Zaměstnanost v zemědělství klesá

Od čtvrtinu méně lidí zaměstnávalo loni zemědělství členských zemí Evropské unie než v roce 2000. Pracovní místa v zemědělství mizela zejména ve státech nové dvanáctky, kde se v průměrů jejich počet zmenšil o 31 procent. V zemích původní patnáctky odešlo jen 17 procent zemědělských pracovníků. Za stejnou dobu vzrostl průměrný příjem farmářů v unii o pět procent.

Pokles počtu zaměstnanců na farmách Evropské unie znamená, že od roku 2000 do loňska přišlo o práci na venkově 3,7 milionu lidí, a to při přepočtu na plný úvazek. Ve skutečnosti ztratilo svou práci v tomto sektoru daleko více občanů unie. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat. Pokles nebyl samozřejmě stejný ve všech členských zemích. Zatímco Řecko hlásilo snížení množství pracovních sil v zemědělství o 2,6 procenta, v Estonsku to bylo o 55 procent.
Dvě třetiny zemědělců jen v pěti zemích unie
Podle údajů Eurostatu pracovalo loni v celé sedmadvacítce v zemědělství 11,2 milionu lidí na plný pracovní úvazek (tj. 11,2 milionu AWU), z toho 5,4 milionu v zemích patnáctky a 5,8 milionu v nových 12 členských státech unie.
V roce 2009 zaměstnávalo zemědělství pěti členských zemí téměř dvě třetiny všech zaměstnanců (přepočtených na plný úvazek, tj. AWU) registrovaných v tomto odvětví hospodářství v celé evropské sedmadvacítce. Bylo to Polsko s 20 procenty pracovníků v zemědělství z celé EU-27, tj. 2,2 milionu lidí na plný úvazek, Rumunsko (19 procent a 2,1 milionu AWU), Itálie (deset procent a 1,2 milionu AWU), Španělsko a Francie (po osmi procentech a 900 tisících AWU).
Od roku 2000 do 2009 poklesl počet pracovníků v zemědělství všech členských států. Nejvíce se to projevilo v nových členských zemích. Mezi nimi byl nejhlubší propad v Estonsku (o 55 procent AWU), Bulharsku (o 48 procent AWU) a na Slovensku (o 43 procent AWU). Nejméně zaměstnanců ubylo ve farmářském sektoru Řecka (tři procenta AWU) a Irska (čtyři procenta AWU). V pěti státech s nejvyšší zaměstnaností v zemědělství se největší pokles projevil v Rumunsku (o 41 procent), Španělsku a Francii (v obou případech o 17 procent) a Itálii (o 16 procent). V Polsku odešlo ze zemědělství v uvedené době jen 11 procent AWU.
Za deset let vzrostl, meziročně poklesl Reálný příjem na pracovníka v zemědělství vzrostl mezi roky 2000 a 2009 v sedmadvacítce v průměru o pět procent. Přitom Eurostat uvádí výrazný rozdíl mezi novými a původními členskými zeměmi. Zatímco ve 12 nových státech unie příjem na pracovníka v zemědělství narostl v průměru o 61 procent, ve staré patnáctce naopak zaznamenal pokles, a to v průměru o deset procent.
Mezi roky 2000 a 2009 se zvedl reálný příjem na pracovníka zemědělství v 17 členských zemích a naopak v deseti spadl. Největší nárůst vykázalo Lotyšsko (o 140 procent), Estonsko (o 131 procent) a Polsko (o 107 procent). Ze zemí staré patnáctky se nejvíce zvedl průměrný farmářský příjem ve Velké Británii (o 71 procent). Naopak největší propad hodnoty tohoto ukazatele vykázalo Dánsko (o 46 procent), Itálie a Lucembursko (obě země o 36 procent) a Irsko (o 30 procent).
Mezi roky 2008 až 2009 klesla průměrná hodnota reálného příjmu na zemědělce v unii o 11,6 procenta. Reálná hodnota tohoto ukazatele se podle Eurostatu meziročně snížila ve 21 členských zemích, nezměnila se ve dvou a zvýšila ve čtyřech. Největší pokles zaznamenali Maďaři, a to o 32 procent, dále zemědělci v Lucembursku (o 25 procent), Irsku (24 procent), Německu a Itálii (po 21 procentech). Nejvýraznější nárůst byl naopak na Maltě (o osm procent) a v Dánsku (o čtyři procenta).
Eurostat ve zmíněné zprávě z posledních dní upřesnil odhad, který zveřejnil v závěru loňského roku. Hodnota celkového poklesu příjmu se ve srovnání s uvedeným odhadem snížila o 0,6 procentního bodu (podle prvního odhadu měl pokles tohoto ukazatele mezi roky 2009 a 2008 činit 12,2 procenta). Maďarům ukazatel sice poklesl, ale ne úplně tak hluboko, jak předpokládal odhad, který se dostal až na 35,6 procenta. Realita ČR je o sedm bodů příznivější. Zatímco první odhad počítal loni s meziročním poklesem o 24,1 procenta, poslední zpráva Eurostatu uvádí snížení „jen“ o 17 procent. Nutno k tomu dodat, že od roku 2000 celkově vzrostl průměrný příjem na pracovníka v českém zemědělství o 54,4 procenta.
„Tyto údaje dokládají, jak těžký byl pro zemědělce loňský rok a jak důležitá je podpora ze společné zemědělské politiky pro udržení farmářského příjmu a její nástroje pro stabilizaci cen,“ okomentoval zprávu Eurostatu komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloș a dodal: „Bez základní stabilizace příjmu poskytované přímými platbami by farmáři nebyli schopni zajišťovat veřejné zboží, které společnosti poskytují. Nicméně potřebujeme zajistit, aby byla naše politika efektivnější a pochopitelnější a naše zemědělství udržitelnější a konkurenceschopnější. To je důvod proč jsem zahájil veřejnou debatu na vyjasnění hlavních cílů pro další reformu SZP po roce 2013.“
Vysvětlení pod čáru Zemědělský příjem zahrnuje příjem ze všech zemědělských aktivit, neoddělitelných nezemědělských činností a sekundárních aktivit za dané účetní období, a to přesto, že v některých případech odpovídající výnosy přišly až po skončení tohoto období. Není to tedy příjem skutečně získaný v daném účetním období. Nesmí se zaměňovat s celkovým příjmem farmářských domácností, který se skládá z příjmů z ostatních zdrojů – tedy nezemědělských aktivit, mezd, sociálních příspěvků, příjmů z majetku apod.).