Čeští zemědělci si za deset let od vstupu země do Evropské unie díky evropským dotacím finančně přilepšili a mohou více investovat. Struktura českého zemědělství se však výrazně změnila a to spíše negativním směrem. Klesla živočišná výroba, především produkce drůbežího a vepřového masa. Na čím dál menších plochách se pěstují brambory nebo pícniny, naopak roste produkce řepky. Přibývá bioplynových stanic. Vyplývá z údajů Českého statistického úřadu a vyjádření odborníků.
"Základním průvodním jevem bylo snižování počtu hospodářských zvířat s narůstajícím dovozem potravin," řekl dlouholetý bývalý prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. S poklesem živočišné výroby podle něj souvisí snížení zaměstnanosti na venkově. "Proti tomu na polích došlo k výrazné změně zastoupení jednotlivých plodin ve prospěch pěstování obilí a zejména ozimé řepky," podotkl. Naopak česká pole v uplynulé dekádě opoušely tradiční plodiny jako brambory, cukrovka nebo pícniny.
Zatímco v roce 2004, kdy Česko do EU vstupovalo, se pěstovala v Česku řepka na zhruba 260 000 hektarech, do loňského roku se žlutě kvetoucí pole této olejniny postupně rozšířila na rekordních 418 000 hektarů. Růst ploch řepky souvisí především s povinným přidáváním rostlinné složky do pohonných hmot. Tato skutečnost má mnoho kritiků. Naopak brambory se loni pěstovaly proti době vstupu do unie pouze na dvou třetinách plochy. Osevní plochy pícnin na orné půdě klesly zhruba o 70 000 hektarů na 436 000.
Ve stejném období ubylo krav, drůbeže, ale především prasat, jejichž stavy klesly za deset let na polovinu. Podle statistiky MZe pocházelo v roce 2012 už 59 procent v tuzemsku snězeného vepřového masa z dovozu. Loni měla soběstačnost státu ještě klesnout a podíl dovozů se přiblížit 62 procentům. Vepřové přitom zůstává dlouhodobě nejoblíbenějším tuzemským masem.
"České zemědělství si určitě po vstupu do EU, co se týká finančních příjmů, rozhodně polepšilo, také odbyt většiny zemědělských komodit, vyjma krizový rok 2008, byl většinou bezproblémový," podotkl předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Spolu se zlepšenou platební morálkou odběratelů, vystavených působení evropské konkurence, je finanční stabilita sektoru, i podle vyjádření bank, dobrá, dodal.
Zároveň upozornil, že díky dotacím se za posledních deset let několikanásobně zvýšily investice zemědělců, kteří jsou připraveni masivně investovat i nadále. "Po roce 2007 došlo také k oživení existence minoritních chovů přežvýkavců, nabídky produktů ze dvora a od malých lokálních výrobců, ubytování na venkově a zájmu o venkov jako takový vůbec," uvedl Stehlík. Jako pozitivní hodnotí také rozsáhlé investice v krajině, pritopovodňová a protierozní opatření či pozemkové úpravy. Kromě poklesu živočišné výroby hodnotí jako negativní dopad členství ČR v EU na zemědělce výrazný růst byrokratické zátěže a zpřísnění ekologických předpisů.
Podle šéfa zemědělských statistik ČSÚ Jiřího Hrbka si zemědělci po roce 2004 přilepšili nejen díky dotacím, ale také rostoucím cenám komodit, zejména rostlinných. "Dnes se tím krmí "betonové krávy"- bioplynové stanice, a to doma i v zahraničí a to v roce 2004 nebylo," podotkl s tím, že v loňském roce bylo v Česku evidováno zhruba 350 zemědělských bioplynových stanic.
Za velký problém Hrbek označuje úbytek obhospodařované zemědělské půdy, které v posledních letech denně ubývá v průměru 15 hektarů.*
