01.03.2005 | 02:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zásoby obilí nedají spát

Tuzemský trh s obilím se nemůže vzpamatovat z loňské rekordní úrody. Navíc se ukazuje, že přebytky budou ještě vyšší, než se původně očekávalo. V nedohlednu je pomoc Evropské unie, na jejíž intervenční nákup se spoléhalo. Ceny obilí u našich sousedů směrem na východ klesají a podobný vývoj se zřejmě nevyhne ani nám.

Ministerstvo zemědělství ve své bilanci obilovin (včetně kukuřice) předpokládané pro tento marketingový rok počítalo s konečným přebytkem zhruba 1,57 milionu tun. Komoditní výbor při Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF), který se minulé úterý sešel, však odhad poupravil na 2,3 milionu tun. I toto číslo je podle Českomoravského sdružení organizací ZZN ještě optimistické. „Očekáváme spíše, že přebytek může dosáhnout až téměř 2,7 milionu tun,“ uvedl za sdružení Miloš Stach.
„Spoléhá se na to, že zemědělci využijí více obilí ke krmení. Ale tuto spotřebu je možné zvýšit jen asi o 20 procent,“ uvedl Stanislav Najmr, který ve výboru zastupuje Asociaci soukromého zemědělství ČR.
Loňská sklizeň obilovin včetně kukuřice dosáhla téměř 8,8 milionu tun, z toho jen pšenice se vypěstovalo přes pět milionů tun. Bilance počítá, že ke krmení se zužitkují přes čtyři miliony tun, k potravinářským účelům přes dva miliony, vyvézt by se mohlo kolem 270 tis. tun, naproti tomu dovoz se odhaduje na necelých 63 tisíc tun obilí.
Předpoklad, že SZIF vykoupí na intervenční nákup 1,5 milionu tun, považuje komoditní výbor pro obiloviny za nadsazený. „Shodli jsme se na odhadu milion tun, ale kdo ví, jestli takové množství fond skutečně vykoupí,“ řekl člen výboru jmenovaný za Agrární komoru ČR Josef Kubiš. „Pro více než milion tun obilí tak nebude využití a zůstane ve skladech, kde ho napadnou škůdci,“ dodal.
Státní zemědělský intervenční fond podle Viléma Frčka z tiskového oddělení SZIF dosud obdržel nabídky na prodej více než milionu tun obilí. Vykoupil však necelou třetinu. „V současné době je převzato do intervenčního nákupu zhruba 298 tisíc tun a zaplaceno 942 milionů korun,“ upřesnil. Vykoupené zboží pochází od skladovatelů. Po čtyřech kolech výběrového řízení včetně postupného navyšování kapacit u smluvních skladů má fond k dispozici prostory asi pro 467 tisíc tun obilí. „Tuto kapacitu zajišťuje 130 skladů,“ doplnil Frček.
Český stát stále hledá možnosti skladování v zahraničí. „Německá platební agentura BLE souhlasila s využitím skladovací kapacity na 300 tisíc tun pro naše potřeby. Zatím máme předběžně dojednané uložení 100 tisíc tun se dvěma německými skladovateli,“ sdělil Frček. Podobný souhlas však zatím fond neobdržel od belgické intervenční agentury, kde má také předběžně přislíbené určité kapacity. „Až bude mít SZIF veškeré podklady včetně vyčíslení nákladů spojených se skladováním obilí v zahraničí, zašle je Evropské komisi k autorizaci. Ta pak rozhodne o možném příspěvku na přepravu. To jsou vícenáklady, které by totiž musel fond zaplatit sám,“ uvedl Frček.
Množství obilí přihlášené do intervence nemusí podle Stacha odpovídat reálným nabídkám, protože se vyskytují problémy s kvalitou. Ty potvrzuje u pšenice také Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů. Při špatné kvalitě podle něho mlynáři vykupují pšenici za 2600 korun za tunu. „Jinak platí v průměru 3050 korun. Ceny se pohybují od 2800 do 3300 korun,“ uvedl Filip s tím, že za 3300 korun se odebírá nejkvalitnější pšenice od podniků ZZN. V Maďarsku, Polsku i na Slovensku jsou ceny pšenice nižší, doplnil. „V Maďarsku se na volném trhu prodává i za 2400 korun,“ řekl Filip. Mlynáři si podle něho pokles cen ani nepřejí, uvítali by, kdyby se pohybovaly alespoň kolem intervenční ceny. Ani výkupcům se snižování cen obilí nehodí, dodává Stach.

Palas žádá o tendr
pro českou pšenici
O vypsání mimořádného tendru na nákup českého obilí požádal Evropskou komisi v minulých dnech ministr zemědělství Jaroslav Palas. Komise podle jejího mluvčího Michaela Manna zatím neví, jak na žádost odpoví. Mluvčí uvedl, že tendr na vývoz dvou milionů tun obilí z celé EU by již vypsán a lze se do něj přihlásit. „Pokud to bude zapotřebí, Evropská komise ho zopakuje. Není však běžné vypisovat specifické tendry pro jednotlivé země,“ řekl Mann bruselskému zpravodaji ČTK. Do Maďarska, které se potýká s ještě většími přebytky než Česko, namířila minulý týden mise s cílem prozkoumat situaci a najít řešení. Není tedy vyloučeno, že komise bude čekat na její zprávu, než se vysloví i k českým problémům, které považuje za podobné. Mluvčí komise konstatoval, že podle unijních pravidel musí být přebytky vykoupené za zaručené intervenční ceny. Problém však může nastat, pokud je není kam dát.
Podle Josefa Kubiše je povinností státu zabezpečit intervenční nákup, nikoli Bruselu, na kterém je zase financování. „České ministerstvo zemědělství musí daleko intenzivněji pomoci problém řešit,“ zdůraznil. Jak poznamenal, takhle nám komoditní výbor pro obilí v Bruselu navíc vytýká, že spolu s Maďary negativně ovlivňujeme ceny v celé unii.

Záchranná brzda
I kdyby letošní úroda byla jen průměrná, trh s obilím si od přebytků neuleví. Navíc panují vážné obavy, že novou sklizeň nebude kam uložit. Komoditní výbor při SZIF se proto zamýšlel, jak předejít problémům do budoucna.
„Možností by bylo podporovat výstavbu nových skladů a revitalizaci starých, která nyní přes operační program není možná,“ uvedl Stanislav Najmr. Podle Josefa Kubiše by se dotace na výstavbu skladů mohly vypsat s podmínkou, že třeba polovina kapacity by pak byla vyčleněna na intervenční nákup. „Když stát neuváženě prodal všechny sklady, měl by se postarat, aby se nějaké vybudovaly. Unie je nikomu nezabezpečí,“ zdůraznil Kubiš. Míní, že vlastní skladovací kapacitu by měl mít přímo SZIF, nebo alespoň nastálo smluvně zajištěnou.
Členové výboru zvažovali také cestu, nechat třeba deset procent půdy ladem a urychlit nepotravinářské využití obilí. „Jinak můžeme čekat, že každý rok tu bude minimálně milion či milion a půl tun obilí navíc,“ říká Kubiš. „Mluvilo se o tom, že by letos neměli zemědělci sít už tolik jařiny a zda neposílit dotace na meziplodiny. Pak by se na takový pozemek nesmělo dát nic jiného,“ dodal Najmr.
„Žádné konkrétní závěry ale zatím nebyly učiněny,“ dodal Vilém Frček za SZIF.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down