Země tisíců jezer, bažin a lesů

Finsko: země na severu Evropy, čtyřikrát větší než Česká republika, ale jen s o málo více než polovinou našeho počtu obyvatel. Země tisíců jezer – na celém území je jich asi 190 tisíc, a lesů. Ty pokrývají více než dvě třetiny rozlohy státu. Asi čtvrtina země leží za severním polárním kruhem.

Finsko má přes 5,3 milionu obyvatel, kteří žijí na 338 150 kilometrech čtverečních. Do Evropské unie vstoupilo spolu s Rakouskem a Švédskem v roce 1995. Evropská unie se tím rozrostla z dvanáctky na patnáctku, počet hvězdiček na modrožluté vlajce však stejný nárůst nezaznamenal a nadále zůstává jen u rovného tuctu. Od vzniku eurozóny je Finsko jejím členem, používá tedy společnou měnu euro. Hrubý domácí produkt se loni ve srovnání s předchozím rokem propadl o 4,7 procenta. Na celkovém HDP sedmadvacítky se Finové podíleli 1,5 procenta. V průměru na jednoho obyvatele dosáhl loni tento ukazatel 33,9 tisíce eur.
Agrární obchodní bilance byla v roce 2009 záporná – negativní saldo dosáhlo 577,7 milionu eur. Celkový export země však převýšil import o 3,8 milionu eur.
Nejvíce prostředků na přímé platby Na celkové hrubé přidané hodnotě se zemědělství, myslivost a rybolov podílí ve Finsku 2,7 procenta. Pro srovnání: v průměru celé evropské sedmadvacítky dosahuje tento ukazatel úrovně 1,8 procenta. V zemědělství bylo v roce 2008 zaměstnáno 4,9 procenta práceschopného obyvatelstva.
Výdaje na zemědělství dosáhly podle údajů Evropské komise v roce 2008 celkem 811,3 milionu eur. Z toho bylo 67,2 procenta určeno na přímé platby, 5,2 procenta na tržní opatření a 27,6 procenta na rozvoj venkova.
Za celé předchozí finanční období, tj. od počátku roku 2000 do konce roku 2006, šlo do finského zemědělství celkem 6260,1 milionu eur. Z toho na přímé platby 47,7 procenta, na tržní opatření (zejména exportní refundace a skladování) 10,2 procenta a na rozvoj venkova 42,1 procenta. V podporách pro rozvoj venkova dominovala agroenvironmentální opatření, na která šlo přes 47 procent prostředků (1055,1 milionu eur). Další velký objem – 41 procent (916 milionů eur) peněz z celého balíku na podporu rozvoje venkova směřoval na méně vhodné oblasti (LFA). V pořadí třetí položkou byl odchod majitelů farem do předčasného důchodu. Na tento účel vynaložilo Finsko v celém předchozím finančním období více než 5,9 procenta, což představovalo 132,5 milionu eur.
Z porovnání rozvržení podpor za minulé finanční období a za rok 2008 je zřejmé, že nyní dává Finsko nejen méně na tržní opatření (nutno vzít v úvahu i výbornou situaci na světovém agrárním trhu v roce 2008), ale zejména země radikálně zvýšila podíl přímých plateb, a to i na úkor rozvoje venkova.
Nejúspěšnější bylo mléko Zemědělská produkce dosáhla v roce 2008 celkem 3796,7 milionu eur, z toho rostlinná činila 49,8 procenta a živočišná 50,2 procenta. Největší přínos mělo v roce 2008 pro zemědělce mléko, které se na celkové zemědělské produkci podílelo 27 procenty, dále chov ostatních hospodářských zvířat (18,5 procenta), obiloviny (17,9 procenta), krmné plodiny 15,8 procenta a zelenina a zahradnická produkce (10,1 procenta).
Farem ubývá Podle přehledu Evropské komise existovalo v roce 2007 ve Finsku celkem 68 230 farem, z nichž výměru využitelné zemědělské půdy menší než dva hektary mělo jen 3,1 procenta. Nevelký byl podíl usedlostí, které za rok vykázaly menší výnos než 1200 eur (jedno ESU European Size Unit). Těch udává evropský statistický úřad Eurostat v roce 2007 pouhá dvě procenta. Majitelů farem do 35 let bylo v roce 2007 ve Finsku 9,2 procenta, naopak 6,2 procenta držitelů usedlostí překročilo 64 roků.
Podíl farem různých výměr se od roku 2003 do roku 2005 ve Finsku změnil jen nepatrně. Usedlostí hospodařících na rozloze využitelné zemědělské půdy do 50 ha pomalounku ubývalo a naopak se zvýšil podíl podniků nad tuto výměru. Podle Eurostatu mělo v roce 2007 asi 98 procent farem (66 600) větší roční výnos než jedno ESU. (O dva roky dříve to bylo zhruba 70 000 usedlostí.) Tyto farmy hospodařily na 2,29 milionu hektarů využitelné zemědělské půdy, což bylo o procento více než v roce 2005. Průměrné finské hospodářství mělo k dispozici 33,6 ha využitelné zemědělské půdy. Pokud se vezmou v úvahu jen subjekty s více než jedním ESU za rok, pak činila průměrná rozloha farmy asi 34 ha. To bylo o pět hektarů více než v roce 2005.
V roce 2007 měli finští zemědělci celkem 1,15 milionu velkých dobytčích jednotek. O dva roky dříve jich chovali o půl procenta více.
Mezi 66 600 farem s více než jedním ESU ročního výnosu zaměstnávalo 53 procent méně než jednoho člověka na plný úvazek a 21 procent dva a více lidí.
Asi 64 procent finských farem mělo v roce 2007 jen rostlinnou výrobu (o tři procenta více než v roce 2005). Kolem 18 procent se specializovalo na produkci mléka (o tři procenta méně než v roce 2005). Naprostá většina lidí (89 procent), kteří v roce 2007 pracovali v zemědělství byly členové rodiny majitele hospodářství. Celkový počet pracovníků v zemědělství se během dvou let snížil o 15 procent. Finští farmáři většinou hospodaří na vlastní půdě. V nájmu bylo v roce 2007 jen 34 procent využitelné zemědělské půdy.