Ze zemědělských fondů Evropské unie byly v posledních třech desetiletích vyplaceny v rozporu s unijními pravidly více než tři miliardy eur. Z této sumy se podařilo získat zpět jen sedmnáct procent, což představuje 537 milionů korun. Dalších osm procent nesprávně vyplacených prostředků bylo odepsáno na vrub společenství nebo jednotlivých států. Tři čtvrtiny prostředků nadále zůstává nevyřešeno. Polovina částky se týká exportních dotací na ovoce a zeleninu.
Vyplývá to ze zprávy Evropského účetního dvora, která zachycuje hospodaření s unijními financemi ve sféře společné zemědělské politiky v období 1971 až 2002.
Podle auditora Davida Bostocka je dosavadní vymáhání neuspokojivé, protože se nepodařilo získat zpět ani polovinu peněz. Zpětné vymáhání je pomalé a neúplné, dodal. Problém vidí hlavně v pomalosti úřadů dotčených zemí. Jako příklad zvolil řecký soud, kam se dosud nedostala záležitost neoprávněných dotací na víno za více než osm milionů eur. A to byly odhaleny již v roce 1990.
Členské země mají povinnost hlásit zpronevěry částek vyšších než 4000 eur Evropské komisi. Ve dvou třetinách případů tak ovšem činí se zpožděním. Ještě horší to je se zpětným vymáháním, například Belgie dokázala zpět získat pouze 15 milionů z chybně vyplacených 100 milionů eur, Německo sotva desetinu ze 403 milionů, Francie zhruba třetinu ze 156 milionů a pouze Nizozemsko, Irsko, Dánsko a Finsko dostaly zpět více než polovičku.
Porušování pravidel se ročně týká 0,3 až 1,4 procenta všech peněz, vynakládaných na společnou zemědělskou politiku. Roční "zemědělské" výdaje kolem 40 miliard eur jsou největší položkou v ročním rozpočtu unie, pohybujícím se kolem 100 miliard eur.
0 miliard eur.
Účetní dvůr navrhuje zlepšit hospodaření a tedy i pověst unie sérií opatření, od lepšího informování EK až po zřízení "černé listiny", na niž by se dostala každá společnost, podezřelá ze zpronevěry více než 100 000 eur.
