existuje také negativní vztah mezi výnosem a kvalitou zrna (odrůdy s pekařskou jakostí B jsou výnosnější než odrůdy s jakostí E).
Mezi skupinami odrůd podle SDO pro řepařskou oblast (ŘO) Čechy byl rozdíl ve výnosu mezi jakostmi E a B u ošetřené varianty 8 %, tzn. 0,88 t/ha (graf 2), v ŘO Morava pak dokonce 10 % (1,06 t/ha, graf 3). Pokud je rozdíl v platbě za kvalitu ve výkupní organizaci menší než navýšení výnosu, pěstování pšenice E je méně ziskové.
Rozdíl v ceně potravinářské a krmné pšenice je pouze 200 Kč (Plodinová burza Brno, období 12. 6. – 26. 6.), rozdíl v tržbách z hektaru ale asi 4000 Kč!
Mimo intenzifikovatelnost je nutné zvažovat také odolnost odrůd vůči patogenním organismům.
U odrůd s vyšší odolností vůči patogenům je možné snížit náklady na ošetření fungicidy. Při výběru vhodné odrůdy pro konkrétní lokalitu je možné využít informace o výskytu jednotlivých chorob na území ČR za předchozí léta, které jsou zveřejněny na stránkách Státní rostlinolékařské zprávy. Pokud se lokalita pěstování nachází v oblasti s každoročním výskytem konkrétního patogenu, je vhodnější zvolit odolnější odrůdu. K tomuto opět mohou posloužit informace z SDO.
Pokud je nějaká odrůda méně odolná vůči patogenu, který se v oblasti předpokládaného pěstování nevyskytuje, v praxi to nevadí. Odolnost vůči širokému spektru patogenů pak naznačuje schopnost odrůdy vyrovnat se i se silným infekčním tlakem. V ekonomické rovině je odolnější odrůda méně nákladná na pěstování.
Významným činitelem z pohledu kvality produkce jsou také fuzariózy v klasech. Zde jde jednak o odolnost odrůdy, jednak o schopnost odrůdy akumulovat mykotoxiny v obilkách. A kvalita produkce je v současnosti velmi užívaný termín.
V letošním roce je významnou vlastností pro výběr odrůdy také její mrazuvzdornost. Výnosné odrůdy zahraniční provenience obvykle nebývají dostatečně mrazuvzdorné pro naše podmínky. V obvyklých letech nebývají s vymrzáním a vyzimováním porostů velké problémy, tak jak ale narůstají extrémní výkyvy počasí v důsledku klimatických změn (Morava má již spíše kontinentální než přechodné klima), může být i vymrzání porostů zejména na Moravě v budoucnu daleko častější než dříve.

Osivo
Pro dosažení vysokého výnosu je důležitá také kvalita osiva.
U certifikovaných osiv má zemědělec záruku vyšší kvality než u vlastního farmářského osiva, zejména s ohledem na přítomnost patogenů. Nákladovost pěstování ozimé pšenice je obvykle u porostů z farmářského osiva vyšší, díky vyšším nákladům na ochranu rostlin. Také se může u farmářského osiva více projevit vliv pěstitelské oblasti.
V sušších, anebo v chladnějších oblastech je klíčivost osiva a jeho vitalita nižší (graf 4). S kvalitou osiva souvisí také správně zvolený výsevek.
Kompenzační a autoregulační schopnost u pšenice ozimé je velká. Řidší porosty netrpí tolik chorobami, a i když absolutní výnos z plochy bývá u řidšího porostu nižší, po započítání nákladů můžeme naopak dosáhnout vyšší ekonomické efektivnosti a ziskovosti při pěstování.

(grafy najdete v tištěné verzi Zemědělce)

 

Klíčové informace

– Pro základní výběr odrůdy lze použít jednoduché pravidlo o regionalizaci. Znamená to, že odrůdy, které byly vyšlechtěny v podmínkách určitého regionu (byla zde tedy prováděna selekce), jsou pro tento region lépe adaptovány.
– Novošlechtění odrůdy totiž trvá 6–10 let, to je často déle, než je pak registrovaná odrůda na polích pěstována.
– Výběrem správné odrůdy je možné snížit nákladovost produkce pšenice ozimé. Je jen na farmáři, zda při svém rozhodování zohlední informace veřejné, ověřené, nebo dá přednost výběru odrůdy podle letáků semenářských firem či zkušeností sousedního farmáře
.

Ing. Kateřina Pazderů, Ph.D.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta potravinových a přírodních zdrojů
katedra rostlinné výroby

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down