Zemědělci diverzifikují výrobu

V předlistopadové době většina zemědělských podniků provozovala nezemědělskou, takzvanou přidruženou výrobu. Po roce 1989 její zastoupení výrazně kleslo. V poslední době však zájem o nezemědělské činnosti opět roste. Příjmy z nich chtějí zemědělci alespoň částečně vyrovnat nízké ceny na trhu zemědělských komodit.

Nezemědělské činnosti tvoří v současnosti deset až 12 procent úhrnné zemědělské produkce. O něco více představují podíl na tržbách. Uvedl to ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu Jiří Hrbek s tím, že tyto činnosti se dělí na oddělitelné a neoddělitelné. Není totiž dobře možné některé činnosti, jako například dopravu a další služby, oddělit od zemědělství. Mohou se k nim řadit i zpracování vlastní produkce, nebo těžba písku.Vedle toho zahrnují zemědělské subjekty činnosti, většinou většího rozsahu, které lze oddělit. Jde například o opravy pneumatik, nebo prodej energie. „Rozšiřuje se totiž výstavba bioplynových stanic, které mohou zajistit pro zemědělce stálý zdroj příjmu, i když se ceny komodit mění,“ podotkl.
Příjmy z nezemědělských činností jsou bilancovány do zemědělských aktivit jen v případě, že jde o neoddělitelné činnosti. .Pokud má nezemědělská činnost samostatné účetnictví, je vyčleněna, nebo jde dokonce o jinou společnost, kterou ale vlastní zemědělci, v bilanci odvětví zemědělství to není statisticky evidováno, a v národohospodářských bilancích je to započítáváno do jiných odvětví,“ vysvětlil Hrbek.
Podle Českého statistického úřadu příjmy z neoddělitelných zemědělských činností tvoří zhruba dvě procenta z celkových tržeb zemědělců v ČR. V zahraničí je podíl zemědělců z neoddělitelných činností vyšší. V ČR činí podíl na tržbách 1,8 procenta, na Slovensku je to 3,8 procenta a v Rakousku 5,3 procenta. Naopak v Německu je to pouze 0,7 procent.a Každopádně podíl neoddělitelné zemědělské činnosti v zemích Evropské unie stoupá.
Podíl se mění V ČR podle statistik podíl neoddělitelné nezemědělské činnosti v roce 2008 meziročně poklesl. Zatímco v roce 2007 tvořila hodnota produkce zemědělců z nezemědělské činnosti 2,5 miliardy korun, v roce 2008 to bylo podle předběžných údajů 2,2 miliardy. Tato čísla se podle statistiků ale týkají činnosti vykazované v rámci zemědělské bilance.
Podle posledního statistického šetření Agrocenzus 2007 zemědělských podniků, které provozují nezemědělskou činnost, ubylo. V roce 2006 jich bylo celkem 4752, tedy zhruba 12,4 procenta. Ve srovnání s rokem 2005 jich však bylo téměř o 1400 méně a pokles představoval 2,2 procentního bodu.
V minulých dvou letech se ale zemědělci opět snaží více diverzifikovat svoji činnost. Nezemědělskou činností se podle Agrocenzu zabývají převážně fyzické osoby. U osob právnických je podíl takových podniků podstatně nižší. Nejčetněji zastoupenou nezemědělskou činností jsou obchod, doprava, stavební činnost a výroba energie.
Podíl nezemědělské činnosti na úhrnné zemědělské produkci se podle Hrbka mění rok od roku. Je to dané hodnotou úhrnné zemědělské produkce. Čím dosahuje vyšší hodnoty, tím nižší je podíl zastoupení nezemědělské výroby, vysvětlil Hrbek s tím, že tento podíl se nyní vzhledem k současným nízkým cenám zemědělských komodit zvyšuje. „Když se prodávaly zemědělské komodity za vyšší ceny, podíl nezemědělské produkce se snižoval,“ podotkl. „Za bývalého režimu dosahoval tento ukazatel kolem 20 procent.“ Podle Hrbka by se letos mohl dostat i přes 15 procent.
Před listopadem 1989 většina zemědělských podniků provozovala nějakou přidruženou výrobu nebo mělo kooperace. Počátkem 90. let se řada podniků rozpadla, což vedlo k osamostatnění či zániku některých nezemědělských činností. Měnily se i příslušné předpisy, což vedlo k uzavření mnohých jatek.
Stabilnější příjmy Podporu nepotravinářského využití zemědělské produkce v bioplynových zemědělských stanicích označil nedávno za jednu z priorit Agrární komory ČR její prezident Jan Veleba. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský připomněl, že i svaz bude podporovat jejich výstavbu. S energetickou společností RWE se totiž dohodl, že bude vyhledávat zemědělské podniky, které mají zájem o výstavbu bioplynových stanic a RWE se finančně zapojí do výstavby a provozu. „Řada podniků totiž nedosáhne na úvěry, aby mohly investovat samy. Proto část přebere silný ekonomický partner,“ poznamenal. RWE má podle něj zpracovanou studii, podle níž by v ČR byl prostor zhruba na 400 bioplynových stanic. Zatím jich je postaveno kolem osmi desítek. „Je tedy pro ně velký prostor,“ shrnul s tím, že nezemědělské činnosti mohou být stabilnějšími zdroji příjmu. Podle něj je to i možnost, že se zemědělec podílí určitým procentem na přidané hodnotě. „Budoucnost zemědělství je právě i o zvýšení podílu zemědělců na přidané hodnotě. K tomu musí napomoci i stát. Pokud ne, tak se výrobci dostanou do méně významné pozice,“ míní předseda Zemědělského svazu ČR.
Některé podniky podle něj provozují pouze služby, například dopravu, zpracování vajec, masa, dnes k tomu patří i provozování prodejních automatů, které se ujímá na řadě míst. Dnes je jich už několik desítek. „Část mléka se bude prodávat tímto způsobem. Nejde sice o zpracování, ale o obchod,“ podotkl. S tím, že obchod v celé Evropě drtí prvovýrobu. Nezemědělské činnosti řeší podle Jirovského také otázku zaměstnanosti. Zemědělská produkce totiž výrazným způsobem klesá, lidi se daří zaměstnávat lidi v nezemědělských činnostech. Právě zemědělské podniky mají postavení a sílu, je pro ně snadnější nezemědělskou činnost rozvíjet.
Předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdenek Koubek řekl, že hodně zemědělských podnikatelů se vrhá na výrobu energie z bioplynových stanic. „Zájem je veliký,“ konstatoval. Na velkých farmách může podle něj prodej energie představovat kolem 20 až 30 procent tržeb podniku. Za další nejrozšířenější nezemědělské podnikání považuje agroturistiku. „ta se rozvíjí zejména v oblasti středních a vyšších poloh, například na Bruntálsku. „Někteří podnikatelé dokonce staví kurty, ubytovny, provozují vyjížďky na koních a další služby. Jejich rozsah je daný poptávkou a zájmem,“ poznamenal. V úrodných oblastech se nabízí cykloturistika a na jižní Moravě vinařská turistika. Vinaři podle něj sice zajišťují ochutnávky, ale pokulhávají v nabídce občerstvení.
Zemědělské podnikání diverzifikují i mladí zemědělci. Podle prezidenta Společnosti mladých agrárníků ČR Pavla Moulise hledají zdroje, jak se na farmě lépe uživit, respektive, jak si zvýšit svoji životní úroveň. Proto řada z nich hledá ještě jiné alternativy. Jde zejména o farmáře, kteří pracovali v jiné profesi, ale pak převzali statky po svých rodičích či prarodičích a vrátili se k zemědělskému hospodaření,“ dodal. Největší měrou se podle něj pouštějí zejména do zpracování své produkce a služeb. Kromě toho se podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka farmáři zaměřují zejména na služby pro obec. „Teď je sníh, tak odklízejí sníh, v létě zase sekají příkopy. Když je někam potřeba přistavit valník, tak ho přistaví. Dělají prostě všechno, co je v obci potřeba,“ prohlásil Šebek. Podle něj však nová vyhláška, která byla vloni schválena a měla usnadňovat prodej ze dvora, sedlákům situaci příliš neulehčuje. Šebek míní, že šlo sice o dobrý záměr , ale kvůli pádu předchozí vlády nebyl zrealizován až do konce, do konkrétní podoby.
Podpora diverzifikace Nezemědělské činnosti farmářů jsou podporovány z unijních prostředků v rámci Programu rozvoje venkova v ose III. Peníze směřují na rozvoj nezemědělské produkce, podporu zaměstnanosti a zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Opatření III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy je zaměřeno na výstavbu, modernizaci, nákup budov, strojů, technologie a zařízení sloužící k diverzifikaci činnosti zemědělských podnikatelů směrem k nezemědělským činnostem včetně výstavby decentralizovaných zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (bioplynové stanice, kotelny na biomasu, zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv). V ose III v opatření 1.2 je podporována drobná výroba, řemesla a služby pro hospodářství a obyvatelstvo. Dále je podpora zaměřena na výstavbu decentralizovaných zařízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojů energie s cílem energetické soběstačnosti venkova a naplnění závazků ČR k dosažení osmi procent energie z obnovitelných zdrojů.
V rámci této osy se podporuje i agroturistika. Jde o vybudování ubytovacích zařízení včetně stravování, sportovních zařízení, půjčoven sportovních potřeb a další turistické infrastruktury v obcích do 2000 obyvatel. Peníze na podporu zpracování produktů byly pak vyčleněny v ose I. Opatření 1.1.3. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům je zaměřeno na podporu výkonnosti zpracovatelských podniků a na rozvoj inovací. Finance jsou určeny na hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování, uvádění na trh, vývoje nových produktů, procesů a technologií.
Jak uvedl tiskový mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Marek Ženkl, v rámci opatření osy III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy a .III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje zemědělci nejčastěji žádali o podporu na projekty výstavby a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv, kde SZIF přijal 96 žádostí. Následovala výstavba a modernizace bioplynové stanice (88 žádostí) a výstavba a modernizace kotelen a výtopen na biomasu (50 žádostí). O dotaci na projekty v oblasti zpracování dřeva, výroby dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku zažádalo 22 zájemců. „Na opatření, v rámci kterých se žádalo na uvedené činnosti, byl příjem v prvním, druhém, třetím, a šestém kole příjmu žádostí Programu rozvoje venkova,“ doplnil Ženkl. Podle něj v opaření osy III. 1. 1. fond schválil celkem 200 žádostí s dotací 1,65 miliardy korun a v opatření III.1. 2. to bylo 624 žádostí s dotací 971, 4 milionu korun. Příjem žádostí na opatření osy III. se uskuteční i v rámci devátého kola, které bude zahájeno 16. února a potrvá do 8. března.