Reforma společné zemědělské politiky EU musí být spravedlivá a nesmí dělat rozdíly mezi novými a starými členskými zeměmi unie. Dohodli se na tom minulý týden v Praze předsedové parlamentů zemí Regionálního partnerství, které tvoří státy visegrádské čtyřky, tedy ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko a spolu s nimi Rakousko a Slovinsko.
"V otázce zemědělství jsme se shodli, že je nutná agrární reforma, která by vytvořila rovné a spravedlivé podmínky pro všechny členské země v Evropské unii a nečinila rozdíly mezi takzvanými starými a novými zeměmi," uvedl předseda Senátu Přemysl Sobotka. Podobně se vyjádřil i maršálek polského Sejmu Marek Jurek. Reforma společné zemědělské politiky podle něj bude možná jen tehdy, pokud bude mezi členskými zeměmi panovat rovnost co do přístupu k jejím výhodám.
Sobotka také kritizoval dosavadní průběh a dopady reformy cukerného pořádku. Výroba cukru podle něj neklesá rovnoměrně ve všech členských státech, ale pouze v zemích, kde je pěstování cukrové řepy tradiční zemědělskou aktivitou.
Předsedkyně Národního shromáždění Maďarské republiky Katalin Sziliová řekla, že Maďarsko není ochotno podporovat zrušení intervenčních nákupů kukuřice, o kterém v březnu jednali v Bruselu ministři zemědělství členských zemí, protože by to poškodilo domácí zemědělství. Podle ní je též potřeba zvýšit hospodářskou soutěž ve vinařství. "Naším cílem musí být využívat evropské fondy účinně," dodala.
Předseda slovinské státní rady Janez Sušnik řekl, že reformy by měly jít ruku v ruce s politikou ochrany životního prostředí. Členské státy by se měly zaměřit více na kvalitu než na množství zemědělské produkce. "Potřebujeme přísnější kritéria pro kontrolu zemědělské produkce", podotkl. Zdůraznil, že Slovinsko má vinice v místech, kde se kromě vína nedá pěstovat téměř nic, a proto nemůže souhlasit s návrhem na redukci vinic.
Předseda Národní rady Slovenské republiky Pavol Paška považuje za nevyhnutelné, aby se zachovala možnost prosadit individuální národní zájem i národní politiky jednotlivých zemí. Otázka financování podle něj musí být výsledkem konsensu; rozdělování peněz musí být spravedlivé a solidární a žádná země nemůže být diskriminována na úkor jiné. Slovensko podporuje brzké vyrovnání podmínek v podnikání v zemědělství mezi novými i starými členským zeměmi stejně jako další zjednodušení administrativní náročnosti.
Pracovní jednání předsedů parlamentů zemí Regionálního partnerství se kromě společné zemědělské politiky týkalo i vědy a výzkumu. Na místě dalšího setkání se chtějí účastníci dohodnout příští měsíc v Bratislavě. Tam se sejde 44 předsedů parlamentů členských a kandidátských zemí.
