Zemědělci požadují možnost zařazení do státního programu bezúročných půjček COVID, v odbytu by jim také pomohlo snížení daně z přidané hodnoty pro plodiny, ve kterých ČR není soběstačná, ale má pro ně vhodné klimatické podmínky. Jde o ovoce, zeleninu nebo brambory. Problémem je také chybějící pracovní síla ze zahraničí, nyní se jedná se zastupitelskými úřady na Ukrajině, řekl novinářům předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Zemědělci neočekávají, že by tyto komodity na pultech obchodů chyběly, může jich ale být v celé Evropě nedostatek, a budou tak dražší. U zeleniny podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky může naopak dojít u některých komodit ke zlevnění, až budou na trhu čerstvé z letošní sklizně. Snížení cen pod úroveň posledních let ale neočekává. Pýcha chce také jednat s obchodníky, aby nabízeli v první řadě české plodiny, a až pokud budou vyprodané, tak brali dovozy.
Farmáři podle Pýchy mohou o peníze v programu COVID žádat pouze na nezemědělské činnosti, což by chtěl změnit. I když neočekává, že by peníze na účty přišly brzy, mělo by to pomoci cashflow podniků. Některé firmy podle něj byly odkázané na regionální trhy nebo jídelny, takže se jim nyní výrazně propadly tržby. Jako příklad uvedl společnost, jež hospodaří na 2000 hektarech, které klesly tržby na polovinu. Pokud by vláda zemědělce do programů COVID nezařadila, podle Pýchy by potřebovali provozní úvěry od Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, který spadá pod ministerstvo zemědělství.
Předseda také připomněl dlouholetá jednání o ochraně zemědělců před nepojistitelnými riziky, jako je mráz nebo sucho. Nedávné mrazy zasáhly ovocnáře, první dvě mrazové vlny přitom zničily úrodu meruněk se škodou mezi 50 až 80 miliony korun, poslední pak negativně ovlivnila třešně, višně, švestky a hrušky. Podle Pýchy je potřeba najít odvahu a zavést fond nepojistitelných rizik nebo podobné fondy na úrovni jednotlivých farem.*
