Zastropování plateb v reformě zůstává

Evropská komise dnes zveřejnila návrh reformy společné zemědělské politiky Evropské unie. Komisní návrhy ale musí odsouhlasit ještě členské státy a také Evropský parlament. Tato reforma může citelně dopadnout i na české farmáře. Podle reformy by se měly totiž přímé platby vyplácené na podnik omezit maximální částkou 300 tisíc eur, což je asi v přepočtu asi 7,4 milionu korun ročně. Část plateb bude navíc podmíněna ekologickými kritérii.

Česká republika by podle reformy měla mezi roky 2014 až 2019 získat v přímých platbách pro české zemědělce maximálně zhruba 890 až 893 milionů eur, tedy až 22 miliard korun za rok.
Debata o reformě nekončí a lze předpokládat, že nebude snadná. Některé země budou asi dost kritické k tomu, jak by se měly vyrovnávat rozdíly v platbách pro zemědělce ze starých a nových zemí Evropské unie z rozšíření let 2004 a 2007. Zatímco například italští či řečtí farmáři dostávají kolem 400 eur na hektar, v Lotyšsku je to méně než sto eur.
Farmáři by měli postupně dostat podle Bruselu nejméně 90 procent průměru přímých plateb, které jsou v současnosti kolem 270 eur na hektar. Návrh však zatím neobsahuje žádné konkrétní datum, kdy by se tak mělo stát. České republiky se to úplně bezprostředně na rozdíl třeba od pobaltských zemí či Bulharska s Rumunskem nedotýká, protože se Česká republika pohybuje kolem unijního průměru.
Europoslanec Hynek Fajmon ze zemědělského výboru Evropského parlamentu prohlásil, že návrh Bruselu je pro Českou republiku a její zemědělce nevýhodný. Problémem je podle něj zastropování, tedy stanovení maximální výše, kterou může farma na platbách získat. Česko má totiž podle něj největší výměru farem z celé Evropské unie. Jakékoliv zastropování přímých plateb se proto v českém zemědělství projeví negativně, uvedl Fajmon. Navíc stanovení horního limitu pro platbu jednomu podniku bude postupné. To znamená, že platba se bude podle její výše o část snižovat. Pro platby mezi 150 000 až 200 000 eury to bude o 20 procent a postupně se to bude zvyšovat až na 100 procent pro ty farmy, které by měly získat více než 300 000 eur. Maximálně tak podnik bude moci dostat na přímých platbách 300 000 eur. Toto omezení podle Fajmona poved k tomu, že v Česku i jinde v Evropské unii se kvůli tomu budou farmy účelově dělit na menší, aby mohly získat maximální možnou podporu.
Reforma dále počítá s tím, že by se nejméně na sedmi procentech půdy farmy nemělo hospodařit. Eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos ale zdůraznil, že tato půda, která například může být osázena stromy, může sloužit třeba jako ochrana proti větru.
Komise také navrhla, aby kvůli posílení ekologické udržitelnosti zemědělství třicet procent přímých plateb bylo vyhrazeno na zelené zemědělské postupy, které umožňují optimální využití zdrojů. Jde třeba o to, aby na farmě bylo pěstováno více plodin nebo aby se uchovávaly pastviny.
Základní podpora příjmu se bude také podle komise týkat pouze aktivních zemědělců a bude zohledňovat množství pracovních míst vytvořených hospodářstvími. Komise chce rovněž podnítit mladé lidi, aby se věnovali zemědělství, v němž nyní dvě třetiny farmářů jsou starší 55 let. Lidé pod čtyřicet let by tak měli mít nárok na podporu během pěti prvních let jejich podnikání v zemědělství.