Zemědělské družstvo Podchlumí v Dobré Vodě u Hořic v Podkrkonoší se zabývá kromě klasické zemědělské výroby i produkcí kysaného zelí. „Zelárna byla naším jediným střediskem, které vloni, kdy byly ceny zemědělských komodit velmi nízké, vykázalo zvýšení tržeb,“ uvedl ředitel tohoto družstva Luboš Horník s tím, že na tržbách podniku se podílí asi pětinou
Nárůst tržeb nebyl ale podle Horníka podložen výhodnými realizačními cenami, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale podniku se podařil prodat větší objem. „Ceny v minulém roce byly špatné,“ podotkl ředitel. Vedoucí zelárenské výroby Jiří Očenášek upřesnil, že konci loňského a začátkem letošního roku byly ceny skladovatelného zelí již o něco příznivější, mimo jiné i proto, že Polsko vloni zaznamenalo nižší úrodu. „Cena hlávkového zelí se však pohybuje na hranici rentability a u kysaného zelí to není o mnoho lepší,“řekl. I v této oblasti se producenti musejí potýkat s konkurencí z Polska. Pokud ale začnou již někam dodávat, vzhledem k dobré kvalitě zelí, většina odběratelů má zájem na další spolupráci. O dobré kvalitě svědčí i získaná ocenění. Dobrovodské kysané zelí bílé si vloni odneslo prvenství v soutěži Potravinář a potravina roku 2009 Královéhradeckého kraje v sekci zelenina, ovoce a ostatní výrobky. Významným oceněním je podle Horníka i loňské druhé místo v nové soutěži o nejlepší „kysané zelí roku“, pořádané Zelinářskou unií Čech a Moravy.u příležitosti konání výstavy Zahrada Čech v Litoměřicích.
Zemědělské družstvo hospodaří na 1100 hektarech zemědělské půdy, z toho tisíc hektarů představuje orná půda. Zdejší úrodná oblast je vhodná i k pěstování zeleniny a produkce kysaného zelí je tu tak známá již ze 30. let minulého století. Dobrovodské odrůdy zelí s přízviskem Dobrovodské nebo Pourovo (podle příjmení místního šlechtitele) byly dlouhá léta stálicemi a standardem hlavně mezi kruhárenskými odrůdami a byly vytlačeny až hybridními odrůdami a mechanizovanou sklizní, informoval ředitel.
Navázali na tradici
Na tradici pěstování a zpracování zelí navazuje i Zemědělské družstvo Podchlumí. Zelí pěstuje na výměře přibližně 30 hektarů, přičemž plochy zůstávají již řadu let stejné, i když ještě v nedávné historii, před deseti až 15 lety, byly více než dvojnásobné. Převážnou část přitom tvoří bílé zelí. Výnos se pohybuje kolem 80 tun z hektaru.
Již třetím rokem tuto plodinu pěstují v režimu integrované produkce, což zavazuje k velmi omezenému používání průmyslových hnojiv a pesticidů. „Díky tomu je zelenina u nás vyprodukovaná vysoké kvality, ať z hlediska zdravotního či nutričního,“ konstatoval Očenášek. Kysané zelí přitom družstvo vyrábí podle klasické staročeské receptury, kdy se při nakládání do čerstvé krouhanky přidává pouze sůl a kmín
Zelí je zpracováváno v provozech z 80. let minulého století. Jejich kapacita je více než tisíc tun a po odbytově slabších letech po vstupu do EU se daří v posledních dvou sezónách využívat na téměř plnou kapacitu . Zahrnuje 28 bazénů a do jednoho se vejde až 70 tun zelné krouhanky, což je po zkvašení 43 tun výsledného produktu. Zrací proces trvá šest až osm týdnů. přiblížil Očenášek. Zelí může být v bazénu uskladněno více než 12 měsíců, což mu neubere na kvalitě, a odebírá se podle požadavků zákazníků, doplnil.
Kysané zelí pak družstvo dodává na trh pod obchodní značkou Dobrovodské kysané zelí – bílé nebo červené. Distribuují ho v několika typech balení, od půlkilogramového po 13kilogramové. Podle Očenáška o kysané zelí je zájem přes celý rok, největší je však tradičně v podzimních a zimních měsících a počátkem jara. „V době, kdy je větší nabídka čerstvé zeleniny, je odběr kysaného zelí menší,“ podotkl. Podle Horníka cílem družstva v této oblasti je udržet co nejvyšší kvalitu a tím se odlišit od některých „laciných napodobenin“ kysaného zelí, ať už dovozových či tuzemských. „A o tom, že se nám to snad daří, svědčí stále větší zájem zákazníků. Kombinace pěstování zelí v ekologicky čistých podmínkách Podkrkonoší, tradice, um a poctivá práce našich lidí a dodržování klasických staročeských receptur – to vše je zárukou kvalitního zdravého produktu s regionální značkou – Podkrkonoší regionální produkt,“ připomněl Horník. Dobrovodská zelárna zásobuje především velkoobchody a částečně i řetězce. Pokrývají region Podkrkonoší, Hradecka, Liberecka, Krkonoš, Orlických hor i Podorlicka, ale lze ho koupit i ve vzdálenějších částech republiky a třeba i na Slovensku.
Doplnil, že lidé mají již tradičně zájem o krouhanku, kterou družstvo prodává od poloviny září, kdy začíná sklizeň kruhárenských odrůd zelí.
Očenášek podotkl, že přes sezónu hlavní sklizně a krouhání na zelárně pracuje přes 40 lidí. „Dlouhodobě spolupracujeme se střední zemědělskou školou z Polska, takže k nám jezdí na výpomoc polští studenti.“
Specialitou je chov kachen Zemědělské družstvo Podchlumí Dobrá Voda se kromě produkce zelí soustřeďuje i na tradiční rostlinnou a živočišnou výrobu. Nejvýznamnější plodinou pro družstvo podle Horníka je cukrovka. Podnik ji pěstuje na 170 až 180 hektarech a dodává do cukrovaru v Českém Meziříčí, a to jak na výrobu cukru, tak biolihu. „Plochy cukrovky jsme za poslední roky rozšířili a investovali jak do nákupu kvóty, tak do techniky, abychom byli schopni dosahovat slušných výsledků, což by náš tříletý průměr na úrovni 78 tun 16procentní cukrovky mohl naznačovat jako cestu správným směrem, ale i tak je ziskovost díky systému nákupu a stanovení ceny dle kurzu EUR/CZK velmi problematická“ podotkl ředitel. Kromě ní Dobrovodští pěstují také pšenici, ozimý i jarní ječmen, krmné plodiny, okrajově hořčici a hrách. „Vloni jsme nově na pár hektarech zaseli na zkoušku řepku,“ uvedl.
V živočišné výrobě se zaměřují na produkci mléka a hovězího masa. Mají uzavřený obrat stáda. Chovají celkem asi 600 kusů skotu českého strakatého plemene, z toho je asi 200 dojnic. Průměrná užitkovost je přes 17 litrů denně, ještě před dvěma lety měli kolem 14 litrů. „V roce 2008 jsme přestavěli stáje, šlo o investici ve výši zhruba 14 milionů korun a částečně obměnili i personál. Za loňský rok jsme pak zvedli užitkovost o více než dva litry a letos bude a musí být zase o něco vyšší. Díky volnému ustájení a hlavně zájmu mladých zootechniků se nám výrazně zlepšili reprodukční ukazatele, což je vedle zajištění kvalitního krmení z vlastních zdrojů další z nutných předpokladů pro zlepšení ekonomiky v chovu skotu “ míní ředitel družstva s tím, že po krachu mlékárny v Novém Bydžově dodávají mléko do mlékárny Miller. Podle něj ceny mléka se sice pomalu sunou nahoru, ale jsou stále pod úrovní nákladů. Lepší to není ani u cen masa. „V Čechách jsou ceny u hovězího žíru dlouhodobě nižší než v okolních státech,“ podotkl.
Určitou specialitou zdejšího podniku je výkrm kachen. Ani ten však není v poslední době rentabilní. „Běžně jsme mívali osm turnusů kachen ročně, což představuje asi 250 až 300 tun masa. Bohužel společnost Jihočeská drůbež, kam dodáváme, má údajně horší odbyt, takže nám na letošní rok snížila odběr asi o čtvrtinu, což samozřejmě díky nižšímu využití kapacit a pracovních sil ještě zhorší rentabilitu chovu kachen“ přibližuje ředitel. Podle něj stejně jako další komodity živočišné výroby jsou i kachny na tom cenově špatně. „První třída kvality dnes spadla až na 26 korun,. realizace při zatřídění bude kolem 25 korun,. za to se výkrm kachen nedá dlouhodobě vůbec dělat, pokud cenový propad masa nebude kopírovat pokles cen směsí, což se ale neděje“ shrnul Horník. Věří ale, že se ceny k podzimu zase trochu zlepší. „Co se týče rostlinných komodit, tak jsme minulý týden doprodali poslední zbytky pšenic i jarního ječmene a už se budeme věnovat péči o další úrodu a budeme doufat, že bude bohatá a za přijatelnější ceny,“ podotkl.
Podle něj přestože ceny zemědělských komodit jsou na velmi nízké úrovni, družstvo nezanedbává investice. Podle ředitele se podařilo získat podporu z Programu rozvoje venkova na rekonstrukci kravínů, na nákup techniky i půdy využívají úvěrů s podporou úroků z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Letos zažádali z Programu rozvoje venkova o dotaci na výstavbu teletníku. Nyní uvažují o modernizaci balící linky do zelárny. Očekávají, že půjde o investici ve výši 1,5 milionu korun. Prvně si žádali o podporu prostřednictvím Leaderu, což nevyšlo. Pokusí se proto znovu žádat o podporu, ale již v rámci jiných opatření.
Kromě zelárny družstvo provozuje ještě výměnné středisko náhradních dílů, prodává autobaterie a náhradní díly na traktory a nákladní automobily. Jde však o velmi okrajovou záležitost, dodal ředitel Luboš Horník.