Zástupci zemí Evropské unie se dohodli na omezení ochrany vlků, což má usnadnit jejich odstřel. S odvoláním na diplomatické zdroje o tominformuje agentura DPA, podle níž rozhodl fakt, že svůj dosavadní postoj k otázce přehodnotilo Německo. Česká republika v zájmu nalezení kompromisu návrh podpořila, ještě jej ale musejí schválit unijní ministři. Očekává se, že se tak stane na jednání ministrů průmyslu v Bruselu.
Evropská komise (EK) omezení ochrany vlků, jejichž populace se v zemích EU rozšiřují, navrhla už koncem loňského roku. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová tehdy vyjádřila přesvědčení, že je nutné vyvážit ochranu vlků a zájmy chovatelů, kterým vlci ohrožují stáda dobytka. Ochránci přírody návrh kritizovali s tím, že data o vlčích populacích možnost jejich vybíjení neospravedlňují.
Nynější dohoda zástupců unijních zemí počítá s tím, že stupeň ochrany klesne z přísně chráněného na chráněný. Až návrh oficiálně schválí i ministři, bude předložen mezinárodnímu výboru rozhodujícímu o ochraně přírody stanovené Bernskou úmluvou. Tento dokument Rady Evropy, která není součástí Evropské unie, je závazný pro více než 50 států. Posun v této záležitosti by mohl nastat v prosinci.
Současná pravidla vycházejí podle EK z dat z konce 70. let minulého století, kdy byl vlk v Evropě zřídka vídaným druhem. V současnosti v některých zemích EU převyšuje velikost vlčí populace 1000 jedinců. Podle odhadů přírodovědců žije v 27 evropských zemích více než 15 000 vlků, jejichž počet za poslední desetiletí vzrostl o čtvrtinu. Omezení ochrany vlků prosazovalo zejména Finsko, které má s útoky těchto šelem velké problémy.
"Koncentrace vlčích smeček v některých evropských regionech se stala skutečným nebezpečím, zvláště pro dobytek. Aby aktivněji zvládaly kritické koncentrace vlků, žádají místní úřady o větší flexibilitu," uvedla už loni von der Leyenová.*
