„Ne,“ odpovídali v naší malé anketě téměř jednohlasně zemědělci, které jsme oslovili s dotazem: Uložíte část letošní úrody do zemědělského veřejného skladu?
Bohumír Rada, předseda Agrodružstva Jevišovice na Znojemsku: Ne a neuvažujeme o tom ani do budoucna. Veškerou sklizeň máme pro vlastní potřebu v živočišné výrobě.
Zdeněk Kvíz, farmář ze Sloupu u Davle na Praze-západ: Nebudu dávat sklizeň do veřejného skladu, i když zpočátku jsem o to měl zájem. Jenže tehdy měla povolení jen společnost Primagra Milín na 5000 tun, což je vzhledem k její kapacitě zanedbatelné množství. Jen já sám mám produkci asi 6000 tun. Skladní listy je sice myšlenka dobrá, ale není kolem nich vše dořešené. Myslím, že letos to valná pomoc pro zemědělce nebude, ani náhodou.
Miroslav Jirovský, ředitel a. s. Pias Suchdol na Kutnohorsku: Ne, máme vlastní sklady. V budoucnu je budeme ochotni využívat, pokud podmínky skladování budou známy dopředu, budou nám stoupat výnosy a nebude stačit vlastní skladovací kapacita. Jinak ale dáme přednost vlastnímu skladování, protože musíme vnímat, že při veřejném nám vzniknou určité vícenáklady.
Pavel Hrdlička, předseda ZD Luštěnice na Mladoboleslavsku: Nebudeme této možnosti využívat a máme pro to více důvodů. Dopravu do veřejného skladu si hradí pěstitel, stejně jako skladové a manipulační náklady, a propočítal jsem si, že při zvýšení cen komodit po novém roce bychom na tom mohli finančně tratit. Navíc banky při určité úvěrové zátěži podniku na skladní list stejně nepůjčí. Zjišťoval jsem si, že GE Capital Bank by nám úvěr na skladní list ochotně poskytla, jenže jinak nás financuje Komerční banka a mít úvěry u více ústavů není dost dobře možné.
Jan Staněk, farma Dříteň na Českobudějovicku: O uskladnění ve veřejném skladu neuvažuji, jednoduše mě situace nenutí. Jednak mám vlastní sklad a více než polovinu sklizně si uskladním doma, jednak mám odběratele, kteří mi za produkci platí předem.
Vladimír Sehnal, ředitel s. r. o. Rols Lešany na Prostějovsku: Letos nebudeme skladních listů využívat. Najdeme jiný způsob, jak financovat hospodaření. Protože máme vlastní skladovací kapacity, všechno obilí si uložíme doma, kromě řepky, kterou jsme už prodali. Možná tohoto nástroje využijeme v budoucnu při přechodném nedostatku peněz.
Václav Hlaváček, ředitel ZVOS Hustopeče na Břeclavsku: Jak se rozhodneme, bude záležet na vývoji trhu s obilím. Máme vlastní skladovací kapacity, tak proč bychom sklizeň dávali jinam. Myslím, že veřejné sklady se budou využívat, ale nyní, kdy se ještě dokončují žně, se zemědělci snaží uložit obilí doma a teprve pak se budou věnovat otázce dlouhodobějšího uplatnění sklizně.
Lubor Slezák, farmář z Tuněchod na Chrudimsku: O skladní listy nemám zájem. Splácím totiž vysoký úvěr, protože jsem si na letošní sklizeň koupil nový kombajn Claas Lexion. Dá se říci, že další půjčku ani na nic nepotřebuji.
Jaroslav Vojtěch, jednatel s. r. o. Agro Jaroměř na Náchodsku: O veřejné skladování nemáme letos zájem, snad perspektivně. Většinu obilí si uskladňujeme doma a to kvalitní postupně dodáváme na základě dlouhodobé smlouvy mlýnu. Druhá věc je, že kvalita obilí, které se sklízí v posledních dnech, už vychází poměrně špatně. Nesplnili bychom tedy předepsané podmínky na kvalitu obilí pro veřejný sklad.
Zdeněk Záhora, farma Běrunice na Nymbursku: Uvažoval bych o této možnosti, kdybych měl nablízku veřejný sklad. Ale zatím jsou pro mě uznané sklady z ruky, přitom dopravu si musím platit sám. Asi 80 procent produkce si uskladním a zbytek budu muset prodat, i když je to v současné době nevýhodné. Proto bych přivítal intervenční nákup státu, jenže se sklady pro intervenční fond je letos problém.