Zemědělské organizace kritizují zjednodušení odstátnění půdy, které uplynulou středu schválila vláda. Podle Zemědělského svazu (ZS ČR) i Agrární komory (AK ČR) to umožní vstup nezemědělských podnikatelů na trh s půdou, a zemědělcům se tak znemožní šance přednostně odkoupit půdu, na které dosud hospodařili. Uvedli to zástupci nevládních organizací.
"Vláda tímto krokem široce otvírá dveře spekulantům a spřízněným finančním magnátům z nezemědělských oborů, aby se dostali k zemědělské půdě, s níž pak obchodují jako s jakoukoliv jinou komoditou," řekl předseda ZS ČR Martin Pýcha. Běžní zemědělci podle něj nikdy nebudou moci v otevřené veřejné soutěži nabídnout tolik co spekulanti. Riziko vstupu nezemědělských podnikatelů na trh s půdou vnímá také prezident AK ČR Jan Doležal. "Jen podpoří důraz na nejvyšší nabídku a obratem též zvýšení cen pro zemědělce a následně nákladů na zemědělskou produkci," uvedl Doležal. Změny vyplývají z novely zákona Státního pozemkového úřadu (SPÚ), která má zjednodušit privatizaci majetku po státních podnicích, nejvíce změn novela přináší ve prospěch obcí. Novela ale také zvyšuje procentuální sazby z ceny pozemku při stanovení nájemného nebo pachtovného za užívání zemědělských pozemků. Nově nebude v zákoně uvedena konkrétní sazba, ale výše bude určována vyhláškou podle výrobních oblastí. Pýcha respektuje snahu státu efektivně hospodařit se svěřeným majetkem, včetně navýšení pachtu, kritizuje ale načasování změn. "Přichází v době, kdy sektor zemědělství čelí řadě bolestných ekonomických dopadů v řádech miliard korun," uvedl Pýcha. Výhrady má i Doležal. "Zvyšování pachtovného na státní půdě prostřednictvím pouhé vyhlášky otevírá prostor pro další nekontrolovatelný nárůst cen. Je otázkou, zda není cílem právě vstup nezemědělských subjektů do byznysu s půdou v Česku," sdělil. Pozemkový úřad propachtovává zemědělcům zhruba 103 000 hektarů zemědělské půdy, z celkové výměry půdy v ČR propachtovaná půda tvoří přibližně tři procenta. Úřad už dříve představil sazby pachtovného, v horských výrobních oblastech to bude 12,5 procenta, zhruba o polovinu nižší sazbu mají bramborářsko-ovesné oblasti. V kukuřičné oblasti to jsou čtyři procenta. Doposud platili zemědělci za nájem půdy 2,2 procenta, sazba byla stejná od roku 2014. Novelu zákona o SPÚ musí ještě projednat Sněmovna a Senát. V případě schválení nabude účinnosti 1. ledna 2025. ZS ČR plánuje ministerstvo na problémy se vstupem nezemědělských podnikatelů upozornit v dodatečných připomínkách k novele.*
