ZÁKON č. 147 ze dne 20. března 2002 o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ
A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
§ 1
(1) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen "Ústav") je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen "ministerstvo"). Ústav provádí rovněž odborné a zkušební úkony (§ 2) a odborné činnosti (§ 3).
(2) Ústav je organizační složkou státu,1) je účetní jednotkou.2) Sídlem Ústavu je Brno.
(3) V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává3) ministr zemědělství; ředitel vykonává funkci v pracovním poměru.
(4) Organizaci Ústavu upravuje organizační řád Ústavu, který schvaluje ministerstvo.
§ 2
Působnost Ústavu na jednotlivých úsecích
podle zvláštních zákonů
(1) Ústav provádí správní řízení a vykonává jiné správní činnosti, odborné a zkušební úkony a kontrolní a dozorové činnosti podle zvláštních zákonů,4) a to na úseku
a) vinohradnictví,
b) krmiv,
c) odrůd, osiv a sadby pěstovaných rostlin,
d) ochrany chmele,
e) hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů a agrochemického zkoušení zemědělských půd,
f) ochrany práv k odrůdám rostlin.
(2) Ústav na úseku nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty podle zvláštního zákona5) provádí státní odbornou kontrolu, kontrolu a zkoušky těchto organismů a produktů a podává v případě zjištění porušení stanovených povinností podnět České inspekci životního prostředí k zahájení správního řízení a informuje o tom Ministerstvo životního prostředí.
§ 3
Další činnosti Ústavu
(1) Ústav vykonává i odborné činnosti spočívající
a) ve vyvíjení a ověřování laboratorních postupů, metod zkoušení a metod provádění a vyhodnocování vegetačních a biologických zkoušek, popřípadě ve spoluúčasti na jejich vývoji nebo ověřování, a ve zpracovávání jednotných pracovních postupů provádění odborných a zkušebních úkonů a zajišťování jejich harmonizace s evropskými a mezinárodními technickými normami (dále jen "postupy a metody"),
b) v metodickém vedení fyzických nebo právnických osob, které splňují podmínky pro provádění odborných a zkušebních úkonů stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony,4)
c) v organizování mezilaboratorních porovnávacích zkoušek pro zajištění kvality práce laboratoří Ústavu a laboratoří fyzických nebo právnických osob, které splňují podmínky pro provádění odborných a zkušebních úkonů stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony,4)
d) v monitoringu
1. výskytu rizikových látek a kontaminantů v krmivech, půdě a ve vstupech do půdy ve vazbě na komplexní zajištění nezávadnosti zemědělských výrobků a potravin,
2. ovocných sadů obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství,
e) ve vydávání odborných posudků nebo stanovisek na žádost organizačních složek státu,
f) v zajišťování vzdělávání zaměstnanců pracujících v Ústavu,
g) ve vedení evidencí potřebných k plnění svých úkolů.
(2) Kromě činností uvedených v odstavci 1 může Ústav provádět chemické, biochemické, mikrobiologické, biologické a jiné zkoušky na základě žádosti organizačních složek státu.
(3) Zkoušky podle odstavce 2 může provádět Ústav na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby, zejména pokud má v určité oblasti zkušební činnosti jedinečné přístrojové vybavení. Tyto zkoušky provádí Ústav pro žadatele za náhradu.
(4) K provádění odborných a zkušebních úkonů a odborných činností provozuje Ústav laboratoře, biologické testační stanice, zkušební stanice a jiná odborná pracoviště.
(5) Ústav při plnění svých úkolů spolupracuje s obdobnými odbornými a zkušebními úřady v zahraničí. Ústav rovněž spolupracuje s příslušnými mezinárodními organizacemi, případně se podílí na jejich činnosti.
§ 4
Zajišťování
odborných a zkušebních úkonů Ústavem
(1) Ústav provádí odborné a zkušební úkony k plnění svých úkolů v rámci správních činností podle zvláštních zákonů.4) Ústav může provádění těchto úkonů zajistit uzavřením smlouvy s fyzickou nebo právnickou osobou, jestliže
a) její technické vybavení odpovídá příslušnému druhu a rozsahu odborných a zkušebních úkonů,
b) odborné a zkušební úkony budou provádět fyzické osoby nejméně s úplným středním odborným vzděláním zemědělského, chemického nebo biologického zaměření,
c) výsledky ověřovacích laboratorních zkoušek podle zvláštních zákonů4) byly shledány v rozmezí přípustných tolerancí,
d) na její majetek nebyl prohlášen konkurz, neprobíhá konkurzní nebo vyrovnací řízení nebo nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku,
e) má příslušné oprávnění k podnikání.6)
(2) Před uzavřením smlouvy musí fyzická nebo právnická osoba, se kterou má být uzavřena smlouva, předložit
a) doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsána, ne starší než 6 měsíců,
b) další doklady nezbytné k ověření splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) až c) a e).
(3) Doklady uvedené v odstavci 2 mohou být předloženy též ve formě úředně ověřené kopie.
(4) Smlouva podle odstavce 1 upraví rovněž
a) vymezení rozsahu prováděných odborných a zkušebních úkonů,
b) určení technického vybavení, které bude k provádění odborných a zkušebních úkonů použito,
c) určení postupů a metod, podle kterých budou odborné a zkušební úkony prováděny,
d) způsob náhrady nákladů za provádění odborných a zkušebních úkonů,
e) způsob výkonu odborného dozoru Ústavu nad odbornými a zkušebními úkony, které budou prováděny na základě této smlouvy.
§ 5
Oprávnění udělované Ústavem
k výkonu odborných činností
(1) Laboratorní zkoušky jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů podle zvláštního zákona7) a odběry vzorků půd a jejich chemické rozbory pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd podle zvláštního zákona8) mohou kromě Ústavu provádět pouze fyzické nebo právnické osoby, které mají k výkonu odborných činností oprávnění udělené Ústavem.
(2) Podmínky, za kterých lze oprávnění k výkonu odborných činností podle odstavce 1 udělit, změnit, odejmout nebo zrušit, upravují zvláštní zákony.9)
§ 6
Náhrada nákladů
za provedení odborných a zkušebních úkonů
(1) Ústav je oprávněn požadovat za provedení odborných a zkušebních úkonů podle zvláštních zákonů4) náhradu vynaložených nákladů, které je povinen podle těchto zvláštních zákonů hradit žadatel. Výše náhrad nákladů vychází z propočtu nákladů spojených s odbornými a zkušebními úkony.
(2) Náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony se stanoví
a) v oblasti biologického zkoušení krmiv, doplňkových látek nebo jejich nového užití podle zvláštního zákona,10) a to podle jednotlivých druhů zvířat, k jejichž krmení jsou krmiva nebo doplňkové látky určeny; celkové náklady jsou tvořeny součtem nákladů za všechny provedené zkušební úkony,
b) v oblasti zkoušení odrůd pro registraci podle zvláštního zákona11) a pro udělení ochranných práv podle zvláštního zákona12) za každoročně provedené zkoušky odrůd zařazených do skupin podle náročnosti zkoušek, a to pro zkoušky odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty a pro technologické rozbory a speciální testy,
c) v oblasti uznávacího řízení množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle zvláštního zákona,11) a to podle plochy množitelských porostů, počtu přehlídek a rozsahu laboratorního zkoušení,
d) v oblasti registrace hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů podle zvláštního zákona,13) a to jako souhrn nákladů za provedené biologické zkoušky a testy, chemické rozbory a související úkony.
(3) Ústav je oprávněn požadovat od žadatele podle zvláštních zákonů,4) na jehož žádost se mají odborné a zkušební úkony provést, přiměřenou zálohu, popřípadě i náhradu nákladů předem, je-li nepochybné, že tyto úkony budou muset být Ústavem provedeny a je-li známa výše jejich náhrady.
(4) Výdaje vynaložené Ústavem v souvislosti s prováděním odborných a zkušebních úkonů podle § 4 odst. 1 lze kompenzovat14) náhradami nákladů za odborné a zkušební úkony podle odstavce 2 hrazenými žadatelem podle zvláštních zákonů.4) Kompenzovat lze i výdaje vynaložené Ústavem na odborné a zkušební úkony prováděné na vyžádání fyzických a právnických osob.
§ 7
Kontrola a státní dozor
(1) Při výkonu kontroly nebo státního dozoru (dále jen "kontrola") podle § 2 postupuje Ústav vůči fyzickým nebo právnickým osobám, na které se vztahují povinnosti stanovené zvláštními zákony,4) (dále jen "kontrolované osoby") podle zákona o státní kontrole,15) nestanoví-li zvláštní zákony4) upravující působnost Ústavu na jednotlivých úsecích jeho činnosti jinak, a podle tohoto zákona.
(2) Zaměstnanci v Ústavu vykonávající kontrolu jsou mimo práv a povinností stanovených podle zákona o státní kontrole,15) popřípadě podle zvláštních zákonů4) podle odstavce 1 při kontrole oprávněni
a) ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami, a též totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a oprávnění těchto osob k zastupování,
b) pořizovat kopie nebo výpisy z písemných materiálů, které jsou předkládány při kontrole,
c) pořizovat v souvislosti s prováděním kontroly fotodokumentaci,
d) v nezbytném rozsahu vjíždět dopravními prostředky na komunikační cesty, na pozemky a do provozních a skladovacích prostor a zařízení kontrolovaných osob.
(3) Zaměstnanci v Ústavu vykonávající kontrolu se prokazují písemným pověřením, v němž je vymezen předmět kontroly a okruh kontrolovaných osob.
(4) Zjistí-li Ústav při výkonu kontroly podle odstavce 1 skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v působnosti jiných organizačních složek státu, je povinen je těmto složkám oznámit.
(5) Ústav při výkonu kontroly postupuje při nakládání s osobními údaji fyzických osob podle zvláštního právního předpisu.16)
§ 8
Vyžadování a poskytování informací a spolupráce
(1) Ústav je v rozsahu své působnosti stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony4) oprávněn vyžadovat od organizačních složek státu, zejména od orgánů ochrany veřejného zdraví, orgánů veterinární správy, živnostenských úřadů a celních úřadů, a od orgánů územních samosprávných celků bezúplatné poskytování informací souvisejících se zajišťováním kontroly.
(2) Ústav v rozsahu své působnosti stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony4) poskytuje informace a spolupracuje s organizačními složkami státu a orgány územních samosprávných celků a se zájmovými a profesními sdruženími.
§ 9
Využívání údajů katastru nemovitostí
a výsledků zeměměřických činností
Ústav je při výkonu své působnosti stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony4) oprávněn v nezbytném rozsahu a bezúplatně využívat údajů katastru nemovitostí17) včetně katastrálních map a výsledků zeměměřických činností,18) zejména státních mapových děl.19)
§ 10
Věstník Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského
(1) Ústav vydává Věstník Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen "Věstník"). Věstník vychází periodicky nejméně čtyřikrát ročně.
(2) Ve Věstníku se zveřejňují zejména
a) údaje stanovené zvláštními zákony,4)
b) postupy a metody podle § 3 odst. 1 písm. a),
c) oznámení a informace Ústavu.
(3) Ústav rovněž zveřejňuje údaje obsažené ve Věstníku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Ústav při zveřejňování údajů obsažených ve Věstníku postupuje při nakládání s osobními údaji fyzických osob podle zvláštního právního předpisu.16)
§ 11
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústavu podle zvláštních zákonů.4)
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vinohradnictví a vinařství
a o změně některých souvisejících právních předpisů
§ 12
Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb. a zákona č. 50/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písm. d) se za slova "Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému" vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 1a), která zní:
________________________
" 1a) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském).".
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1b) včetně odkazu na ni.
2. § 3 včetně poznámky pod čarou č. 2) se zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o krmivech
§ 13
Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 10 odst. 1 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "ústav" a slova "Věstníku Ministerstva zemědělství" se nahrazují slovy "Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského".
2. V § 17 odstavce 2 až 4 znějí:
"(2) Ústav může k provádění některých laboratorních zkoušek udělit oprávnění osobám, které o to požádají, (dále jen "provozovatelé laboratoří").
(3) Seznam laboratoří ústavu provádějících laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů v rámci výkonu odborného dozoru a seznam osob oprávněných provádět laboratorní zkoušky zveřejní ústav ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
(4) Žádost o udělení oprávnění musí obsahovat
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti, bydliště a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu právnickou,
b) údaje o přístrojovém vybavení laboratoře,
c) údaje o vzdělání pracovníků laboratoře,
d) rozsah činností, pro které má být oprávnění uděleno.".
3. V § 17 odst. 5 až 7 a 9 se slovo "pověření" nahrazuje slovem "oprávnění".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o hnojivech,
pomocných půdních látkách,
pomocných rostlinných přípravcích a substrátech
a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd
(zákon o hnojivech)
§ 14
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 6 odst. 3 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "ústav" a slova "Věstníku Ministerstva zemědělství České republiky" se nahrazují slovy "Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského".
2. V 10 odstavec 2 zní:
"(2) Ústav provádí odběry vzorků půd a jejich chemické rozbory pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd. Ústav může k provádění odběru vzorků půd a jejich chemických rozborů udělit oprávnění osobám, které o to požádají. Žádost o udělení oprávnění obsahuje
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti, bydliště a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu právnickou,
b) údaje o technickém vybavení,
c) údaje o vzdělání odborných pracovníků,
d) rozsah činností, pro které má být oprávnění uděleno.".
3. V § 10 odst. 3 a 4 se slovo "pověření" nahrazuje slovem "oprávnění".
4. V § 10 odst. 4 a 6 se slovo "pověřená" nahrazuje slovem "oprávněná".
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin
a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu
a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)
§ 15
Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), se mění takto:
1. V § 13 odst. 1 se slova "Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen "Věstník")" nahrazují slovy "Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen "Věstník")".
2. V § 26 odst. 1 se slovo "ministerstvo" nahrazuje slovem "Ústav".
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 16
(1) Žádosti o udělení pověření k laboratorním zkouškám jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů podle zákona o krmivech7) nebo žádosti o udělení pověření k odběru vzorků půd a k jejich chemickým rozborům pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd podle zákona o hnojivech8) podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za žádosti o udělení oprávnění podle tohoto zákona.
(2) Pověření udělená Ústavem k laboratorním zkouškám jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů podle zákona o krmivech7) a pověření udělená Ústavem k odběru vzorků půd a k jejich chemickým rozborům pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd podle zákona o hnojivech8) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za oprávnění udělená podle tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 17
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Poznámky pod čarou:
1) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 27 odst. 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty o a změně některých souvisejících zákonů.
Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám).
5) § 19 zákona č. 153/2000 Sb.
6) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 17 zákona č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) § 10 zákona č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) § 17 zákona č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 10 zákona č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 92/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 408/2000 Sb.
13) Zákon č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) § 49 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17) § 22 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18) § 4 a 6 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
19) § 2 písm. g) a h) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
§ 2 odst. 1 písm. b) a c) nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.
