I přes loňský výskyt vysoce patogenního subtypu viru aviární influenzy v chovech na východě republiky a ojedinělá hromadná onemocnění způsobená virovými, bakteriálními a parazitárními původci nákaz lze zdravotní situaci v domácích chovech drůbeže hodnotit jako dobrou.
Chovaná hrabavá drůbež je v České republice zastoupena nosnými a masnými hybridy, jejichž finální linie jsou určení pro produkci konzumních vajec a výkrmová brojlerová kuřata. Samostatnou kapitolou je chov rodičovských kombinací krůt, produkující krůťata obojího pohlaví pro konečný výkrm.
Vodní drůbež, která v posledních letech u nás zaznamenává silný pokles početních stavů rodičů, reprezentuje chov kachen pekingských a pižmových a konečně hus. Jejich líhnuté potomstvo je určeno k jatečnímu využití a dodává se k výkrmu v převážné míře do drobnochovů.
Aviární influenza poprvé v chovech
Nákazovou situaci u drůbeže v České republice je možné hodnotit jako dobrou, a to i přesto, že u nás byly diagnostikovány některé dosud neznámé nebezpečné nákazy. Jedná se o první výskyt vysoce patogenní aviární influenzy (HPAI) typu H5N1 v hospodářství drůbeže. Ptačí chřipka byla potvrzena v Pardubickém kraji v okrese Ústí nad Orlicí ve čtyřech chovech výkrmových krůt a brojlerů a také u rodičů masných hybridů. V ohniscích nákazy bylo utraceno 103 034 kusů drůbeže. Další drůbež byla utracena preventivně. Vedle 67 879 brojlerů ze dvou komerčních hospodářství bylo zlikvidováno ještě 2026 kusů drůbeže v drobných chovech ze čtyř okolních obcí.
Ve stejném období byla potvrzena aviární influenza také u nalezené uhynulé labutě na Břeclavsku v Jihomoravském kraji.
V chovech drůbeže hrabavé, slepic nosných a masných, krůt, kachen a hus proto soustavně probíhá monitoring vyšetření na aviární influenzu. Stejně tak se vyšetření na ptačí chřipku soustřeďuje i na hospodářství s chovem divokých kachen – březňaček, chovaných voliérovým způsobem. Samozřejmě se vyšetřují také divoké kachny, střelené při podzimních honech myslivců. Vyšetření se nadále provádí i u uhynulých nalezených volně žijících ptáků. Diagnostika na aviární influenzu se provádí ve Státních veterinárních ústavech v Praze, Olomouci a Jihlavě.
Další nebezpečné nákazy
Další zjištěnou nebezpečnou nákazou byla newcastleská choroba v chovu holubů v Pardubickém kraji v okrese Chrudim. V holubníku bylo 36 vnímavých holubů, jeden uhynul a u dalších třech byly zjištěné klinické příznaky. Proto se přistoupilo k radikální metodě a celý chov se utratil. Tato nákaza byla u nás naposledy zjištěna v roce 1998 v drobnochovu nosnic určených k produkci konzumních vajec.
Z dalších nebezpečných nákaz je třeba jmenovat výskyt cholery drůbeže. Evidována byla tři ohniska, z nichž se v jednom případě jednalo o krůty (v okrese Břeclav) a ve zbylých případech o vodní drůbež (po jednom ohnisku v chovu na Českokrumlovsku a Jindřichohradecku). Uhynulo bezmála na tři sta kusů drůbeže, utratilo se 150 kusů vodní drůbeže a 3094 krůt, 3600 kusů pižmových kachen se porazilo.
Cholera drůbeže se v České republice dlouhou dobu nevyskytovala, první případy byly zaznamenané v rodičovských chovech nosných a masných kombinací v roce 1995. Důvodem opětovného šíření této nákazy je s největší pravděpodobností volný obchod s drůbeží a zejména zhoršené zoohygienické poměry v chovech, především v časném podzimním období. V souvislosti se zanedbanou zoohygienou je nutné dodat, že šíření cholery napomáhají i přemnožení hlodavci. Svízelná situace je především v hospodářstvích s výkrmem krůt, a to na celém území republiky. Účinným preventivním opatřením je vakcinace s využitím komerční vakcíny i autovakcíny.
Dalšími nákazami zjištěnými v loňském roce na našem území byly neštovice drůbeže, potvrzené v drobnochovu nosnic na Břeclavsku, a chlamydióza u papoušků v jednom pražském hypermarketu.
Salmonely a jejich tlumení
Sledování salmonelózy drůbeže probíhalo a nadále probíhá v rámci národního programu tlumení výskytu salmonel v reprodukčních chovech a v chovech nosnic, určených k produkci konzumních vajec. Z celkového počtu vyšetření hospodářství a hejn drůbeže bylo pozitivně testováno u reprodukčních chovů pět hospodářství a sedm hejn, u nosnic potom 21 hospodářství a 28 hejn nosnic. Ve všech případech se jednalo o sérovar Salmonella enteritidis.
Sledování salmonel v rámci národních programů pokračuje i v letošním roce a bude pokračovat i napřesrok v roce 2009. Od 1. 1. 2009 budou probíhající národní programy rozšířené na tlumení výskytu salmonel v prostředí u brojlerových kuřat určených k výkrmu.
V současné době se tvoří kritéria pro jednotlivé kategorie sledované drůbeže s cílem upřesnění diagnostické konfirmace v programu u reprodukčních chovů a nosnic a následné omezení uvolňování násadových vajec k líhnutí a konzumních vajec do obchodu.
U výkrmu brojlerů přetrvávají problémy s kvalitou dodávaných jednodenních kuřat. Ihned po transportu (naskladnění) se zjišťují především nálezy invazivního sérovaru Salmonella enteritidis, bez dalších klinických projevů onemocnění. U krůt se velmi často zjišťují cizokrajné sérovary jako například Salmonella montevideo.
Salmonelóza byla rovněž prokázána u volně žijících ptáků ve třech ohniscích, z toho dvakrát na území Zoo Praha a jednou v Zoo Děčín.
Také u pernaté zvěře byla salmonelóza dvakrát diagnostikována, a to v okrese Český Krumlov a v Zoo Děčín.
Ostatní onemocnění brojlerů
Z jiných nákaz, komplikujících zdravotní stav drůbeže, to byly nálezy patogenních zárodků Escherichia coli, klasifikované jako koli infekce nebo kolibacilóza, při kterých ztráty uhynulých kuřat do jednoho týdne věku dosahují až deset procent stavu. Problémy završuje nedostatečná citlivost na běžně užívaná antibiotika.
Dalším onemocněním ve výkrmu brojlerů je infekční bronchitida a infekční burzitida (nemoc Gumboro), které způsobují nevyrovnanost hejna, zakrslost, ztráty úhynem, druhotně potom špatnou konverzi krmiva a těžkou ekonomickou újmu. Působí většinou ve spojitosti s dalšími virovými onemocněními, jako jsou reovirové infekce a infekce pneumoviry. Ochrana výkrmových brojlerů je založena na důkladné a účinné vakcinaci rodičovských hejn. V případě ohrožení výkrmové drůbeže a zhoršení nákazové situace v regionu se doporučuje provést vakcinaci výkrmového zástavu a vakcinovat několik po sobě jdoucích turnusů.
Opětovně se zaznamenává i nárůst výskytu nekrotické enteritidy, jejímž původcem jsou klostridie. V zástavech brojlerů se manifestuje často v několika vlnách a způsobuje citelné ztráty úhynem. Prevencí v těchto případech je okyselování krmiva a napájecí vody.
Zoohygienické podmínky chovu drůbeže
Účelem veterinárně-hygienických opatření je ochrana chovů před zavlečením onemocnění naskladňovanou drůbeží, volně žijícími zvířaty – především volně žijícím ptactvem, létajícím hmyzem, hlodavci a dále osobami, dopravními prostředky zavážejícími materiál, jako je krmivo, odpady atd.
V chronologickém přehledu upozorňujeme na nejdůležitější postupy a opatření, které je pro zajištění dobrých zoohygienických podmínek v chovech drůbeže potřebné dodržovat:
- účast orgánů veterinární péče na stavebním a kolaudačním řízení,
- dodržování minimálních ochranných pásem chovu a zpracování drůbeže (rozumí se vzdálenosti chovu, odchovu k líhním, zpracovnám, jatkám atd.),
- vnitřní členění a organizace provozu,
- dodržování zásad prostorového oddělení jednotlivých druhů a věkových kategorií chované drůbeže a hlavně uplatňování jednorázového naskladnění a vyskladnění drůbeže,
- minimální hygienické přestávky mezi jednotlivými turnusy,
- umístění kafilerního boxu na obvodu areálu se vstupem z výrobního areálu a odběrem kafilerního odpadu z vnější komunikace,
- zajištění ustájovacích prostorů a skladů krmiv před volně žijícími ptáky,
- zamezení průniku hlodavců do výrobních prostor a pravidelná deratizace,
- oplocení celého areálu hospodářství,
- asanační pás okolo hal z hrubších částic kamenné drtě,
- provádění pravidelné asanace výrobních prostor a technologií, mechanická očista, účinná dezinfekce, dezinsekce a deratizace,
- kontrola vstupu, pohybu pracovníků v podniku a zamezení přístupu cizích osob a vozidel,
- zřízení hygienické smyčky pro osoby, dezinfekční rohože udržované v aktivním stavu, zbudování plochy pro dezinfekci vozidel před vjezdem do areálu,
- po každém ukončení turnusu provedení mechanické očisty s možností odstranění použité podestýlky a následná DDD,
- umožnění aplikace vitamínových, podpůrných látek a léčiv v napájecí vodě,
- alespoň jednou ročně provést bakteriologické a chemické vyšetření napájecí vody (pokud není používána voda z veřejných zdrojů),
- zpracování harmonogramu veterinární prevence pro každý zástav drůbeže včetně vakcinačních programů,
- zajištění náhradního zdroje elektrické energie,
- vyčlenění oddělených prostor pro karanténu nebo izolaci drůbeže.
V článku, který předkládáme čtenářům, jsme chtěli upozornit na celkový stav našeho drůbežnictví, pokud se jedná o početní stavy chované drůbeže podle jednotlivých druhů a kategorií, dále se zabýváme nákazovou situací v roce 2007 u nejdůležitějších nákaz drůbeže. Upozorňujeme na národní programy tlumení salmonel v jednotlivých chovech. V poslední části příspěvku jsou prezentované nejdůležitější zásady dodržování zoohygienických pravidel v chovech drůbeže, které jsou nedílnou součástí udržení dobrého zdravotního stavu a předpokládané užitkovosti drůbeže.
Klíčové informace
- Nákazová situace v chovech hrabavé a vodní drůbeže v České republice je dobrá.
- V roce 2007 se v domácích chovech poprvé zjistila aviární influenza.
- V posledních letech roste počet případů nekrotické enteritidy u brojlerů.
MVDr. Karel Vondrka
Státní veterinární správy ČR
