Zemědělci kritizují vládu za chybějící vizi a nedostatečné řešení problémů

Zemědělství v Česku v posledních čtyřech letech čelilo řadě krizí – od prudkého nárůstu cen vstupů přes dopady války na Ukrajině, byrokratickou zátěž, až po tlaky spojené s novou evropskou zemědělskou politikou. Oslovení odborníci se ale neshodují na tom, jak vláda Petra Fialy  situaci zvládla. Zatímco část analytiků oceňuje přesměrování dotací k menším farmám či zvládnutí zemědělských protestů bez populistických zásahů, zástupci velkých zemědělských organizací vládu kritizují za chybějící vizi, slabou komunikaci a neochotu systémově řešit problémy.

Problémy zemědělského sektoru

 "Vláda dávala po celou dobu svého mandátu najevo, že pro ni nejsme partneři, problémy sektoru ji nezajímají, a naopak velký důraz byl kladen na propagaci činnosti ministerstva zemědělství směrem k široké veřejnosti. Z pohledu odborné veřejnosti se jednalo vesměs o drobné změny, které nepřispěly k řešení tíživé situace českých zemědělců. Nějaké koncepční pomoci se nám nedostalo, naopak konsolidačním balíčkem přišli zemědělci o peníze, s nimiž už počítali, a krácení se dotklo i zpracovatelského průmyslu," uvedla mluvčí Agrární komory Barbora Pánková. 

Na nedostatečnou vizi upozornil i Zemědělský svaz ČR. "Sektor se většinou pohybuje v režimu krizového řízení, kdy reaguje pouze na aktuální problémy, místo aby měl jasně definované cíle a cesty jejich dosažení," podotkl předseda svazu Martin Pýcha.

Chybějící strategie

Podle komory i svazu spočívají klíčové chyby vlády v chybějící strategii, neochotě hájit národní zájmy v EU, v nesplnění slibů daných zemědělcům a v neschopnosti komplexně řešit hlavní problémy sektoru. "Bez zásadních změn hrozí další úpadek domácí zemědělské produkce, s vážnými důsledky pro potravinovou soběstačnost ČR," upozornil Pýcha.

Podle agrárních analytiků Petra Havla a Tomáše Maiera ovlivnily české zemědělce zejména vnější tlaky, například válka na Ukrajině, která se v praxi projevila velkými výkyvy cen zemědělských produktů a nárůstem nákladů, například cen energií, hnojiv nebo osiv, což negativně ovlivnilo tržby a zisky zemědělců. Hodnota zemědělské produkce klesla mezi lety 2022 a 2023 o 15,1 miliardy korun na 176,7 miliardy. Zemědělce trápila také přílišná administrativní zátěž a v době, kdy v Česku nastupovala nová vláda, se nastavovala nová pravidla společné zemědělské politiky EU (SZP).

Byrokratická zátěž

Jan Štefl z Asociace soukromého zemědělství považuje vyrovnání se s dopady války na Ukrajině a s tím souvisejícími energetickými problémy za úspěch vlády. Pýcha tvrdí, že vládě se nepodařilo zajistit přiměřené národní úpravy opatření v SZP, což zhoršilo stav sektoru. Havel uvedl, že byrokracie mírně klesla, Pánková považuje snížení byrokratické zátěže spíše za kosmetické úpravy.*