Zaměřili se i na obchodní praktiky

Zlepšení monitoringu cen v celém řetězci dodávajícím potraviny a zpřístupnění jeho výstupů, stanovení správných postupů v odběratelské dodavatelských vztazích a identifikace některých nekalých praktik – to jsou jen některé z výstupů čtyř platforem Fóra na vysoké úrovni pro zlepšení funkce řetězce na zásobování potravinami ustaveného v loňském roce.

Zejména snaha po spravedlivějším rozdělení přidané hodnoty vedla loni Evropskou komisi k ustavení Fóra na vysoké úrovni pro zlepšení funkce řetězce na zásobování potravinami. Tvoří je zástupci z vybraných zemí unie, evropských společností zabývajících se výrobou, zpracováním nebo distribucí potravin, profesních asociací a nevládních organizací, které hájí práva spotřebitelů. Brusel reprezentují komisaři pro vnitřní trh a služby, zdraví a ochranu spotřebitelů a pro zemědělství a rozvoj venkova. V čele fóra stojí Antonio Tajani, místopředseda Evropské komise, komisař pro průmysl a podnikání.
Fórum se naposled sešlo koncem listopadu. Na internetových stránkách Evropské komise se objevily obsáhlé zprávy z výsledků jeho dosavadní činnosti, které také ukazují, čím by se fórum mělo dále zabývat.
Konkurenceschopnost Platforma pro konkurenceschopnost v zemědělsko-potravinářském průmyslu se zabývá zemědělstvím a životním prostředím, vnitřním trhem pro potraviny, výzkumem, inovacemi, obchodem a exportem. Identifikovala čtyři hlavní priority, a to sociální otázky, označování, inovace a vnitřní trh pro potraviny.
Jak experti konstatovali, potravinářský a nápojářský průmysl byl méně než ostatní průmyslová odvětví postižen globálním poklesem v uplynulých letech a také se rychle zotavil. Podle statistického úřadu Evropské unie Eurostatu výroba potravin a nápojů se dostala do konce loňského roku na úroveň, jakou měla před krizí, zatímco ostatní zpracující odvětví byly v polovině letošního roku stále pod touto úrovní. Volatilita cen zemědělských komodit vzrostla jak na vnitřním tak i na mezinárodním trhu unie, a to jak na fyzických trzích, tak i na trzích burzovních (futures). Tento trend zvyšuje riziko pro všechny operace v řetězci pro zásobování potravinami. V roce 2012 chce expertní platforma prozkoumat rizika fragmentace jednotného trhu, externí dimenzi konkurenceschopnosti a nové obchodní možnosti, které by mohly vést k udržitelnější produkci a spotřebě potravin.
Smluvní vztahy Mandát platformy business-to-bussiness smluvní vztahy zahrnuje tři cíle:
- schválit seznam praktik, které mohou být považovány za nepřiměřené,
- identifikovat odpovídající nejlepší praktiky v obchodních vztazích,
- v případě potřeby navrhnout potřebná opatření.
Experti prověřili národní opatření v několika státech unie a případové studie na rychle zkazitelné a značkové zboží. Letos v září předložili komisi dokument, který mapuje vertikální vztahy v řetězci a navrhuje principy spravedlivých praktik ilustrované konkrétními případy férových a neférových postupů.
Monitoring cen Cílem Platformy pro monitoring cen potravin je zlepšit dostupnost statistických údajů o cenách v navazujících fázích v mnoha dodavatelských řetězcích (například obilí, mouka, chleba). Spíše než absolutní ceny nebo výpočty marže, které není možné udělat na evropské úrovni, poučívá evropský nástroj pro monitoring cen indexy a meziroční změny.
Expertní platforma má mandát na:
• organizování konzultací s účastníky řetězce pro diskuse o dalším vývoji a rozšíření nástroje na monitoring cen potravin,
• diskusi o možnostech publikovat více dat než jsou nyní dostupná v Eurostatu. Záměrem je rozšířit více data, která se nyní sbírají, přičemž je však nutné vzít v úvahu rozpočtovou situaci v národních statistických úřadech členských států.
Experti z platformy studovali osvědčené postupy sledování cen v některých rozvinutých zemích unie, například ve Francii, Dánsku, Německu a Španělsku. Identifikovali omezení evropských statistických nástrojů. Eurostat pracuje na pokynech pro upevnění a zlepšení spolupráce se statistickými úřady členských zemí v této oblasti, které jim však nemají přinést další zátěž.
Fórum potvrdilo svou ochotu zajistit minimální úroveň transparentnosti trhu snadným přístupem všech zúčastněných stran k jednotným informacím.V několika členských zemích se rozvinuly národní nástroje zaměřené na analýzu pochopení mechanismů promítání cen a smluvních ujedání do potravinového řetězce.
Logistika Platforma pro agrologistiku se poprvé sešla teprve letos v říjnu. Na svém prvním setkání identifikovala své priority, klíčové výstupy a pracovní program.
Některé výsledky
Fórum konstatovalo, že:
• nekalé obchodní praktiky se mohou vyskytovat v celém obchodním řetězci,
• zúčastněné strany jsou ochotné se těmito postupy účinně zabývat.
Zásady správné praxe ve vztazích Experti mimo jiné stanovili zásady správné praxe ve smluvních vztazích. Hlavní zásadou je, aby všechny smluvní strany jednaly v souladu s platnými zákony, včetně pravidel hospodářské soutěže.
Obecné zásady A. Spotřebitelé: Smluvní strany by měly vždy brát v úvahu zájmy spotřebitelů a celkovou udržitelnost dodavatelského řetězce ve vztazích business-to.bussiness. Smluvní vztahy by měly zajistit maximální efektivitu a optimalizaci zdrojů v distribuci zboží v celém řetězci.
B. Svoboda kontraktu: Smluvní strany jako nezávislé hospodářské subjekty by měly navzájem respektovat právo pro nastavení vlastní strategie a strategie řízení, včetně svobody nezávisle určit, zda se zapojit nebo nezapojit do jakékoliv dohody. ¨
C. Solidní obchodování: Smluvní strany by měly spolu jednat uvážlivě, v dobré víře a dodržovat dané sliby.
Konkrétní zásady 1. Dohody by pokud možno měly vždy být v písemné formě. Pokud to není možné, pak ve formě ústní, ale vzájemně přijatelné. Měly by být jasné, transparentní, pokrýt co nejvíce předpokládaných bodů, včetně práv a postupů ukončení.
2. Při uzavírání smluv je nutná předvídatelnost. Smlouvy by měly pro obě strany nastínit postup v případech, kdy jedna strana nebude moci své závazky splnit.
3. Uzavřené dohody se musí dodržet.
4. Výměna informací musí být v souladu s platnými zákony a strany by se měly snažit, aby poskytované informace byly správné a ne zavádějící.
5. Musí se respektovat důvěrnost informací. Přijímací strana musí informace použít pouze k účelu, k jakému je dostala.
6. Všechny smluvní strany v rámci dodavatelského řetězce by měly nést svá vlastní podnikatelská rizika.
7. Smluvní strany nemohou uplatnit hrozby s cílem získat neoprávněnou výhodu nebo transfer nákladů.
Příklady nekalých obchodních praktik Zpráva také uvádí příklady některých nekalých praktik:
• odmítnutí uzavření smlouvy ať již v psané či nepsané podobě,
• uložení nepřiměřené obecné obchodní podmínky,
• jednostranné ukončení obchodního vztahu bez předchozího upozornění nebo s nepřiměřeně krátkou výpovědní lhůtou a bez objektivně oprávněného důvodu (například tehdy, když jedna strana nedosáhne svého cíle),
• neprůhledné uplatňování obchodních sankcí, v jehož důsledku vzniknou nepřiměřené škody,
• uložení sankcí bez jakéhokoliv odůvodnění, smlouvy nebo právních předpisů,
• jednostranné kroky – mimosmluvní jednostranné změny nákladů, cen výrobků nebo služeb,
• zadržování nezbytné informace týkající se ostatních smluvních stran,
• sdělení důvěrných informací bez povolení mimosmluvní straně, která z toho může mít konkurenční výhodu,
• neoprávněný nebo nepřiměřený převod rizika na smluvní stranu,
• uložení hrazení nákladů například na propagaci,
• neúměrné poplatky,
• platby za služby, které nejsou poskytnuty, nebo za nedodané zboží, vysoké platby, které zjevně neodpovídají hodnotě služby nebo zboží, • vázání na nákup nebo dodání jiných produktů nebo služeb,
• úmyslné přerušení dodávky nebo příjmu zboží apod.