Ze Šumavy se stává politický problém

Na šumavské Modravě jsme svědky politizace a nepřiměřené medializace sporu o péči o marginální plochu lesa, o který Správa NP a CHKO Šumava pod vedením ředitele Stráského pečuje. Těmito slovy zahájil dnešní projev náměstek Národního parku Šumava Jiří Mánek na tiskové konferenci na Modravě. Opodstatněnost zásahů proti kůrovci opřel v dále uvedeném projevu především o čísla.

„Správa NP a CHKO Šumava spravuje celkem 48.000 hektarů státního lesa. Území Na Ztraceném zabírá jen 280 hektarů představuje pouze půl procenta z celkové rozlohy lesa, o které správa pečuje. Jinými slovy není spor v péči o 99,5 % plochy lesa, který spravujeme.
Dvacet šest procent z rozlohy lesa, které spravujeme, leží v bezzásahovém pásmu. Na těchto plochách neudělujeme žádné výjimky, je to striktně bezzásahové pásmo. Na rozdíl od předchozího vedení, které si potají udělovalo výjimek stovky, je plocha námi respektovaného a chráněného bezzásahového lesa o čtyři procenta větší, než tomu bylo loni.
Lokalita na Ztraceném není první zóna, jedná se převážně o zónu druhou, podle zákonné a platné zonace NP Šumava. První zóna zaujímá jen pětinu z rozlohy celé plochy. K tomu víc než tři čtvrtiny území tvoří kulturní hospodářský les, kdy část se sázela už za existence národního parku. Nejedná se o prales, jak to hnutí Duha podsouvá veřejnosti. Často také slýcháme, že se jedná o rašeliniště z komplexu Modravských slatí. I to je úmyslná dezinformace. Rašelinná smrčina (nikoli rašeliniště) z celé plochy zaujímají pouze třináct procent. Dominují kyselá suchá stanoviště 180 ha, tedy 64 % plochy.
Lokalita byla plných šestnáct let od vzniku NP Šumava v zásahovém režimu. A teprve v roce 2007 ji tehdejší ministr životního prostředí účelově a bez ohledu na povahu porostů přeřadil do režimu bezzásahového.
Důležité jsou proporce. Kvalifikovaným odhadem je Na Ztraceném celkem asi 130.000 stromů. K asanaci je vyznačeno přibližně pět tisíc napadených smrků. Asanace probíhá dvojím způsobem – jednak se kácí motorovou, jednak se odkorňuje nastojato. Poměr mezi kácením a odkorňováním na stojato je 4 : 1. Převedeno na stromy je to 2000 : 880. Zatím se daří asanovat – zdůrazňuji – už mrtvé stromy - podle plánu. Počítáme, že hlavní část zpracování kůrovce zvládneme do konce tohoto týdne tak, jak jsme si naplánovali. Už dnes můžeme tvrdit, že zásah proti kůrovci je efektivní a úspěšný, zachránili jsme přibližně sto hektarů lesa, který by – pokud bychom nezasahovali - odumřel.
Pokud jde o zákonnost našich zásahů. Rozsah těžeb v této lokalitě je takový, že nepotřebujeme výjimky ze základních ochranných podmínek NP podle § 16 ZOPK, to nám také potvrdila ČIŽP jako orgán, proti jehož rozhodnutí již není odvolání, tedy orgán v tomto směru nejvyšší instance. Snažíme se minimalizovat rozsah ploch, které by bylo možné nazvat holinou a to právě kombinací metody kácení s metodou loupání nastojato.
Při zásazích proti kůrovci postupujeme v souladu s celou řadou dalších předpisů – mimo jiné podle rozhodnutí MŽP z roku 2007, dále podle § 22 ZOPK, kdy se proti škůdcům smí zasahovat se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody. Veškeré těžby jsou schvalovány protokolárně, protokol vypracovává pracovník oddělení ochrany přírody a podepisují ho tři náměstci, včetně státní správy a ředitel Národního parku. Jde o kompetentní rozhodnutí, jež nečiní pouze jeden člověk. A také o rozhodnutí, na němž závisí, zda rozsáhlé plochy šumavských smrčin dostanou šanci přežít nebo ne.
Naturové hodnocení podle § 45i nepotřebujeme, protože se nejedná o koncepci ani o záměr jak je definován v § 45h ZOPK. Jedná se o běžné managementové opatření.
Pokud jde o současné spory, nepovažujeme je již za spory odborné, ale politické a ideologické. My jsme přesvědčeni, že jednáme v souladu se zákonem.
Zelený les je biotopem a domovem mnoha živočichů. Jeho náhlým a velkoplošným rozpadem dochází k zásadním a nepřirozeným změnám životního prostředí mnoha druhů. Naše záměry jsou motivovány výhradně zájmem ochrany přírody.
Práce v lokalitě na Ztraceném jsou finančně nákladné a vzhledem k tomu, že na všech podmáčených stanovištích zůstává veškerá hmota k zetlení, navíc loupeme nastojato, proto jsou práce prodělečné, nejsme motivovaní jakýmkoli ziskem.“