02.08.2004 | 01:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zatím panuje mírný optimismus

Počátkem minulého týdne bylo v České republice sklizeno zhruba pět procent z 1,5 milionu hektarů obilí. Z jižní Moravy, kde měli pod střechou již většinu ozimého ječmene, zatím zaznívají velmi optimistické odhady výnosů. Zhruba dvoutýdenní zpoždění žní by však mohlo ohrozit podzimní termíny výsevů a pokud bude navíc pokračovat současné proměnlivé počasí, začnou mít pěstitelé pravděpodobně problémy i s kvalitou obilí.

Podle informací ministerstva zemědělství pokročily nejdále žně u ozimého ječmene, kde je sklizena úroda téměř z poloviny ploch osetých. Kombajny už vjely také do polí s ozimou pšenicí, ječmenem jarním či žitem. Dosavadní průměrný výnos obilí je zhruba šest tun z hektaru proti 3,86 tuny v loňském roce. U ozimého ječmene byla dosud produkce z hektaru 6,2 tuny, což je proti loňsku dvojnásobek. U ozimé pšenice se sklidilo 9,5 tisíce z celkových 802 tisíc hektarů, přičemž výnos 5,3 tuny na hektar je meziročně o 1,2 tuny vyšší. Ječmen jarní byl zatím sklizen z necelých dvou procent. Žně žita a tritikale byly dosud dokončeny jen na několika stech hektarů, u pšenice jarní a ovsa ještě nezačaly. Řepka letos zaujímá 259 tisíc hektarů. Sklizeno je zatím devět procent, výnos 3,19 tuny z hektaru je však proti loňsku zhruba dvojnásobný.
Odhady Agrární komory ČR počítají se sklizením celkem 6,93 milionu tun základních obilovin, což je o 1,63 milionu tun meziročně více. Prezident komory Václav Hlaváček však označil začátek žní na konci července a zhruba pět procent zatím sklizených ploch za mimořádný stav. "V tuto dobu je už běžně doma až 50 procent obilí," upozornil a dodal, že
Ve srovnání s Evropskou unii byla a je u nás cena obilí nižší, tudíž lze očekávat její oživení. Zemědělci chtějí udržet na českém trhu domácí potraviny, a nedá se proto hovořit o radikálním zdražování. Po otevření evropského trhu by se však měla cena u nás a v unii postupně začít srovnávat. Předpokládaná cena krmného obilí tak má být podle komory kolem 3300 až 3500 Kč za tunu, u potravinářské pšenice kolem 4000 Kč/t. Podle tajemníka agrární komory Jana Záhorky by nyní sedláci neměli sklizené obiloviny překotně prodávat, protože cena v období žní není vždy nejvýhodnější. Komora proto doporučuje obilí uskladnit i za využití veřejných skladů a skladištních listů, případně prodávat pouze za zálohové ceny. Takový systém podle Hlaváčka například bez potíží funguje na Slovensku.
Jak uvedl předseda žňové komise komory Josef Kubiš, celková nabídka obilovin včetně kukuřice by mohla letos dosáhnout 7,3 milionu tun. Relativní přebytek však bude kompenzován doplněním zásob a zpětným nákupem intervenčního fondu. "Úroda bude odhadem průměrná nebo mírně nadprůměrná," míní Kubiš. Průměrný výnos 4,58 tuny z hektaru se podle něj zdá nyní také reálný. Výjimečná může být letošní sklizeň řepky, která má vysoký obsah tuků.
O tom, že dosavadní odhady sklizně blížící se sedmi milionům tun jsou reálné, je přesvědčen i předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský, neočekává však výrazný přebytek obilí na tuzemském trhu. „I když bude sklizeň mírně nad průměrem minulých let a vyšší než je běžná roční spotřeba obilí u nás, bilance po dorovnání určitého deficitu z loňska bude více méně vyrovnaná,“ řekl. Také otázka ceny je podle něj zatím do jisté míry otevřená. „Výkupy nyní nabízejí za potravinářskou pšenici pěstitelům zhruba 3300 Kč/t. Ti serióznější většinou však tuto cenu nabízejí jako zálohovou, takže konečná cena by se mohla pohybovat kolem 3600, u krmného obilí se cena drží někde na úrovni 3000 Kč/t nebo mírně pod touto částkou. Cena vyčištěné a vytříděné potravinářské pšenice, dodávané mlynářům, by pak měla blížit ke čtyřem tisícím za tunu,“ dodává.
Podle jeho slov letošní žně ovlivnilo chladnější a vlhčí počasím, které prodloužilo vegetaci. „To sice možná poskytne větší výnosy na druhé straně bude obilí náchylnější k nepřízni počasí, například k dešťům či krupobití, žně se prodlouží a v jejich závěru, zejména počátkem září, bude klesat výkonnost sklizňové techniky a budou vyšší ztráty. Pozdější sklizeň navíc může přinést také problémy s kvalitou zrna,“ vysvětluje Jirovský.
S tím souhlasí i Záhorka, který je navíc přesvědčen, že v důsledku zpoždění nastanou problémy s dodržením agrotechnických termínů. „ Dá se to očekávat zejména ve vyšších polohách, například na Vysočině, kde se bude sklízet řepka ještě v době, kdy už by měla být zaseta nová,“ říká a dodává, že na Olomoucku se již objevují problémy s kvalitou zrna, konkrétně s pádovým číslem u pšenice. Kvůli počasí se také podstatně více rozšířila houbová onemocnění.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down