25.03.2011 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zdravotní nezávadnost objemných krmiv

Výroba kvalitních objemných krmiv, zejména siláží, by měla být v zemědělských podnicích hlavním cílem, vedoucím k rentabilní výrobě mléka nebo masa. Vzhledem ke skutečnosti, že siláže jsou ve směsných krmných dávkách skotu často převažujícím komponentem, je dobré si uvědomit, do jaké míry se prostřednictvím své kvality promítají do produkčních ukazatelů – tedy reprodukce, zdravotního stavu a v konečném důsledku do rentability chovu skotu.

V chovech skotu dochází k neustálému zlepšování genofondu zvířat, ať už šlechtěním, či selekcí, což logicky vede ke zvýšení užitkovosti zvířat. Je však třeba si uvědomit, že vysoce produkční dojnice s užitkovostí přesahující mnohdy 12 000 kg mléka za laktaci vyžadují také vysoce hodnotná krmiva. Na každou odchylku v kvalitě těchto krmiv či technice krmení reagují vysoce užitková zvířata mnohem vnímavěji než jedinci s významně nižší užitkovostí.
Kvalita objemných krmiv, zejména siláží, je tedy jeden z hlavních předpokladů pro dosažení vysoké užitkovost a využití genetického potenciálu chovaných zvířat.
Pojem kvalita siláží má několik možných hledisek. Často se v praxi můžeme setkat s tím, že je kvalita siláží například ze zavadlé vojtěšky posuzována pouze na základě obsahu dusíkatých látek, v případě kukuřičné siláže z celých rostlin na základě obsahu škrobu.

Problém číslo l: zaplísnění siláží

Jak bylo zmíněno výše, kvalitní siláže se nevyznačují pouze výborným živinovým složením, ale také svou zdravotní nezávadností. Zdravotní nezávadnost těchto siláží můžeme hodnotit podle kvality fermentačního procesu, ale také na základě smyslového hodnocení.
Měli bychom mít na paměti, že každé zařazení nekvalitního krmiva znehodnotí celou krmnou dávku.
Velkým a často diskutovaným problémem současnosti jsou plísně.
Velice často se můžeme v chovech setkat se zkrmováním zaplísněných siláží. Míra zaplísnění silážní hmoty je závislá na technologické kázni při silážování. Plísně jsou ve většině případů aerobní organismy, tzn. že potřebují ke svému růstu a množení kyslík. Obsah plísní v silážích však nemusí být vždy ovlivněn pouze technologickou kázní, ale podstatně se zde může promítat i kvalita vstupního materiálu, prostřednictvím zdravotního stavu porostu.
Plísně se spolu s ostatními druhy mikroorganismů (např. s kvasinkami) vyskytují na rostlinách přirozeně, jako tzv. epifytní mikroflóra. Z toho vyplývá, že do silážního žlabu si vždy spolu s pící přivážíme i určité množství plísní, kvasinek, laktobabacilů apod. Špatný zdravotní stav porostu, zapříčiněný nedostatečnou výživou či napadením škůdcem (v případě kukuřice např. zavíječem kukuřičným) vede ke snížené integritě rostlin vyúsťující ve zvýšenou míru ataku plísní a kvasinek.
V našem pokusu jsme sledovali vliv ošetření porostu kukuřic proti napadení zavíječem kukuřičným (Ostrinia Nubilalis) na výživnou hodnotu siláží, množství plísní a kvalitu fermentačního porostu. Siláže, jejichž původní hmota byla ošetřena proti zavíječi kukuřičnému, vykazovaly mnohem lepší parametry fermentačního procesu, množství CFU (kolonií tvořících jednotek) bylo oproti neošetřeným silážím průkazně nižší.
Z hlediska výskytu plísní v silážích je nejdůležitějším faktorem vytěsnění vzduchu ze sila. Při nedostatečném vytlačení vzduchu dochází k jejich rozvoji uvnitř žlabu. Thaysen (2007) uvádí, že optimální hmotnost sušiny kukuřice na metr čtvereční při sušině kukuřice 28 % je 230 kg a při sušině 33 % 240 kg.
Zaplísnění silážované hmoty však může být způsobeno také v důsledku špatného face-managementu, zakrytí siláže (odkrývání) či např. protržením vaku, často v kombinaci s vysokou teplotou. Při otevření siláží dochází k jejich expozici kyslíku, čehož využívají kvasinky a plísně.
Nebezpečí zaplísnění siláží spočívá především v riziku výskytu a tvorby vysoce toxických zplodin metabolismu plísní – mykotoxinů. Je dokázáno, že zkrmování zaplísněných krmiv vedlo k průkazným změnám v rozsahu trávení v bachoru. Bylo také zjištěno, že bachor prostřednictvím své mikrobiální populace dokáže degradovat některé druhy mykotoxinů na jejich netoxické formy. Na druhou stranu však dokáže bachorová mikroflóra z netoxických forem mykotoxinů vytvořit zdraví škodlivé formy těchto sloučenin. Mykotoxiny jsou lipofilní povahy, tzn. že se ukládají do tukové tkáně. Proto je nebezpečí výskytu zdravotních poruch vlivem mykotoxinů nejvyšší u krav po otelení, kdy probíhá negativní energetická bilance a v tom důsledku dochází k „rozpouštění“ těchto tukových tkání.

Problém číslo 2: rozklad bílkovin

V souvislosti se zdravotní nezávadností je častým problémem bílkovinných siláží vysoký stupeň rozkladu bílkovin, odborně nazývaný stupeň proteolýzy. Tento ukazatel kvality fermentačního procesu říká, do jaké míry došlo k rozštěpení bílkovin během fermentace. Původcem tohoto jevu bývá metabolická činnost klostridií. Klostridie jsou sporotvorné grampozitivní druhy bakteriií, žijící bez přístupu kyslíku. Jejich spory mohou přecházet přes mléčnou žlázu do mléka, a tím způsobovat problémy při výrobě tvrdých sýrů. Produktem metabolické činnosti klostridií je kyselina máselná.
Při hodnocení kvality fermentačního procesu je kyselina máselná jedním z parametrů, podle nichž jsou siláži udělovány body či penalizace. Obsah kyseliny máselné však nemusí vždy přímo korelovat se stupněm proteolýzy. Stupeň proteolýzy by u vojtěškových siláží neměl překročit 8% hranici. Na siláže, u nichž dosáhl rozklad bílkovin více než 20 %, je nutno pohlížet jako na zdravotně závadné krmivo, které nelze zkrmovat ani „doběrným“ kategoriím skotu.
Nebezpečí takto narušených siláží spočívá ve výskytu biogenních aminů. Jedná se o metabolicky velice účinné látky, které mohou negativně ovlivnit činnost ledvin, jater, pohlavního aparátu, střevní sliznice, končetin apod. Mezi hlavní biogenní aminy patří kadaverin, putrescin, histamin, tryptamin.
Je prokázáno, že např. histamin má negativní vliv na kvalitu škáry paznehtní v důsledku snížení průtoku krve a propustností cévní stěny pro minerální látky. Biogenní aminy však nemusí vznikat pouze v důsledku zkrmování takto narušených siláží. Predispozičním faktorem pro tvorbu biogenních aminů mohou být také acidózy. Vlivem velmi nízkého pH dochází k odumírání bakterií a tvorbě endoxinů. Ponecháme-li stranou vysoké dávky jadrných krmiv a chybějící „strukturu“ krmné dávky, jakožto hlavních příčin acidóz, představuje zkrmování hluboce prokvašených siláží (s vysokým obsahem kvasných kyselin a vysokou hodnotou titrační kyselosti – KVV) rovněž velmi významný dietetický problém.
Při krmení siláží s vyšší mírou rozkladu bílkovin je třeba pamatovat na to, že takovéto siláže mají velké množství rychle degradovatelného proteinu a v souladu s tím je nutné zařadit do krmné dávky adekvátní množství glycidového krmiva s rychle dostupnou energií, aby se zamezilo nadměrnému vstřebávání vzniklého amoniaku v bachoru, jehož detoxikace v játrech na močovinu je značně energeticky náročný proces.
Hlavním technologickým faktorem ovlivňujícím stupeň proteolýzy je obsah sušiny píce při silážování. Optimální obsah sušiny u vojtěšky seté se pohybuje od 35 do 45 %. Při takto vysoké sušině je již dosaženo vysokého osmotického tlaku, při kterém již činnost klostridií ustává. Velké množství těchto nežádoucích mikroorganismů se však do silážované hmoty může dostat prostřednictvím znečištění hmoty zeminou. Klostridie jsou součástí půdní mikroflóry (hovoří se o půdní infekci).

Závěr

Cílem každého chovatele by mělo být zdravé, prosperující, vysoce produkční stádo.
Míra využití vysokého potenciálu chovaných zvířat je však závislá na celé řadě faktorů, mimo jiné na technologii chovu či přístupu ošetřovatelů a zootechniků. Významně ji ovlivňuje také úroveň výživy. Často jsme svědky vysoce užitkových stád, kde dojnice – prvotelky vydrží obrovský nápor spojený s laktací maximálně jednu až dvě laktace, často vlivem nízké kvality krmiv či chybné techniky krmení.
Je známo, že krmiva se promítají do ceny mléka zhruba z 50 až 65 %. Siláže s nízkou koncentrací energie či obsahem dusíkatých látek je proto nutné doplnit mnohem dražšími jadrnými krmivy.

 

Klíčové informace

– Siláže jsou krmiva, která prodělala několikatýdenní fermentaci. 
– Informace o obsahu dusíkatých látek či obsahu škrobu se vztahuje spíše k termínu sklizně, o kterém v mnoha případech nerozhoduje zootechnik.
– Naopak parametry fermentačního procesu mohou posloužit k vlastní analýze procesu silážování. 
– Často můžeme z rozboru fermentačního procesu přesně určit, kde má podnik v silážování ještě rezervy
.

 

Ing. Roman PoštulkaMendelova univerzita v Brně
Agronomická fakulta
Ústav výživy zvířat a pícninářství

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down