Menu
e-shop
Změna struktury výroby podle dotací nabízených Evropskou unií povede, k tomu, že si naši zemědělci polepší. Podle propočtů VÚZE by se měla zlepšit situace podniků ve všech výrobních oblastech. Uvedl to na semináři Agrární komory řekl ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha.
Pokud ale zemědělci zareagují zejména v případě chovu skotu na intenzivnější podporu v tzv. méně příznivých regionech, může být zlepšení výraznější.
V porovnání s nabízenými podporami existují podle Douchy značné rezervy především v rozšiřování trvalých travních porostů v méně příznivých oblastech a v přesunu chovu skotu do hor. V tuzemsku je podle něj například na 500 tisíc kusů skotu z milionu, který je z hlediska vyjednaných podmínek ve hře, umístěno v nížinách, kde nebudou v EU intenzivně podporovány.
Také 72procentní podíl oraných ploch je neúměrně vysoký
vzhledem k tuzemským přírodním podmínkám, řekl Doucha. Zhruba 60 procent území je totiž zařazeno mezi zemědělsky méně příznivé oblasti.
Pro situaci českých zemědělců po vstupu bude podle Douchy klíčová míra dorovnání přímých plateb ze státního rozpočtu. Základ ze zdrojů unie pro roky 2004 až 2006 činí 25, 30 a 35 procent úrovně v současných členských státech. ČR pak může z peněz na rozvoj venkova a vlastních zdrojů dotace dorovnávat na 55, 60 a 65 procent. Podle prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka je 55 procent nezbytné minimum, aby zemědělci měli šanci obstát v konkurenci. Komora požaduje záruky plného vyrovnání.
Hlaváček se dnes shodl s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem na tom, že na summitu EU v Kodani bylo pro české zemědělství vyjednáno maximum možného. Vyjednané podmínky jsou však podle něj hluboce pod produkčními možnostmi českého zemědělství. Přizpůsobení vyjednaným číslům a kvótám, které určují rozměr podporované produkce, si podle něj vyžádá další
strukturální změny odvětví. Palas naopak zdůraznil, že se
podařilo udržet rozměr zemědělství a v některých komoditách
vyjednané kvóty poskytují možnost dalšího rozvoje.
