12.07.2013 | 09:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zásady pro racionalizaci výživy plodin

Porosty polních plodin pomalu dokončují svůj vývoj a blíží se období sklizně. To vede pěstitele k zamyšlení, jaký pozemek vybrat pro pěstování ozimých plodin v příštím hospodářském roce a jak ho připravit po stránce výživného stavu. S ohledem na stávající průběh povětrnosti se dá předpokládat, že se sklizeň opozdí a na přípravu bude méně času než v jiných letech.

Z tohoto důvodu je proto nezbytné se již nyní zamýšlet nad tím, jak přípravu provést ve zkráceném termínu a přitom zajistit optimální podmínky pro růst a vývoj ozimů tak, aby porosty byly do zimy silné a přečkaly zimní období bez újmy.
Dobrý vývoj porostů, vysoký a kvalitní výnos je interakcí průběhu povětrnosti, stanovištních podmínek a uplatňované agrotechniky.
Půdy se vyznačují různou úrodností a její rozdílnou setrvačností. Zvláště u půd s vysokou úrodností se často setkáváme s mylnými představami pěstitelů, že je možné plodiny úspěšně pěstovat bez doplňování odčerpaných živin.
Existují přístupy, kdy se pozornost věnuje pouze hnojení dusíkem a na ostatní živiny se zapomíná. Obsah přístupných živin v půdě se postupně snižuje a i když zpočátku pěstitel nepozoruje propady ve výnosu, zhoršuje se často jeho kvalita a porosty se stávají zranitelnější vůči různým stresům.
Dlouhodobé hospodaření na půdě na úkor staré půdní síly sice přináší krátkodobé úspory na vstupech, tento dluh ale postupně roste a jednou ho bude muset pěstitel splatit. Je to zřejmé z výsledků agrochemického zkoušení půd u řady zemědělských podniků.
Nedostatečnou úroveň vstupů potvrzují i údaje o spotřebě průmyslových hnojiv.
Spotřeba fosforu a draslíku je dlouhodobě velmi nízká a v současnosti se podle dostupných údajů pohybuje na hektar zemědělské půdy v průměru pouze okolo 9 až 12 kg K2O i P2O5.
Z tohoto pohledu je pro zachování úrodnosti nutné pravidelné navracení odebraných živin včetně dostatečného přísunu organických látek do půdy.

Bilance organických látek
 
Významným faktorem půdní úrodnosti je vyrovnaná bilance organických látek, která je daná poměrem C:N. Poměr ovlivňuje mineralizaci a tvorbu humusu (humifikace), a tak zasahuje do živinného režimu půd.
Je-li poměr C:N nad 45, převládají v půdě podmínky pro imobilizaci a dochází k vyvázání živin do méně přístupných forem pro rostliny. Důsledkem toho je horší výživný stav rostlin.
Snížením poměru C:N na 25 až 30 nastává v půdě dynamická rovnováha mezi imobilizací a mobilizací (převodem živin do přijatelnějších forem).
Při poměru C:N pod 14:1 se zvyšuje mobilizace živin a vytváří se podmínky pro dobrou výživu rostlin. V tomto směru působí různá organická hnojiva na obsah organického uhlíku v půdě odlišně. Např. chlévský hnůj zvyšuje a stabilizuje obsah C v půdě.
Složení posklizňových zbytků může být značně heterogenní a rozdíly můžeme pozorovat i v rámci jednotlivých honů. Vý­znamnou roli zde hraje také výnos předplodiny. Zatímco po některých předplodinách můžeme dávky hnojiv snížit vzhledem k tomu, že zanechávají v posklizňových zbytcích značné množství živin (tab. 1, graf), u jiných je nezbytné naopak hnojení P, K, Mg hnojivy posílit.
Zpravidla největším problémem jsou posklizňové zbytky obilnin, které jsou poměrně chudé na živiny a hůře se rozkládají. Velmi dobrými předplodinami jsou širokolisté plodiny a plodiny hnojené hnojem.
V našich podmínkách je vhodnou předplodinou vojtěška díky velkému množství posklizňových zbytků, které zanechává v půdě. Pozvolna se uvolňující dusík z posklizňových zbytků všech bobovitých plodin je dobře využíván především v období tvorby zrna, tedy ve fázi, která rozhoduje o celkové jakosti. Zastoupení kvalitních předplodin v osevním postupu je ale nedostatečné.
Vzhledem k tomu, že ozimá řepka a ozimá pšenice patří k náročným plodinám, musíme pro ně volit vhodný pozemek s optimálními fyzikálními a chemickými vlastnostmi půdy. Tento požadavek splňují půdy střední až těžké s dostatečným obsahem humusu, které mají dobrou vododržnost a překlenou tak snáze období s nedostatečnými srážkami.
Na základě prozatímního vývoje povětrnosti letošního roku doprovázeného v řadě oblastí vysokými srážkovými úhrny dáme pravděpodobně přednost klasické přípravě půdy.
Klasická příprava půdy zajistí vzcházejícím rostlinám ozimé řepky i ozimé pšenice optimální obsah vzduchu a vytvoří tak nezbytný předpoklad pro dobré vzcházení a postupný rozvoj kořenů. Při základním hnojení je třeba také respektovat odrůdovou rajonizaci včetně specifických požadavků jednotlivých odrůd na výživu.
S ohledem na vysoký podíl ozimých obilnin v osevních sledech má velký význam vliv předplodiny.
V podmínkách s dostatkem podzimních srážek patří k nejvhodnějším předplodinám vojtěška, jetel a luskoviny. Silná redukce jejich ploch v důsledku snížení chovů hospodářských zvířat stav výrazně zhoršuje. Pšenice často následuje po obilnině a nejsou výjimkou i několikaleté sledy obilnin po sobě, což není dobré.
Význam předplodiny spočívá v tom, že může podstatně ovlivňovat půdní vlastnosti důležité pro růst a pro formování výnosotvorných prvků a kvality zrna a semene. Z tohoto pohledu jsou významnou předplodinou olejniny, jejichž celková plocha se pohybuje okolo 400 000 hektarů. Při zaorávce rozdrcených posklizňových zbytků řepky, máku, ale i slunečnice můžeme příznivě zlepšit živinný režim půd.
Bilance organických zbytků, zanechaných na pozemku po předplodině, bývá často velmi problematická a také jejich chemické složení se může značně lišit v závislosti na konkrétních půdních podmínkách, úrovni výživy, průběhu povětrnosti v době dozrávání, zdravotního stavu atd. Proto je vhodné v rámci tzv. managementu posklizňových zbytků stanovit nejenom jejich množství, ale také chemickou analýzou zjistit jejich kvalitu. Následuje-li pšenice po obilnině a jsou-li posklizňové zbytky předplodiny zaorány, musíme pro jejich lepší rozklad upravit poměr C:N. Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí 6–10 kg na jednu tunu slámy.
Ve zranitelných oblastech, tj. tam kde platí nařízení vlády č. 262/2012 Sb. (nitrátová směrnice), nesmí celková dávka minerálních dusíkatých hnojiv a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem (poměr C:N pod 10, kejda, močůvka, Betaliq, digestát) do začátku zákazu hnojení překročit povolené limity pro jednotlivá aplikační pásma. Upravujeme-li tedy poměr C:N pro lepší rozklad posklizňových zbytků, jsme tímto limitováni.
Nevhodné pH půdy snižuje využití řady živin a výrazně ovlivňuje také růst a vývoj kořenového systému rostlin, což se projevuje v poklesu výnosu. Proto je nezbytné v první řadě upravit pH s ohledem na půdní druh do oblasti neutrální, případně slabě kyselé (tab. 2).

Zásady pro racionalizaci výživy ozimé řepky
 
Úpravou živného prostředí při předseťové přípravě půdy umožníme ozimé řepce optimální vývoj na podzim. Dobré zakořenění a bezproblémový růst zajišťují půdy střední až těžké s dobře zapravenými posklizňovými zbytky do půdy.
Řepka příznivě reaguje na organické hnojení. Vzhledem k tomu, že vyžaduje vytvoření meziporostního období v délce 2–4 týdnů nezbytného pro přípravu seťového lůžka, je nejvhodnější ji zařadit do druhé tratě a hnůj aplikovat k předplodině. Zapravujeme-li posklizňové zbytky, je třeba upravit poměr C:N, případně také C:S, který by neměl být širší než C:S = 340.
Jak již bylo uvedeno, u slámy obilnin je poměr C:N široký, a proto je nezbytné provést jeho úpravu pomocí kejdy, případně digestátu z bioplynových stanic.
Výhodné je také použití hnojiva Betaliq, jehož základem jsou melasové výpalky.
Většinou ale použijeme minerální hnojiva. Při průměrném výnosu obilnin kolem šesti tun zrna se celkové množství slámy pohybuje kolem 4,5–5 t/ha a to vyžaduje dodat na hektar 40–50 kg N. 
Při stanovení aplikační dávky kejdy nebo digestátu vycházíme z průměrného obsahu N, který uvádí tab. 3. Použití organických hnojiv je výhodné, protože současně slouží jako zdroj mikroorganismů, které zvyšují intenzitu mineralizace, a tím zpřístupní rostlinám potřebné živiny.
Pokud tato hnojiva nemáme k dispozici, poměr C:N vyrovnáme minerálními hnojivy. Výhodné je použití kapalných hnojiv SAM-240, DAM-390, které zabezpečují rovnoměrnou aplikaci na posklizňové zbytky, nebo i pevných hnojiv jako síranu amonného (kterým současně pokryjeme potřebu síry pro řepku), ale i LAV nebo LAD, kterým částečně doplníme nedostatek vápníku nebo hořčíku.
S ohledem na současný průběh jara a léta v řadě oblastí ČR charakterizovaný vysokými srážkovými úhrny dáme přednost klasické přípravě půdy, která zajistí vzcházejícím rostlinám ozimé řepky optimální obsah vzduchu v půdě jako nezbytný předpoklad pro dobrý rozvoj kořenů.
Každý pěstitel by měl umět zhodnotit výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) a před setím vytvořit pro ozimou řepku optimální výživné podmínky.
Z údajů stanovených při AZZP významným způsobem zasahuje do výnosu a jeho kvality hodnota výměnné půdní reakce.
Řepka patří k plodinám vyžadujícím půdy se slabě kyselou až neutrální půdní reakcí. V případě, že je pěstována na půdách s nedostatkem vápníku, může dojít k poklesu výnosu i o 40–50 %.
Vzhledem k tomu, že oblast jejího pěstování je v praxi často lokalizovaná do půd kyselých, musíme provést vápnění. To by mělo být provedeno již u předplodiny, případně hned po její sklizni.
Úprava pH těsně před setím není příliš vhodná. K vápnění používáme vápence (dolomitické vápence), v USA doporučují i jemně mletý sádrovec (u nás pod označením Pregips H).
Úkolem základního hnojení je upravit obsah přístupných živin v půdě na dobrou hladinu. Při jejich nízkém obsahu je nezbytné dávku použitého hnojiva zvýšit.
Optimální obsahy živin v půdě jsou uvedeny v tab. 4.
Z fosforečných hnojiv můžeme použít různé typy superfosfátu, případně Amofos, vhodná je aplikace pod patu při setí a zde je nejvhodnější NP roztok nebo tuhá NP hnojiva. Tím se obohatí prostor pod seťovým lůžkem nejenom o fosfor, ale i okamžitě přijatelný dusík. Z draselných hnojiv pak můžeme použít draselnou sůl, síran draselný, případně draselná hnojiva s hořčíkem (Patentkali aj).
Pro ozimou řepku v řadě lokalit je deficitní živinou také často opomíjená síra. V regionech s nízkými spady pod 20 kg S/ha (obr. 1) je vhodné začlenit do systému výživy ozimé řepky i tento makrobiogenní prvek.
Potřeba může nastat i na dalších půdách (obr. 2), zvláště v těch případech, kde byly pěs­továny plodiny náročné na tuto živinu.
I když ještě nemáme běžně k dispozici hodnoty obsahu S v půdě, můžeme vyjít z orientačních spadů S na ha nebo si odebrat půdní vzorek a nechat si v agrochemické laboratoři stanovit obsah S vodorozpustné nebo síranové.
Podle zjištěné hodnoty pak při poklesu vodorozpustné síry pod 20 mg na kg zeminy provedeme přihnojení hnojivy obsahujícími síru, a to při předseťové přípravě půdy.
Síru můžeme uhradit současně s hnojením ostatními makroživinami např. při hnojení granulovaným superfosfátem, který obsahuje 24 % S, případně síranem draselným.
Musíme ale počítat s vyšší cenou jednoho kg čisté živiny. Proto je výhodnější nízkou hladinu S v půdě zvýšit použitím sádrovce, kterým můžeme dodat 40–60 kg S/ha (tj 0,22–0,32 t hnojiva/ha). Sádrovec je třeba zapravit do půdního profilu.
Aplikace uvedeného hnojiva zvýší obsah vodorozpustné síry v půdě v závislosti na srážkách do hloubky 0,3–0,4 m. Tím se vytvoří příznivý stav v zásobení rostlin ozimé řepky zvláště pro jarní období, kdy je od počátku vegetace přes dlouživý růst až do zrání síra intenzivně rostlinami přijímána.
Úprava živin při předseťové přípravě půdy umožní ozimé řepce optimální vývoj na podzim, který se projeví v odpovídající produkci sušiny a koncentraci živin (tab. 5).
Zvýšenou pozornost musíme věnovat také obsahu mikroelementů v půdě, protože řepka patří k plodinám, které vyžadují dostatečný obsah železa, bóru, zinku a manganu.
I když nás chemické rozbory půd informují o jejich zásobě vzhledem k vnějším podmínkám (vlhkost, druh půdy), které ovlivňují výrazně jejich přijatelnost rostlinami, je efektivnější jejich aplikace na základě stanovených rozborů rostlin během vegetace prostřednictvím foliární výživy.
Mikroelementy můžeme aplikovat společně s přípravky na ochranu rostlin, není příliš vhodné je používat ve společné aplikaci s morforegulátory.
Pro stanovení potřeby hnojení mikroelementy můžeme využít rozborů vzorků rostlin, případně zeminy (tab. 6).
I když je spotřeba mikroživin relativně nízká, musíme jí věnovat velkou pozornost.
U půd, kde bude pěstovaná ozimá řepka, by obsah bóru, kterého se často řepce nedostává, neměl klesnout pod hodnotu 1,2 mg/kg zeminy. Při nižším obsahu je negativně ovlivněn proces kvetení, vývoj a růst semen.
Výskyt deficitu ostatních mikroelementů není u řepky tak častý. Výjimku zde ale tvoří půdy zásadité, kde může docházet k jejich převedení do nerozpustných sloučenin.

Zásady pro racionalizaci výživy ozimé pšenice
 
Stejně tak jako u ozimé řepky musíme při základním hnojení zohlednit agrochemické vlastnosti půdy a respektovat odrůdovou rajonizaci včetně požadavků jednotlivých odrůd na výživu.
S ohledem na vysoký podíl ozimých obilnin v osevních sledech má velký význam vliv předplodiny. Z pohledu předplodinové hodnoty roste význam olejnin. Při zaorávce rozdrcených posklizňových zbytků řepky, máku, ale i slunečnice můžeme příznivě zlepšit živinný režim půd (viz tab. 7).
Půdní podmínky a kvalitu předplodiny musíme akceptovat s předstihem před přípravou půdy k setí, případně ihned při ošetření rozdrcené slámy.
V této fázi je nutné podle předpokládaného výnosu a agrochemických vlastností půdy (Mehlich III) upravit zásobu P, K, Mg, Ca ale nověji i S obdobně jako u řepky tak, aby byl zajištěn optimální růst rostlin až do sklizně a vytvořeny předpoklady pro dosažení kvalitativních parametrů. Při stanovení dávky jednotlivých živin musíme vycházet z jejich potřeby na jednu tunu hlavního produktu.
Dusíkem na podzim zpravidla nehnojíme, pokud se obsah Nmin stanovený před setím pohybuje nad 10 mg/kg.
Rozhodující je také to, zda jsme aplikovali dusík na rozklad posklizňových zbytků. Pokud ano, můžeme ještě hnojení dusíkem doladit. Stejně tak jako při hnojení řepky je ale nezbytné respektovat zásady správné zemědělské praxe a nitrátovou směrnici.
Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými prostřednictvím směsí jednosložkových hnojiv nebo uplatníme hnojiva kombinovaná podobně jako u řepky.
Dávku volíme podle předpokládaného výnosu a obsahu přístupného fosforu v půdě. Při výpočtu normativu vycházíme z potřeby P na jednu tunu produkce (5 kg) a předpokládaného výnosu. Vynásobením získáme množství P, které bude při daném výnosu odčerpáno.
Pokud byly zaorány posklizňové zbytky, počítáme s živinami v nich obsaženými a můžeme provést další korekci normativu. Nelze ale předpokládat, že budou k dispozici v plném rozsahu, počítáme asi s 20–50% využitím podle druhu živiny.
U některých posklizňových zbytků jako např. řepný chrást, kde je široký poměr C:P, normativ neupravujeme.
Při stanovení dávky draselného hnojiva postupujeme shodně jako u hnojení fosforečnými hnojivy. Pro výnos jedné tuny zrna potřebuje pšenice asi 20 kg K. 
Hořčík při základním hnojení zpravidla neřešíme. Jeho případné disproporce vybilancujeme formou mimokořenové výživy v průběhu jarní vegetace.
Podobně postupujeme i při výživě mikroelementy.

 

Klíčové informace

– Do zajištění optimálních a kvalitních výnosů zemědělských plodin se promítá půdní úrodnost.
– Tato vlastnost je charakterizována jako schopnost půdy zajišťovat rostlinám nezbytné podmínky pro růst a vývoj, jejímž projevem je dosažení žádoucího výnosu a kvality produkce.
– Zásadu, že výnos a jeho kvalita jsou tvořeny na úkor „staré půdní síly“(kterou musíme pravidelně obnovovat), je třeba respektovat.
– Její úroveň se odvíjí od stanovištních podmínek, významnou roli zde sehrává půdotvorný substrát, množství organických látek v půdě, jejich distribuce a kvalita.
– Půdní úrodnost je tvořena komplexem půdních vlastností, které rozhodují o efektivnosti rostlinné výroby.
– Na půdní úrodnosti se podílejí minerální, chemické, fyzikální a biologické vlastnosti půdy
.

Doc. Ing. Dr. Luděk Hřivna,
Mendelova univerzita v Brně,
Agronomická fakulta,
Ústav technologie potravin

Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.
expert pro agrochemii, půdoznalství, mikrobiologii a výživu rostlin

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down