Rok od roku se zvyšuje počet hlášení o závadných produktech v systému rychlého varování pro potraviny a krmiva. Loni vzrostl ve srovnání s rokem 2004 o 22 procent. Uvádí to výroční zpráva Evropské komise věnovaná činnosti tohoto systému.
V Systému rychlého varování (Rapid Alert Systém) pro potraviny a krmiva (RASFF) převažují hlášení týkající se potravin ze třetích zemí. To autoři zprávy považují za pochopitelné, protože, jak podotýkají, v členských státech unie se potraviny kontrolují již v průběhu produkce (například i pomocí systému kritických bodů ve výrobě). Přírůstek zachycených závadných potravin zpráva vidí jako důsledek aktivnějšího přístupu členských států ke kontrole potravin a krmiv a také zvýšení jejich dovozů ze třetích zemí. RASFF nepokrývá jen členské státy Evropské unie. Kromě nich zahrnuje také země ze Sdružení evropského volného obchodu (Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko).
Tři druhy hlášení
Hlášení, která se dostávají do RASFF se dělí na výstrahy (alert notification), informace (information notification) a novinky. Výstražné hlášení podává země v případě, že zdravotně závadná potravina nebo krmivo představují závažné riziko na trhu a je nutná okamžitá akce. Hlášení podává ten stát, který problém objevil a inicioval odpovídající opatření — většinou stažení vadného zboží z trhu. Členské státy systému mají pro takového případy své vlastní mechanismy, včetně informování veřejnosti prostřednictvím médií.
Informační hlášení se týká potravin nebo krmiv, u nichž stát, který je podává zjistil nějaké zdravotní riziko, ale zboží se nedostalo mimo jeho vlastní trh. Proto není třeba, aby ostatní členské země systému podnikaly nějakou speciální akci. Většinou jde o produkty ze třetích zemí, které členský stát zachytil na svých hranicích a nedovolil mu dostat se na trh unie a zemí evropského volného obchodu.
Třetím typem hlášení jsou novinky. Jde většinou o věci týkající se krmiv nebo potravin, které jsou zajímavé pro subjekty zabývající se jejich kontrolou —například výsledky laboratorních testů či nové metody zkoušení.
Řeč čísel
Loni dostal RASFF celkem 3158 hlášení o rizikových potravinách, zatímco v roce 2004 jich bylo 2588. Oznámení se týkala především ryb a rybích produktů (20 procent), masa (18 procent) a koření (11 procent). Převážně šlo o výrobky ze třetích zemí, které státy zapojené v systému vrátily z hranic. Nejvíce hlášení — celkem 687 — poslala loni do RASFF Itálie, z toho 222 bylo varovných. Druhým nejaktivnějším státem bylo Německo s 527 oznámeními, z nichž varovných bylo 190. Česká republika, jak vyplývá z přiložené tabulky, podala celkem 45 hlášení. Tím se spolu se Švédskem v žebříčku zemí umístila na 13. místě.
Nejčastěji byly zjištěny problémy v potravinách z Íránu (474), Číny (249), Turecka (199) a Indie (138). Velký počet oznámení se vztahoval i na země EU jako Španělsko (126) a Německo (115). Jen osm hlášení se týkalo produktů z ČR.
Výroční zpráva probírá podrobně příčiny zdravotní závadnosti potravin a krmiv, které se vyskytly v hlášení RASFF v loňském roce, a uvádí také opatření unie na jejich eliminaci.
Nejčastěji se v hlášení jako příčina zdravotní závadnosti potravin a krmiv objevovaly mykotoxiny. Nejvíce (přes 800) byly detekovány v ořeších a výrobcích z nich, následovalo ovoce a zelenina, ale ty zavdaly příčinu jen k 82 oznámením. Na třetím místě se s 57 případy umístila skupina bylin a koření. Vedly pistacie (498), a to zejména iránské provenience (457). Celkem se loni v systému objevilo 993 hlášení o mykotoxinech, z nichž 947 se týkalo aflatoxinů. Na druhém místě se, pokud jde o četnost hlášení, umístily s 584 případy patogenní a podmíněně patogenní mikroorganismy. Na třetí příčce skončily vadné složky (350), za nimi potravinářská aditiva (240), těžké kovy (202), zbytky veterinárních léčiv (167) a mikrobiální kontaminace (120). Naopak nejmenší počet hlášení — pouze tři — se týkal aditiv do krmiv.
