Zbytečná politika (komentář)

Ještě před nějakým časem to vypadalo, že nevládní zemědělské organizace a především jejich představitelé došli k pragmatickému rozhodnutí, že je nezbytné alespoň v otázkách klíčových pro resort táhnout za jeden provaz. Ministerstvo zemědělství tak spolu s nevládními organizacemi,včetně těch, které si často nemohou přijít na jméno, dokázalo zaujmout jednotnou pozici k návrhu reformy společné zemědělské politiky EU z pera Evropské komise. Z dlouhodobého pohledu na tuzemskou, často rozhádanou agrární scénu to byl mimořádný výkon. Nyní, jak se zdá, má politika opět navrch.

A je to škoda, protože podbarvovat stranickou příslušností řešení praktickým a odborných problémů resortu je přinejmenším krátkozraké, a to jak ze strany vládních, tak i nevládních politiků. Vlády se totiž mění mnohem rychleji než zemědělství, které si konec konců v minulosti užilo stranického vedení víc než dost.
Je pochopitelné, že i mezi zemědělci jsou lidé s různými politickými názory i zkušenostmi. Napáchané křivdy a zničené životy z dob totality napravit nelze, a patří k naší historii. Bohužel k ní patří i to, že strana, která za ně nese odpovědnost, je dnes legitimní součástí našeho parlamentu. Je ale zřejmé, že žijeme v době, kdy již nikdo nezpochybňuje ani neohrožuje soukromé vlastnictví a kdy zhoubný vliv čtyřiceti let vlády jedné strany je všeobecně známý. Stranická legitimace dnes zemědělci úspěšné hospodaření nezajistí a nezajistí mu ji ani přízeň politiků. Jde spíš o to mít takové politiky, kteří odvětví rozumí a chápou jeho potřeby. Pak by mělo být úplně jedno, z jaké jsou strany.