Do jubilejního 20. ročníku soutěže Manažer roku bylo nominováno 198 manažerů. K těm úspěšným, kteří prošli nominací a pak náročným několikastupňovým hodnocením, patří i generální ředitel a předseda představenstva a.s. Farmtec Václav Škeřík, který se stal vítězem odvětví Služby pro zemědělství a zařadil se rovněž do první desítky nejúspěšnějších manažerů. Letos byl nominován podruhé, již před lety však zaznamenal úspěch, stal se rovněž nejlepším manažerem odvětví.
Jak hodnotíte své ocenění? Oceněna byla v první řadě firma, což vidím jako zásadní. Jde o dlouhodobé budování firmy a značky v činnosti, která je založena převážně na vlastním řešení, vývoji, projekci, konstrukci a realizaci. Soutěž manažer roku považuji za velmi prestižní, protože samotný výběr je velmi náročný. Na Žofín bylo pozváno 78 manažerů odvětví a já jsem se stal jedním z nich a navíc jsem byl zařazen do top desítky nejúspěšnějších manažerů. Považuji to za velkou čest a závazek pro další činnost.
Mojí filosofií totiž je, aby co nejvíce lidí bylo zapojeno do tvůrčího procesu a vysoká pravomoc byla vyvážena vysokou odpovědností. V současnosti naše firma zaměstnává 214 pracovníků, jejich počet se přitom zvyšuje každým rokem. Máme nízkou míru fluktuace, kolem šesti procent. Určitě to však není tím, že bychom lidi nějak šetřili nebo přepláceli. Domnívám se, že je to pro to, že lidé dělají činnost, která je baví. Proto považuji za jeden ze svých velkých úkolů vytvářet takové podmínky, aby je práce skutečně bavila.
Kde vidíte perspektivu vaší firmy? Perspektivu vidíme v zajištění komplexní činnosti. V současné době jsme schopni nabídnout celé portfolio služeb a výrobků pro převážně živočišnou výrobu a navazující odvětví. Hlavní směr je vpodstatě stejný po dobu sedmnácti, osmnácti let, protože reagujeme na potřeby trhu. Jsme schopni vypracovat projektovou dokumentaci ve všech potřebných stupních potřebných k úspěšné realizaci investiční zakázky. Na ni navazuje vývoj, výroba dodávky, montáž technologie. Stavíme na vlastních produktech, ale jsou činnosti, které nakupujeme. V roce 2006 až 2007 jsme tradiční portfolio našich produktů do technologií živočišné výroby rozšířili o portfolio technologií zemědělských bioplynových stanic a navázali jsme na možnosti, které dával tzv. energetický zákon, a už v roce 2008 jsme stavěli první bioplynové elektrárny. Od té doby jsme jich vybudovali 53 a letos jich stavíme dalších 18. Všechny bioplynové stanice jsou součástí zemědělských farem a doplňují výrobní a ekonomickou strukturu daných podniků. V oblasti vývoje vlastního řešení bioplynových stanic jsme navázali na velmi úspěšnou značka při prodeji zootechnického a technologického software při řízení chovu mléčného skotu pod značkou FARMSOFT. Pod značkou FARMSOFT BPS vybavujeme pak vlastním řídícím softwarem naše bioplynové stanice.
Začlenění do společnosti Agrofert Holding, které se nedávno uskutečnilo, de facto znamená potvrzení dosavadního směru činnosti našeho vývoje a v tomto kroku vidíme velkou podporu v exportní politice. Česká republika je pro firmu našeho rozsahu malá a cítíme řadu příležitostí v zemích, kde již působíme, což je například Slovensko a rusky mluvící země. Například v Rusku působíme asi už 15 let. Je to trh velmi náročný, specifický a perspektivní.
V současnosti montujeme také velkou rybinovou dojírnu v Bělorusku a připravujeme v této oblasti i další projekty. Jako nadějný trh nyní vidíme i Balkán. V minulých dnech jsme se zúčastnili velké zemědělské výstavy v Novém Sadu, kde jsme měli poprvé menší expozici, abychom zjistili tamější potenciál. V budoucnu také předpokládáme další zlepšování a rozšiřování portfolia služeb a činností, v rámci holdingu chceme postupně vykonávat některé činnosti, které spadají do oblasti dodávek pro chemii, energetiku a potravinářství, kde Agrofert Holding rozsáhle investuje a potřebuje obsluhu ve smyslu projekční a inženýrské činnosti.
Působíte v oblasti bioplynových stanic, jaký očekáváte jejich další vývoj? Bioplynové stanice považuji za velmi rozumnou formu začlenění systému výroby energické energie a tepla do přirozené struktury zemědělských podniků. Hnůj či kejda nejsou odpady, ale určitý meziprodukt. Bioplynová elektrárna si tento meziprodukt „půjčí“, odebere z něj část uhlíku, který přemění v metan a zbytek může být použit dále v rámci zemědělského podniku, ať již na hnojení nebo další zpracování.
Je pravda, že se v poslední době utlumil boom výstavby bioplynových stanic. Má to dva aspekty, tím prvním je, že trh je částečně naplněn a druhým klesající míra podpory. Zpočátku bylo jejich budování významně investičně podporováno, podpora směřovala i přes výkupní cenu elektrické energie. V současné době jsou tato zařízení podporována pouze přes výkupní cenu. Trochu chybou je, že naši politici nepřijímají svá rozhodnutí systematicky, aby se na ně investor mohl připravit. V současnosti podmínky pro provoz bioplynových elektráren jsou zveřejňovány koncem října či v listopadu a investor má tak velmi krátkou dobu na to, aby se rozhodl, co bude dělat. Podmínky platí jen po jeden rok, což je velmi hektické. I pro nás je to složité. Veškeré stavby, které jsme začali na jaře, musí být pod tvrdými sankcemi dokončeny do konce roku, protože nikdo neví, jaké podmínky mohou být pro připojení v roce 2014. V tom se projevuje naprostá nekoncepčnost. Například němečtí investoři mají na rok na to, aby se dokonale připravili a rozhodli pro svoje konání. Informaci mají rok dopředu. Na konci roku 2013 budou známy podmínky, jaké budou v roce 2015, a to u nás chybí.
