Zelená pro venkov a zahrada pro Evropu

Agrární a venkovské vize pojmenovává nejen ministerstvo zemědělství, které má v rukou sociální demokracie, ale snaží se o to i další politické strany.

Zelená pro venkov nazval Miroslav Kalousek, nový předseda KDU-ČSL, programové teze určené pro vnitrostranickou diskusi. Podpora českých zemědělců a rozvoje venkova je jednou z priorit lidovců, usnesli se na svém nedávném sněmu. Kalousek spojuje rozvoj venkova s rozšířením pracovních příležitostí, hnacím motorem hospodářství má být rozvoj malého a středního podnikání, cílem je stabilizovat zemědělství a živnostenské podnikání a zvýšit poptávku po agrárních komoditách v nepotravinářském využití, podpořit rozvoj přidružených výrobních kapacit v zemědělství. Aby venkov mohl co nejvíce využít podpory z unijních zdrojů, navrhuje lidovecký předseda sdružit prostředky veřejných rozpočtů, rozvojových a komerčních bank a Evropské investiční banky s cílem rozvíjet malé a střední podnikání v oblasti produkčního zemědělství, zpracovatelských kapacit, turistiky, přidružených výrob u zemědělců. Větší pravomoci při rozdělování peněz pro venkov by měly mít krajské samosprávy.
Šance pro zemědělství vidí Kalousek v povinném míchání pěti procent biolihu do pohonných hmot a ve zvyšování povinného podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Navrhuje také zavést komplexní zemědělské pojištění, dostupné pro všechny prvovýrobce. Systém obhajuje argumenty, že bude postavený na osobní odpovědnosti, bude pružně likvidovat škody a ve svém důsledku bude šetrnější vůči veřejným zdrojům. Aby zemědělci efektivně využili národní podpory, jejichž podíl vůči evropským zdrojům nebude podle Kalouska možné výrazně zvyšovat vzhledem k situaci ve veřejných rozpočtech, musí se cílit přímo k příjemcům. Proto by upravil platební podmínky tak, aby se zabránilo „parazitování na těchto zdrojích ze strany odběratelů a dodavatelů vstupů“. Prioritou, kterou Kalousek navrhuje, je program dlouhodobých hypotečních úvěrů se státní podporou pro hospodařící tuzemské fyzické osoby.
Také ODS profiluje svou zemědělskou a venkovskou politiku, kterou nazývá Český a moravský venkov – zahrada pro Evropu. „Venkov bychom neměli chápat jen jako zemědělství, ale jako prostor, v němž žije více než dva miliony obyvatel České republiky, z nichž nyní pracuje v zemědělství necelých sedm procent,“ uvedl stínový ministr zemědělství Jiří Papež na nedávném stranickém kongresu v Luhačovicích. Zdůraznil, že chápání venkova se musí změnit a k tomu může přispět náš vstup do EU, kde se omezují podpory produkčního zemědělství ve prospěch rozvoje venkova. „Na to však není náš venkov dostatečně připraven,“ domnívá se. „České zemědělství má charakter průmyslové výroby. Na venkově chybějí malí a střední podnikatelé, kteří přinášejí do podnikání větší stabilitu a dynamiku.“ ODS může podle Papeže nabídnout především práci a osobní zodpovědnost. Zdůrazňuje, že stát nesmí na venkově překážet, ale nesmí také deformovat prostor. Za stěžejní považuje vyjasnit vlastnické vztahy k půdě a říci venkovu, co od něj očekáváme. „Chtěl bych, abychom dokázali vydefinovat objednávku státu na veřejné zboží, kterým by měla být „komodita krajina“ Zemědělci tak mohou dostat důstojnou podnikatelskou příležitost na základě nabídky a poptávky. Cílem musí být taková politika, aby finanční prostředky, ať soukromé či veřejné, zůstávaly v co největší míře na venkově nebyly prostřednictvím různého přerozdělování transportovány kdoví kam. Pro realizaci takové politiky je nezastupitelná role hrdého, vzdělaného českého sedláka. To je člověk, který si zaslouží naši pozornost a podporu,“ řekl Papež při luhačovickém vystoupení, zveřejněného na webových stránkách ODS. Stínový ministr se přimlouvá také za individuální přístupy podle krajských priorit, už vzhledem k rozdílným přírodním podmínkám v jednotlivých regionech.