31.08.2012 | 10:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zdroj výživy i alternativní energie

Kukuřice je oblíbená plodina pro výrobu konzervované píce ke krmení skotu, a v poslední době i jako stále významnější surovina pro bioplynové stanice. Představuje vynikající zdroj energie, velmi efektivně využívá vodu, která je jí k dispozici, a nemá zcela extrémní nároky na teplotu. Každý pěstitel může vybírat z velice rozsáhlé nabídky odrůd.

Technologie sklizně kukuřice prošly během poměrně krátké doby bouřlivým rozvojem. Kromě silážování celých rostlin se naše podniky naučily sklízet i palice a konzervovat vlhké kukuřičné zrno. Pro celou řadu zemědělských podniků je samozřejmostí také sklizeň určité výměry kukuřice na zrno. Rozvoj pěstování byl provázen rozšiřováním informací o této plodině v zemědělské praxi.

Výnosný rok 2011
 
Ačkoli podmínky pro podzimní zpracování půdy pro kukuřici v roce 2010 byly provázeny extrémními výkyvy počasí, rok 2011 byl pro pěstování této plodiny velmi příznivý. Sucho a teplo v květnu a v červnu vystřídaly pravidelné a vydatné srážky v červenci a srpnu, které podporovaly růst a tvorbu zelené hmoty. Rostliny mohly vytvořit silné palice. Výnosy tomu odpovídaly. V mnoha podnicích potom vznikaly problémy s likvidací posklizňových zbytků jak po sklizni silážní kukuřice, tak především po sklizni na zrno. Silnou vrstvu slámy bylo možné zpracovat pouze mulčováním.
Pěstování kukuřice na siláž bylo dlouhou dobu přímo závislé na stavu skotu. Velké oživení nastalo spolu s rozvojem bioplynových stanic. Nicméně stále platí, že pro rentabilitu pěstování je důležitá úroveň hektarových výnosů. Ty činí běžně kolem 28 až 32 tun zelené hmoty na hektar.

Kvalitní a bezztrátová sklizeň
 
U sklizně je důležité zvolit jednak vhodný termín a jednak technologii zaručující její kvalitní a bezztrátový průběh. Kvalita krmiva je definována svou krmnou hodnotou, respektive obsahem energie spolu s kvalitou kvasného procesu siláže. Právě poslední ukazatel je ovlivněn volbou správné techniky a technologie sklizně. Kvalitní krmivo je zvířaty přijímáno ve větší míře, což vede k lepšímu využití jejich výkonnosti.
Vhodný termín sklizně na siláž je tehdy, když získané krmivo může poskytnout nejvyšší výživnou hodnotu. Ukládání škrobu v zrnu je již ukončeno a rostliny mají vhodný stupeň zralosti.
V době intenzivního zaměření na ochranu klimatu a rostoucí světové poptávky po energiích hrají obnovitelné zdroje energie stále významnější roli. Zároveň se snižuje i závislost na importu ropy a zemního plynu, význam má i omezení tvorby skleníkového efektu.
Energie, získaná z rostlin, vykazuje pozitivní bilanci CO2. Získávání bioplynu se osvědčilo jako hospodárná a efektivní technologie, protože nabízí možnost zhodnocení celých sklizených rostlin. Bioplyn lze navíc využívat nejen k produkci elektřiny, ale i tepla nebo jako alternativní palivo.

Specifické směsi pro fermentory
 
Kukuřičná siláž tvoří většinou velký podíl ze substrátu pro bioplynovou stanici. Ale využívají se i další plodiny, pro které se v osevních postupech najde vhodné místo: GPS z hybridního žita, luskovinoobilných směsek nebo čiroků, v zahraničí též přídavek cukrovky nebo slunečnice. Tím je umožněno vytvářet specifické substrátové směsi pro fermentor; vhodná kombinace substrátů vede ke stabilizaci kvasného procesu. Mohou být také vhodně oživeny osevní postupy.
Vzhledem podobný kukuřici je čirok. Nevytváří však palice, ale jeho květenstvím je lata. Pro produkci bioplynu se využívá několik druhů. Je vhodný především pro suchá teplá stanoviště, protože spolu s prosem má vyšší nároky na teplotu než kukuřice.
Často se pěstuje jako meziplodina po sklizni žita na GPS. Ideální je, pokud se výsev a sklizeň nepřekrývají s kukuřicí, čímž se provozní špičky a pracovní zatížení v podniku vhodně rozloží. Sklízí se klasicky řezačkou v těstovité zralosti zrna, kdy obsah sušiny činí 28 %. Přitom je důležité, aby řezačka byla schopna zrno dobře rozdrtit. Obsah sušiny nad 33 % již bude způsobovat problémy při silážování a sníženou produkci metanu. Při dvoufázové sklizni se doporučuje žací stroj vybavený dvojicí mačkacích válců, protože klasický prstový kondicionér by u této plodiny nemohl optimálně pracovat. 

Metody sklizně vlhkého zrna
 
Kromě sklizně celých rostlin kukuřice na siláž se v našem zemědělství využívají i metody dělené sklizně, které se provádí o něco dříve, než je běžné u skli­z­ně mlátičkou. Sláma a palice se sklízejí odděleně; pokud jsou palice olistěné, jedná se o metodu LKS (Lieschkolbenschrot).
Využívají se moderní řezačky, vybavené řádkovými odlamovacími adaptéry, které dokáží provést spolehlivé odtržení palice od rostliny. Zbytek rostliny je rozdrcen a rovnoměrně rozhozen po pozemku.
Produktem jsou drcené celé palice s listeny, které se konzervují ukládáním do sil nebo do PE vaků. V případě uložení do sila je nutné věnovat dostatečnou pozornost důkladnému udusání. Sklizeň je vhodné zahájit tehdy, když vlhkost palic klesne na 45 % a obsahují tedy maximum živin. Za takových podmínek lze získanou drť optimálně silážovat, což ovšem neplatí tehdy, pokud se porost ponechá na poli dlouho a obsah sušiny překročí 60 %.

Velké množství energie
 
Vlhké zrno je možné sklízet i sklízecí mlátičkou a poté konzervovat bez mechanické úpravy (jako celé zrno) a nebo po mechanické úpravě (šrotováním nebo mačkáním). Ke šrotování se využívá kladívkový šrotovník, mačkání se provádí pomocí mačkacích strojů. Mnoho pěstitelů uvítá skutečnost, že sklizeň zrna bez mechanické úpravy je možné zahájit již o čtrnáct dnů dříve. Tím se zároveň i snižuje riziko počasí a není zapotřebí provádět sušení zrna, které je jinak poměrně nákladné. Způsobů konzervace je více, například organickými kyselinami, louhem sodným nebo v atmosféře oxidu uhličitého.
Při správné konzervaci vlhkého kukuřičného zrna se získá krmivo s velkou koncentrací energie, a je tudíž vhodné pro dojnice s vysokou užitkovostí. Tímto způsobem se vyrobí větší množství energie než při sklizni klasických obilovin, často ještě při nižších nákladech.
Vlhké kukuřičné zrno se využívá také ve výkrmu prasat. Na tuto produkci nemají vliv výkyvy v cenách na trhu, jako je tomu při výrobě krmných směsí z obilovin. Výhodou této technologie jsou nižší sklizňové náklady, krmivo obsahuje více energie a je lépe stravitelné. Výnosy by měly činit minimálně deset tun z hektaru, k tomu je ovšem třeba také zvolit správnou agrotechniku a vhodný hybrid do svých podmínek.

Mnoho způsobů využití zrna
 
Kukuřice se pěstuje také na zrno, přičemž tento produkt se využívá rovněž jako krmivo, dále jako surovina pro výrobu různých potravin či se také konzumuje přímo. Kukuřičné zrno je díky svému obsahu bílkovin využíváno v potravinářském průmyslu.
Ke sklizni se přistupuje ve žluté zralosti. Obsah sušiny v zrně by měl dosahovat hodnot 60 až 62 %. Je-li to nutné, lze termín sklizně i posunovat. Výnos se pohybuje kolem 4–7 t/ha.
Sklízecí mlátička s odlamovacím adaptérem oddělí nejprve celé palice s listeny. Stébla jsou zachycena kuželovitými válci a až po šetrném odlomení palic rychle stržena dolů. Po výmlatu zrna jsou vřetena s listeny rozhozeny po poli. Vymlácené zrno je uloženo v zásobníku.

Jednoduché na údržbu i připojení 
Odlamovací adaptéry na sklizeň zrnové kukuřice se vyrábí pro šest nebo osm (sklopné) či dvanáct řádků (pevné provedení). Adaptéry mohou být vybaveny integrovaným drtičem stonků. Jeho nože mají vysoké otáčky (2000/min) a zaručují tak dokonalé posekání zbytků po oddělení palic a rovnoměrné rozhození stonků po poli. S výkonnou mlátičkou je možné bez problému pracovat při rychlosti nad 8 km/h, což u dvanáctiřádkového adaptéru odpovídá teoretické výkonnosti více než 7 ha za hodinu. Četné verze lze využívat zároveň i v kombinaci s řezačkou pro sklizeň kukuřice metodou LKS.

Mulčování nepodceňovat
 
Množství organických zbytků je v tomto případě vysoké a pro jejich zapravení se nejúspěšněji využívají mulčovače.
Běžným postupem je strniště zpracovat mulčováním, při němž má největší význam především rozdrcení silných stonků, poté buď zorat, a nebo v bezorebné technologii jednou až dvakrát zdiskovat. Následně se může využít podrývák.
Přímé zaorání hmoty po sklizni nemusí být proti šíření zavíječe to pravé opatření, protože i na zaoraných nerozdrcených posklizňových zbytcích může tento škůdce přežívat. Proto se doporučuje intenzivní postup s využitím mulčovače, i když znamená další náklady. Tyto stroje dokáží celoplošně zpracovat povrch pole, ale problémy mají v kolejích na uježděné slámě, kterou jejich pracovní orgány nedokáží zvednout a rozdrtit. Existuje mnoho provedení mulčovačů pro traktory všech výkonových kategorií včetně nejvyšší třídy, dokonce i pro tlačné nasazení traktoru.

Vzájemně sladěný řetězec 
Na dnešním trhu se nabízí sklízecí řezačky se stále vyšším výkonem motoru. Každý praktik ale ví, že sklizňový řetězec musí být vzájemně dobře sladěn, takže výkonnost dopravních souprav musí být v korelaci s průchodností řezačky. Zároveň jsou zapotřebí i odpovídající kapacity na silech. Na výkonnosti při rozhrnování a dusání píce závisí výkonnost celé sklizňové linky.
Pro zdárný průběh silážního procesu je důležité provést účinné utužení řezanky ve žlabu s dokonalým vytěsněním vzduchu. Dnes je kladen důraz na vysoký tlačný výkon u strojů používaných k rozhrnování řezanky. V závislosti na typu a výbavě pak provádí tentýž stroj zároveň i dusání, anebo je tento úkol svěřen jiné technice.

V zimě na sjezdovce, v létě na silech 
Pro splnění těchto nároků se na silech objevují kromě standardních strojů, jako jsou kolové traktory nebo čelní nakladače, také stroje netradiční jako alpské rolby nebo různé pásové traktory pro rozhrnování píce. S takovými stroji je možné, aby transportní soupravy plynule vykládaly řezanku před silem, protože ji dokáží na sile v délce 40 m rychle rozhrnovat.
Pásové nebo kolové traktory, pracující při rozhrnování píce, bývají většinou vybaveny čelní radlicí se šířkou 4–5 m a závažím v zadním závěsu o hmotnosti 2 až 2,5 t. Profesionální radlice jsou buď na stranách hydraulicky sklopné, anebo teleskopické.
Systémový traktor pracuje s otočným řízením, má také otočené pneumatiky a rozhrnovací radlici v zadním závěsu. Navíc může využívat výhody krabího chodu. 

Pásové podvozky vytlačí nejvíce hmoty 
Pásové traktory přesvědčují svým tlačným výkonem a stoupavostí.
Je to dáno možnostmi jejich podvozku, který dokáže účinně přenášet výkon na podložku. Bez problému dokážou vyhrnout na silo 35 m3 kukuřice při necelých dvou jízdách. Vysoký tlačný výkon mají též systémové nosiče, protože značný výkon motoru je přenášen pomocí čtyř hnaných kol o shodné velikosti. Tyto dvě skupiny strojů také vykazují nízkou spotřebu paliva, díky svému vysokému tlačnému výkonu, odpovídajícím rezervám výkonu a dobré trakci.
U kolových čelních nakladačů je pro výsledný efekt na žlabu rozhodující nejen výkon motoru, ale i způsob pohonu. Z důvodu nižší účinnosti není ideální hydrostatický, ale mechanický pohon všech kol, doplněný samozřejmě uzávěrkami diferenciálu. Vhodné jsou pneumatiky se šípovým dezénem a zakrytování podvozku, aby nedocházelo k namotávání píce na hřídele pohonu. Dále je vhodné nakladač osadit speciálním adaptérem (vidle pro rozhrnování řezanky) o dostatečné šířce, který umožní využití jeho výkonu. Klasická lžíce na sypké hmoty o objemu 4 m3 není pro práci na sile dostačující.

Jeden výkonný stroj šetří náklady 
Uvedené stroje mohou být poskytovány podniky služeb. Výhodou je skutečnost, že pro efektivní rozhrnování a dusání píce při nasazení výkonných řezaček stačí jeden takový stroj a tím se šetří pracovní síly, mzdové náklady i náklady na palivo; zároveň zůstává situace na sile přehledná. Nasazení na silech také prodlužuje dobu využití těchto strojů.
Vždy ale záleží také na obsluze, aby správně využila technických možností stroje, jako je nastavení poklesu otáček, volba správného tlaku v pneumatikách a vhodného dotížení. Také adekvátní „tlak na plynový pedál“ má výrazný vliv na účinnost práce. Při přiměřené úrovni nákladů by mělo být dosaženo stabilní kukuřičné siláže, která by měla mít po udusání alespoň 240 kg sušiny na jeden metr krychlový.
Žlab musí být po naplnění a skončení dusání co nejdříve a co nejpečlivěji zakrytý. Tím dojde k tomu, že zbývající kyslík se prodýchá a vzniklé anaerobní prostředí vytváří příznivé podmínky pro kvasné procesy.

Žito na GPS stále oblíbenější
 
Plodinou, která zvyšuje a stabilizuje produkci bioplynu, je žito. Zároveň v osevním postupu vhodně střídá porosty kukuřice, přičemž je poměrně výnosově stabilní a nákladově příznivou plodinou. Využití na bioplyn je velká příležitost pro moderní odrůdy hybridních žit, které na půdách s dobrým obsahem živin mohou dát výnos až 45 tun zelené hmoty z hektaru. Žito se vysévá na podzim, na GPS sklízí na jaře a mezi těmito obdobími pokrývá půdu. Tím zabraňuje působení vzdušné a vodní eroze a vyplavování živin do spodních půdních vrstev.
Vhodné období pro sklizeň je v mléčné až rané těstovité zralosti. Je třeba sledovat obsah sušiny rostlin. Ideální hodnoty se pohybují mezi 32–35 procenty. Po zahájení sklizně je třeba nasadit co nejvýkonnější techniku, aby byla zaručena konzervace píce v nejvyšší kvalitě. Porosty totiž rychle dozrávají.

Přímá nebo nepřímá sklizeň
 
Podobně jako u pícnin na orné půdě může být sklizeň jedno- nebo dvoufázová. V prvním případě jsou rostliny žita posečeny, následně nařezány a odvezeny na silo. Dvoufázová sklizeň je založena na posečení porostu žita včetně případné úpravy píce mačkacími válci a jeho odložení na strniště. K sečení se využívá standardních žacích strojů nebo i samojízdných žacích mačkačů.
Oba dva tyto typy strojů mohou být vybaveny integrovanými dopravníky pro ukládání do řádků. Řidič pak může zvolit, zda požaduje píci odkládat na široko, anebo oba dopravníky zapojit do práce a ukládat jen jeden řádek. V souladu s moderními technologiemi umí také kombinované ukládání, kdy jeden z dopravníků hmotu ukládá na středový řádek, zatímco druhý nepracuje a píce je od jednoho žacího stroje ukládána na široko. Poté se rotorovým shrnovačem zformuje řádek, který je sklizen řezačkou se standardním sběracím adaptérem.

Ukládání bez shrnování má význam

Nevýhodou shrnování standardními typy rotorových shrnovačů je možné nebezpečí příměsi kamenů nebo znečištění hmoty. Proto jsou také nově pořizované žací trojkombinace stále častěji vybaveny příčnými dopravníky, které píci posouvají na středový řádek hydraulicky poháněnými pásy. Podle zkušeností z praxe lze hmotu z takto formovaných řádků bez problémů silážovat, ať ji sklízí řezačka nebo senážní návěs. Je to vhodné řešení pro všechny podmínky, především pak pro majitele kamenitých pozemků. Zároveň odpadá operace shrnování, sklizeň je rychlejší, jednodušší i méně nákladná.

Možnosti pásových shrnovačů
 
Do podmínek, kde by objemná píce na jednom řádku nerovnoměrně zavadala, je lepší ji po posečení rozhodit na široko a po zavadnutí využít pásový shrnovač. Ten pomocí sběracího ústrojí píci zvedne ze strniště, oddělí kameny a zeminu a hmotu dopraví na pásovém dopravníku čistě na řádek. Přitom umí ukládat buď středový řádek nebo jeden postranní doleva nebo doprava nebo dvojici řádků postranních.
Vyšší náklady za pořízení tohoto stroje se vrátí v úsporách na opravách řezačky a ve vyšší kvalitě krmiva. Stroj také může pracovat při vyšších pojezdových rychlostech (až 18 km/h), a tím dosahovat vyšších výkonností (i deset hektarů za hodinu). Kromě toho například při dvoufázové sklizni čiroku na GPS lze operaci shrnování provádět pouze s pásovými shrnovači. Je ovšem třeba počítat s tím, že stroj vyžaduje výkonnější tažný prostředek.
Pro dokonalé vytěsnění vzduchu na sile je třeba zvolit co možná nejmenší délku řezanky, zhruba do 5–10 mm. Při sklizni za horších podmínek lze využít souběžné aplikace přípravků pro zlepšení silážovatelnosti.

Na přímou sklizeň s vhodným adaptérem
 
Adaptéry ke sklízecím řezačkám pro přímou sklizeň jsou tvořeny diskovým žacím ústrojím o pracovním záběru nejčastěji kolem 6 m, které bývají uprostřed dělené, a provádí posečení rostlin. Hmotu dále přebírá masivní šnekový dopravník, který ji posouvá ke vstupnímu otvoru řezačky, kde ji přebírají vkládací válce. Výhodou je bezztrátové podávání materiálu k mačkacím válcům a dále pak skutečnost, že hmota se nedostane vůbec do kontaktu s povrchem pozemku. Získá se tedy kvalitní čisté krmivo bez nežádoucího znečištění.
V devadesátých letech se ukázalo, že klasické adaptéry ke sklizni úzkořádkových plodin pro sklízecí mlátičky mají v agregaci s řezačkou při sklizni zelené hmoty s velkou vlhkostí problémy. Jsou vhodné pro sklizeň hmoty s větším obsahem sušiny; nefungují také při sklizni nízkého nezralého porostu. Navíc vyžaduje jejich připojení k řezačce spe­ciální adaptér a pro přepravu se musí odpojit a převážet za řezačkou na vozíku. Proto byly vyvinuty adaptéry pro přímou sklizeň.

Kukuřičný adaptér – ano či ne?
 
Určitou možnou variantou sklizně obilnin na GPS je plošný adaptér pro sklizeň kukuřice, pracující nezávisle na směru řádků. Výhodou je skutečnost, že není třeba pořizovat speciální adaptér a zároveň se získá větší pracovní záběr (např. 7,5 m). Nové typy těchto adaptérů mají výhodnou plochou konstrukci, širší vstupní otvor pro plynulé předávání hmoty na vkládací válce řezačky, možnost sekat na velmi nízké strniště. Více volného prostoru za rotory dovoluje práci i při zvýšené vlhkosti. Kromě těchto předpokladů nelze zapomenout ani na dobré nabroušení nožů.
Kukuřičný adaptér je ale přeci jenom konstruován prioritně ke sklizni této plodiny, a tak bude mít problémy při sklizni polehlého nebo velmi řídkého porostu. Konstruktéři při jeho vývoji počítali s tím, že sklízený porost bude na pracující rotory vyvíjet protitlak. Zároveň má i vyšší záběr, takže při shodné pojezdové rychlosti bude průchodnost hmoty vyšší. Nicméně s adaptérem na přímou sklizeň lze zase pojíždět o něco rychleji. Tudíž se řezačka dostane na zhruba shodnou úroveň průchodnosti s oběma typy adaptérů. Je to zajímavé, ale maximálního vytížení jejího motoru lze dosáhnout spíše při dvoufázové sklizni, kdy tento stroj sbírá řádek z celkového záběru 9 m nebo i vyšším.
Adaptér pro přímou sklizeň na GPS zajišťuje čistý řez a zanechává strniště s rovnoměrnou výškou. Ačkoli by mohl sekat těsně nad zemí, doporučuje se nastavit větší výšku, protože se tím snižuje úroveň znečištění píce. Bude vhodný tam, kde pro jeho nasazení existuje dostatečná výměra. Naopak pro přímou sklizeň menších ploch obilnin na GPS bude postačovat plošný kukuřičný adaptér.

Jak dál po sklizni
 
Následná plodina je vždy otázkou celkové agrotechniky na podniku a zvolených osevních postupů. Sklizeň v brzkém jarním období (v dubnu) eliminuje nebezpečí polehnutí a dovoluje ještě zvládnout založit porosty kukuřice. Pokud by se ale termín sklizně posunul, je vhodné pozdní zásev kukuřice jako druhé plodiny zvážit. Také není vhodný v suchých a chladných regionech, zde by bylo efektivnější zvolit zásev například travní směsi.
Termín sklizně žita na GPS na začátku léta využívají intenzivně hospodařící podniky tak, aby bylo dostatek času pro přípravu půdy a výsev ozimé řepky. V regionech s příznivými podmínkami a dlouhým obdobím pro vegetaci by místo této plodiny mohl následovat výsev ještě další energetické plodiny, jako je třeba slunečnice nebo čirok. Důležitou podmínkou je ale dostatečné množství srážek.

Výkonnější, chytřejší, úspornější řezačky
 
Vývoj u řezaček přinesl především optimalizaci systému pohonu a snížení spotřeby paliva. Díky novým systémům řízení výkonu mohou být nové sklízecí řezačky vybaveny již jenom jedním motorem. Takže optimálního vytížení dosahuje motor například při 1800 otáčkách za minutu; pokud ale není stroj plně vytížen, postačoval by výkon motoru nižší. Řídicí jednotka rozezná, že stroj pracuje jen při dílčím zatížení a výkon motoru automaticky přizpůsobí. Řidič si také může uložit požadovanou pojezdovou rychlost do tempomatu a za jízdy jej jednoduše aktivuje. Také u řezaček se uplatňují vznětové motory se systémem externí katalytické redukce, což dále snižuje spotřebu nafty.

Vysoké stlačení pro přesný řez
 
Zajímavým prvkem je regulace mezního zatížení, kterou známe z traktorů s plynulými převodovkami. Řezačka si určuje dopřednou rychlost jízdy automaticky. Pokud klesnou otáčky motoru pod nastavenou mez, je rychlost snížena, což ovšem trvá jen po dobu zvýšeného zatížení. Poté se vrátí na původní úroveň. Téměř samozřejmostí je přepravní rychlost 40 km/h při redukovaných otáčkách motoru.
Někteří výrobci používají robustní šestiválcové vkládací ústrojí, které produkuje vysoké stlačení hmoty. Tím jsou vytvořeny příznivé předpoklady pro přesný řez, protože vkládaný materiál je dokonale fixován.
Důležitou výbavou jsou senzory pro zjištění obsahu sušiny rostlin. Výhodou je, pokud řezačka dokáže v závislosti na tomto parametru automaticky regulovat délku řezanky. Obsah sušiny často kolísá v rámci pozemku, takže méně zralé rostliny jsou nařezány s větší délkou, zatímco zralejší na kratší řezanku. Udusání hmoty je potom snazší a výsledkem je kvalitnější krmivo.

Nové typy zrnových kondicionérů
 
Proto, aby došlo k prokvašení veškeré hmoty, je důležité, aby v průběhu sklizně byla narušena také kukuřičná zrna. Výrobci řezaček vyvíjejí stále účinnější typy zrnových kondicionérů. Nejnovější provedení mají více než dvojnásobnou třecí plochu, která odpovídá vysoké průchodnosti. Intenzivnější narušení řezanky zaručují agresivní tvar zubů, široká mezera mezi kotouči a velká kontaktní plocha. Dále lze intenzitu měnit i nastavením rozdílu mezi otáčkami stlačovacích válců. Vysoký rozdíl otáček je vhodný pro sklizeň obilnin na GPS. Nastavení kondicionéru může být již značně variabilní a je třeba věnovat mu pozornost, protože má vliv na kvalitu práce a zároveň i spotřebu paliva.
S rozvojem bioplynových stanic začali světoví výrobci nabízet také tzv. bioplynové bubny.
Novinkou jsou dokonce tzv. super bioplynové bubny, osazené 48 noži pro teoretickou délku řezanky od 2 do 12 mm. Geometrie uspořádání nožů je zvolena tak, aby zaručovala přesný a plynulý řez i při velkých objemech píce. Pro plynulou dopravu píce zůstává pod noži dostatek prostoru.

 

 

Klíčové informace

– Kukuřice je oblíbená pro výrobu konzervované píce ke krmení skotu, a v poslední době i jako stále významnější surovina pro bioplynové stanice.
– Kromě známého silážování celých rostlin je možné také provádět konzervaci vlhkého zrna, pokud má zemědělský podnik vhodné vybavení ke sklizni a konzervaci.
– S rozvojem bioplynových stanic roste zájem i o pěstování dalších plodin na GPS, především ozimého žita, které se v závislosti na dostupné technice sklízí buď dvou-, nebo jednofázově.
– U sklizně je důležitá včasnost provedení, bezztrátovost a co možná nejnižší úroveň znečištění píce
.

 

Petr Beneš

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Komentáře k článku

  1. Dobrý den, chci se zeptat zda je tedy lepší sečení žita na bioplyn na přímo (my máme claas jaguar 950 + direct disk 610) nebo ne ? Můžete mi tohle téma trochu více objasnit. Děkuji za odpověd

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down