18.04.2014 | 09:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zemědělci potřebují stabilní podmínky

Zemědělci potřebují ve svém podnikání alespoň nějakou jistotu – nejsme srovnatelní s průmyslem či službami, které mohou jednoduše „zavřít krám“ a přenést výrobu či poskytovanou službu jinam, kde mají výhodnější podmínky. Uvedl to předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Kamil Surovik s tím, že je třeba si odpovědět na otázku, co se vlastně očekává od zemědělců v horských a podhorských oblastech. Právě jeho jsme se zeptali na názor na připravované rozdělení podpor v České republice.

Nedávno vláda schválila zvýšení kofinancování Programu rozvoje venkova z 15 na 25 procent. Domníváte se, že tato úprava bude stačit k tomu, aby se dosáhlo potřebných prostředků?

Bohužel se s takovouto myšlenkou nemohu ztotožnit – celý Program rozvoje venkova je oproti minulému období značně podfinancován. Náš svaz principiálně nemůže souhlasit s  dnes hojně šířenými  názory – bohužel na tomto místě musím říct, že jsou šířeny mimo jiné i vysokými funkcionáři Agrární komory České republiky - že by z těchto prostředků měly být financovány pouze investice.

Náš svaz souhlasí s tím, že podpora investic je potřebná, ovšem bez zajištění provozních podpor pro horské a podhorské oblasti (LFA oblasti) se však jedná o hazard s dopady na celostátní úrovni. Navíc by bez zajištění těchto provozních podpor mohlo dojít ke zmaření finančních prostředků, které stát do LFA oblastí za posledních 20 let, po rozpadu socialistického systému hospodaření, investoval za účelem udržení zemědělství a údržby krajiny.

Za takto nastavených podmínek máme silnou obavu, zda v LFA oblastech vůbec zůstane dobytek, protože mnoho horských a podhorských zemědělců bude, stejně jako mnoho zemědělců v produkčních oblastech, pod ekonomickým tlakem nuceno zbavit se nejnákladnější položky, kterou je živočišná výroba, zejména pak chov skotu. LFA oblasti jsou základnou  chovu skotu a to jak masného tak i mléčného a jsem přesvědčen, že skot má nenahraditelnou úlohu v tom, že kromě své úlohy v produkci masa a mléka, je schopen zpracovat objemné krmivo do podoby jediného, chemicky nenahraditelného, skutečně kvalitního organického hnojiva – chlévské mrvy a následně chlévského hnoje.

Náš svaz přitom celou dobu požaduje, aby ministerstvo zemědělství zajistilo ekonomické podmínky k přežití horských a podhorských zemědělců a živočišné výroby v LFA oblastech. 

Stále se tedy stavíte za co největší procento prostředků, které by měly být přesunuty z prvního do druhého pilíře?

Napřed si musíme odpovědět na otázku, zda vůbec chceme zemědělství v horách a podhorách. Pokud ano, musíme je také řádně finančně podpořit. Opakovaně proto žádáme o posílení prostředků druhého pilíře Společné zemědělské politiky. Málokdo si totiž uvědomuje, že pravděpodobně rokem 2015 se zhruba zdvojnásobuje podporovaná plocha tzv. LFA oblastí (podpory na znevýhodněné oblasti se budou vyplácet i na ornou půdu), přičemž došlo ke krácení finančních prostředků ve druhém pilíři. Z našeho pohledu je jedinou možnou cestou jak zabránit citelnému nedostatku finančních prostředků na investiční akce, v LFA oblastech a agroenvironmentálních opatřeních, je přesun 15 procent finančních prostředků z I. do II. pilíře. Mnozí si pravděpodobně neuvědomují, že takzvané LFA oblasti se dnes shodou okolností v mnoha případech kryjí či překrývají s různými územími chráněnými z pohledu životního prostředí a tím, že je zde správně nastaven management hospodaření, řeší se zde za relativně nízkých nákladů ze strany státu potřeby ochrany přírody a krajiny.

Náš svaz spatřuje značný rozpor mezi tím, co jsou požadavky Evropské komise a tím, co se dnes pokouší různé nátlakové skupiny prosadit v rámci politiky zemědělství v České republice.

Jak hodnotíte návrh dohody o údržbě pozemků v souvislosti s církevními restitucemi?

My jsme rádi, že se vzniklá situace alespoň nějak řeší. Zde bych chtěl uvést, že tento návrh  vznikl na jednání mezi vedením našeho svazu a vedením Státního pozemkového úřadu již před zhruba dvěma až třemi měsíci. Rádi bychom, aby již byla vytvořena metodika a zahájeno sepisování těchto dohod. Jde o to, že pokud by církve půdu nezískaly, zemědělci obhospodařující danou půdu by neztratili přednostní právo na odkup těchto pozemků.  To je pro nás klíčové.

Pokud je totiž některý pozemek dotčen církevními restitucemi, Státní pozemkový úřad ho v mnoha případech vyňal z pronájmu zemědělcům celý a ne jen část. Na shora uvedeném jednání Státní pozemkový úřad přislíbil, že v případě, když církve neprokáží vlastnictví a dotčené pozemky zůstanou „státní“, budou tyto pozemky opět vráceny do nájemních smluv těm zemědělcům, kteří na nich dnes hospodaří.

 

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down