Připojení k Evropské unii zvýšilo příjem na pracovníka v zemědělství v nových členských státech v loňském roce ve srovnání s rokem 2003 o více než 50 procent. Nejlépe by na tom měla být Česká republika, kde se tento ukazatel údajně zvýšil dokonce o téměř l08 procent. Vyplývá to z prvního odhadu pro rok 2004, který v polovině minulého měsíce uveřejnil statistický úřad společenství Eurostat.
Tento první odhad ukazuje meziroční nárůst příjmu na pracovníka v zemědělství v roce 2004 v celé unii jako celku (tedy s 25 členskými státy) o 3,3 procenta. Na tomto růstu se zčásti podílel reálný zemědělský příjem (plus 1,8 procenta) a snížení nákladů na práci v zemědělství (mínus 1,5 procenta). Příjem na pracovníka v zemědělství v původní evropské patnáctce přitom vzrostl ve srovnání s loňským rokem podle Eurostatu jen o 0,8 procenta. Zmíněný celkový nárůst tedy údajně způsobují právě nové členské země s průměrným příjmem na pracovníka v zemědělství o 53,8 procenta vyšším než v roce 2003. To podle Eurostatu vypovídá mimo jiné o kladném vlivu členství v unii na agrární sektor nových členských států. Přitom jde údajně nejen o působení jednotného trhu, ale také o zavedení společné zemědělské politiky. Nemalý vliv měla samozřejmě také loňská vyšší úroda.
"Tyto výsledky jsou výbornou zprávou pro evropské zemědělce, zejména v nových členských státech," prohlásila komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová a dodala: "Ukazují, že obavy vyslovované při přípravách na rozšíření unie, byly bezdůvodné. Připojení nových členských států ke společné zemědělské politice přineslo jejich zemědělcům nové jistoty a nové příležitosti. Jsem také potěšena, že hospodářský výsledek zemědělství ve starých členských státech se vrátil ke svému dlouhodobému stoupajícímu trendu."
Zmíněný ukazatel se měří jako příjem na osobu plně zaměstnanou v zemědělství. Vychází z příjmu vytvořeného zemědělskými aktivitami (stejně jako dalšími se zemědělstvím neoddělitelně spjatými činnostmi) během daného účetního období, včetně tržeb a příjmů, které zemědělci určité země dostanou až po ukončení tohoto období (tedy třeba až sklizené obilí skutečně prodají, až opravdu dostanou do ruky přislíbené podpory domácí i z unie apod.). Nevychází tedy z příjmu skutečně (fyzicky) získaného během zmíněného období. (Nesmí se směšovat s celkovým příjmem zemědělských domácností, protože neobsahuje příjem z dalších zdrojů, jako jsou nezemědělské aktivity, sociální výhody, příjem z majetku, mzdy z jiné činnost apod.). Při svém odhadu Eurostat pracoval s údaji národních statistických úřadů, ministerstev zemědělství, intervenčních agentur apod.
Na úrovni evropské pětadvacítky přispěly k růstu příjmu na pracovníka v zemědělství podle evropských statistiků tyto hlavní faktory:
Významné zvýšení sklizně v EU–25 ve srovnání s rokem 2003. Jde zejména o vysoký nárůst produkce obilovin (o 24 procent), vína (o 21,1 procenta), olivového oleje (o 25,3 procenta) a olejnin (o 25,4 procenta). Celkový objem rostlinné výroby vzrostl v průměru celé pětadvacítky o 12,5 procenta, což převážilo pokles reálných cen plodin (o 8,4 procenta). V deseti nových členských zemích vzrostla reálná hodnota výroby v průměru o 16,5 procenta, a to zejména díky nárůstu objemu rostlinné produkce o 24,7 procenta (ve srovnání s průměrnou hodnotou 12,5 procenta pro celou evropskou pětadvacítku). K tomu je nutné vzít v úvahu průměrný pokles cen o 5,9 procenta (ve srovnání s průměrným poklesem 8,4 procenta v EU–25). Reálná hodnota živočišné výroby v deseti nových zemích v průměru rostla o 4,6 procenta. Tato hodnota byla výsledkem poklesu objemu živočišné výroby v nových státech unie o 2,9 procenta (v celé EU–25 se zvýšila o 0,4 procenta) a nárůstu cen o 8,1 procenta (proti průměrnému poklesu o 0,4 procenta v EU–25).
Nárůst nákladů na vstupy (o 2,5 procenta) a devalvace (o 0,8 procenta).
Nárůst nevýrobních poplatků, podpor nesouvisejících s výrobou (o 3,4 procenta).
Pokračující snížení objemu nákladů na lidskou práci v zemědělství.
Podstatný nárůst hladiny podpor v zemědělském sektoru nových členských států (z 1,2 miliardy eur v roce 2003 na tři miliardy v roce 2004, včetně národních top—up).
Příjem starých členských států se vrátil ke svému dlouhodobému rostoucímu trendu. Od roku 1980 vzrostl příjem na pracovníka ve starých členských zemích o 48 procent (o 24 procenta od reformy společné zemědělské politiky v roce 1992).
Připojení k unii podle závěrů Eurostatu významně pomohlo nárůstu příjmu na pracovníka v zemědělství v nových členských státech. Tento vývoj odpovídá předchozí analýze generálního ředitelství (DG) Agri. Největší prospěch z rozšíření by mělo mít podle tohoto ukazatele určeného prvním odhadem Eurostatu zemědělství České republiky (nárůst indexu příjmu o 107,8 procent) a Polska (nárůst o 73,5 procent). Vývoj příjmu na pracovníka v zemědělství v nových a starých členských státech vykazuje velké rozdíly.
Jde o první hrubý odhad. Naše zemědělská statistika bude tento ukazatel analyzovat jak z hlediska zdrojů dat, tak i aplikovaných metodických postupů, tak, aby jej bylo možné srozumitelně a jasně interpretovat.
