03.08.2012 | 08:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zásady výživy vysokoprodukčních dojnic

V posledních letech došlo v chovu skotu a i ve výživě k několika důležitým změnám. Vedle výrazného snížení početního stavu krav se zároveň významně zvýšila užitkovost dojnic. Velká pozornost byla věnována kravám produktivnějších plemen a zlepšila se i kvalita objemných krmiv, siláží zejména. Svůj podstatný vliv měla také progresivní změna v technologie krmení míchacími krmnými vozy a přípravy směsných krmných dávek
(TMR – total mixed ration).

Přednosti tohoto systému spočívají zejména v definovanosti krmné dávky s přesně danou koncentrací živin, snížení rizik vzniku poruch trávení, jelikož jádro není podáváno jednotlivě ve velkých dávkách, ale je důkladně zapracováno ve směsi, což zlepšuje stravitelnost krmné dávky.
TMR zajišťuje vyrovnané pH bachoru a stabilizuje činnost mikroorganismů v předžaludcích a v neposlední řadě dojnice nemá možnost preferovat složky krmiva, ale přijímá krmnou dávku jako celek.
Z hlediska vlastního reprodukčního cyklu dojnic je třeba připomenout dvě základní období: období laktace (po porodu a rozdojování, vlastní laktace) a období stání na sucho.
Období laktace začíná porodem a končí zaprahnutím dojnic. Trvá obvykle asi 300 dnů, normovaná laktace je 305 dní.
Denní produkce mléka se v průběhu laktace mění, narůstá a svého vrcholu dosahuje ve 4.–8. týdnu po porodu. Určitou dobu se pak výše laktace udržuje (perzistuje), a pak následně klesá. Výrazný pokles je v 7. měsíci.

Krmení dojnic v poporodním období

Jedná se o nejnáročnější období výživy dojnic, neboť rostoucí tvorba mléka (geneticky podmíněná vlastnost) vyžaduje vyšší potřebu živin, zejména energie v krmné dávce (KD) na straně jedné, zatímco krávy mají v tomto období nižší schopnost příjmu sušiny krmné dávky, čímž zákonitě dochází v poporodním období u dojnic k odbourávání tělesných rezerv, tedy ke snižování živé hmotnosti krav.
Platí přímá souvislost, že čím je úbytek živé hmotnosti vyšší, tím horší jsou následky projevující se jak v následné reprodukci, tak i na zdravotním stavu.
Pokles hmotnosti je ještě ve fyziologickém rozmezí, pokud nepřekročí 5 % živé hmotnosti, tj. maximálně 40 kg za dané období negativní energetické bilance. Proto je nutné, aby krmné dávky obsahovaly co nejvíce živin a energie.
Úbytek 1 kg hmotnosti poskytuje energii na produkci 3,5 kg mléka. Do krmné dávky v tomto období zařazujeme proto jen vysoce kvalitní objemná krmiva s nízkým obsahem vlákniny a vysokou stravitelností organické hmoty (seno, mladá zelená píce, krmná řepa, kukuřičná siláž s vyšší koncentrací energie atd.). Krmiva s nízkým obsahem živin nezkrmujeme. Podíl objemných krmiv k jadrným krmivům v TMR je 50:50, při dobré technice krmení a s přihlédnutím k výživnému stavu maximálně 40:60.
Dojnice krmíme směsnou krmnou dávkou (TMR), která obsahuje živiny a energii pro dojnici na záchovu a produkci.
TMR se obecně skládá z objemné píce, jádra, mikro- a makroprvků a vitamínů. Do TMR zařazujeme minimálně dva druhy objemných krmiv (jedno krmivo je bílkovinné a druhé je sacharidové) a jadrná krmiva.
Musíme dbát na homogenitu směsi (částice by neměly být větší než čtyři centimetry). Důležitá je také vlhkost směsi, která nám zajišťuje soudržnost, aby nedocházelo k vybírání chutnějších soust.

Období stání na sucho
 
Je to období od ukončení laktace (zaprahnutí) po porod, asi 8 až 10 týdnů březosti. Zaprahnutí dosáhneme tak, že měsíc před ukončením laktace z krmné dávky vyřadíme jadrná krmiva, dalším krokem je vyřazení šťavnatých a dalších laktogenních krmiv podporujících laktaci.
V období zaprahnutí je důležité nepřekrmovat. Ztučnění má za následek metabolické poruchy, jako je ketóza, poporodní parézu a zadržení plodových obalů, tím pádem je ovlivněna i následná produkce a reprodukce. Vhodné je podávat kvalitní, dietetická, nezávadná objemná krmiva.
V období stání na sucho jde zásadní část živin na růst a vývin plodu, který v posledních šesti týdnech zvětší svoji hmotnost asi o 60 %. Základem krmení v tomto období jsou objemná krmiva vysoké kvality. Velký důraz je kladen na vysokou hygienickou a mikrobiální jakost krmiv. Nezbytné je významně omezit i zkrmování kyselých siláží, resp. je nezbytná dokonalá a účinná pufrace těchto krmiv před vlastní krmením, neboť vysoká molární koncentrace kvasných kyselin působí dieteticky rušivě. Celková denní molární koncentrace kvasných kyselin by v tomto období neměla překročit 6–8 mol.

Obecné zásady
 
Pokud chceme dosáhnout zdravého trávicího traktu dojnice, a tím i jejího celkového dobrého zdravotního stavu, musíme dodržovat několik zásad:
Zkrmovat kvalitní krmnou dávku v přesně definované (optimalizované) kvantitě, v daných frekvencích (3x denně) nebo poskytnout dojnicím celodenní (adlibitní) přístup ke krmné dávce a TMR přihrnovat.
Při nově zakládané TMR je nezbytné zbytky předcházející odstranit, neboť zejména v letním období dochází k tepelnému a mikrobiálnímu znehodnocování.
Pokud poklesne frekvence krmení, resp. možnost přístupu zvířat ke krmné dávce, mohou se objevit trávicí poruchy. Pokud chceme učinit změnu ve složení krmné dávky, musíme ji provést postupně a dojnice na ni navykat, neboť každá změna krmné dávky způsobuje výrazné změny v mikrobiální populaci bachoru, které se projeví nižším příjmem krmiva, horším bachorovým trávením a následným poklesem tvorby mléka.
Adaptace na novou krmnou dávku by měla trvat minimálně 8–10 dní.
Dodržování technologie krmení, hlavně důkladné promíchání KD, je nezanedbatelné. Důležitá je i fyzikální struktura TMR a obsah vlákniny v sušině krmné dávky by měl zohlednit úroveň užitkovosti (optimální je 16–18 %).

Zdravotní komplikace
 
Onemocnění trávicího ústrojí může vyvolat nevhodné krmivo nebo špatná technika krmení. Příčinou také mohou být toxické, infekční nebo parazitární činitelé. Mezi nejčastější zdravotní komplikace způsobené chybami ve výživě můžeme zařadit zadržení lůžka, metabolickou acidózu, ketózu, poporodní parézu aj.
Zadržení placenty, označované též jako zadržení lůžka, patří mezi časté komplikace porodu i poporodního období krav. O zadržené lůžko se jedná, pokud není placenta vypuzena do 8–12 hodin po porodu, u starších krav je doba stanovena do šesti hodin.
Jednou z příčin zadrženého lůžka mohou být některé nutriční faktory (krmení koncentráty, deficit selenu, vitamínu E, vitamínu A, monodietní krmná dávka, nedostatek makro- a mikroprvků atd.). Prevence zadržení lůžka spočívá v redukci rizikových faktorů ve výživě.
Metabolická acidóza vzniká při zkrmování krmiv s vysokým obsahem kyselin nebo kyselých siláží (kyselina mléčná, máselná a octová). Další příčinou je zvýšený příjem lehce stravitelných sacharidů a škrobů, ale také nedostatek strukturní vlákniny.
Při léčbě metabolické acidózy se používají alkalizující preparáty, které se aplikují perorálně nebo parenterálně. Pro prevenci tohoto onemocnění je nutno věnovat zvýšenou pozornost struktuře krmné dávky, obsahu lehce stravitelných sacharidů a škrobů.
Ketóza je jedním z nejvýznamnějších onemocnění vysokoprodukčních dojnic. Toto onemocnění vzniká při nepřiměřené výživě dojnic zejména před porodem. Pokud je dojnice před porodem ve velmi dobré, resp. až tučné kondici a má vysoký energetický potenciál, vznikne v období nástupu laktace energetický deficit v důsledku toho, že dojnice není schopna v poporodním období přijmout dostatečné množství krmné dávky. Dojnice začne energetický deficit vyrovnávat zvýšeným čerpáním živin ze svých rezerv a nastává pokles tělesné hmotnosti.

Prevence ketózy?
 
Zabránit výrazné negativní energetické bilanci, tedy zabezpečit dostatečnou koncentraci energie a současně regulovat zásobení dusíkatými látkami. Doporučuje se úprava krmné dávky (zkrmujeme kvalitní krmiva s dostatkem vlákniny a lehce stravitelných sacharidů aj.) a podporujeme stabilitu bachorového trávení (kvasinky).
Porodní paréza je akutní onemocnění vysokoprodukčních dojnic charakterizované hypokalcemií a ulehnutím s postupnou ztrátou citlivosti a vědomí. Paréza vzniká překrmováním starších krav vápníkem a alkalogenní krmnou dávkou v období před porodem. Jedná se o poruchu regulace metabolismu vápníku, kdy v důsledku snížené činnosti příštítné žlázy je omezena produkce parathormonu (PTH) a tím snížená absorpce vápníku ve střevě, resp. snížená úroveň vyplavování Ca z kosterního systému.
K prevenci je nezbytné zúžit poměr mezi Ca a P na 1:1, popř. použít v době stání na sucho kyselé soli, které napomohou lepšímu uvolňování Ca z kostní tkáně. Základem léčby je dávka vápníku 1 g na 50 kg živé hmotnosti. Používají se preparáty obsahující různé formy Ca. Prevencí poporodní parézy je vyrovnaná krmná dávka.
Výživa vysokoprodukčních dojnic, jakož i jiných hospodářských zvířat podstatně ovlivňuje produkci. Chyby v technice krmení musejí být odstraňovány a zásady správné výživy skotu dodržovány. Krmení dojnic musí být kvantitativně a kvalitativně dostačující, hygienicky nezávadné a pestré.

 

Klíčové informace

– Výživa a krmení vysokoprodukčních dojnic je stěžejním úkolem v chovu skotu, neboť významně rozhoduje o samotné ekonomice chovu a výroby mléka.
– Výživa této kategorie musí být v naprostém souladu s požadavky na vysokou produkci mléka a současně odpovídat požadavkům úspěšné reprodukce.
– Každé necitlivé kvantitativní a kvalitativní změny mají negativní dopad jak na užitkovost a zdraví, tak i reprodukční ukazatele.

 

Ing. Martina Fröhdeová
Ing. Veronika Mlejnková
prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.

Mendelova univerzita v Brně
Agronomická fakulta
Ústav výživy zvířat a pícninářství

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down