Zemědělské školy táhnou a studenti o ně mají zájem. Problém pak nastává s uplatňováním studentů v oboru – řada z nich raději volí jiná odvětví.
„Za 23 let praxe vidím, že k nám přicházejí lidé, kteří cíleně chtějí studovat zemědělství,“ uvedla Ivana Dobešová, ředitelka Vyšší odborné školy a střední zemědělské školy Benešov. „Dříve jsme byli ti druzí, byli jsme cestou pro studenty, kteří se nedostali na gymnázia. Nyní k nám uchazeči přichází proto, že chtějí studovat zemědělství, z různého popudu,“ dodala.
Konkrétně benešovská škola má v současné době převis zájemců o studium. Zatímco na odborné škole jde o šestinásobný převis, u maturitních oborů je převis čtyřnásobný. Podle ředitelky za tím však nestojí pouze vysoký zájem studentů o obor, ale také demografický vývoj a populačně silné ročníky.
Modernizace je zásadní
Pozitivní vývoj vidí Dobešová také v otázce vybavenosti zemědělských škol. „Vybavení škol se posunulo vpřed. V roce 2016 se vytvořila skupina škol, které byly zařazeny do týmu ministerstva zemědělství, a začala se vytvářet centra odborné přípravy finančně podporována ministerstvem zemědělství. Každý rok dostáváme 1.85 milionu korun na vybavení,“ odhalila Dobešová.
Modernizace techniky na školách je podle ředitelky zásadní – v tom je zemědělský obor specifický. Potřebuje totiž i těžkou techniku, jako jsou traktory nebo další stroje pro obdělávání zemědělské půdy či obstarávání zvířat.
Obnovu přitom nepotřebuje jen technika, ale i samotná výuka. „Myslím, že všechny školy pochopily, že doba je velmi rychlá, mění se a chceme-li mít dobře připravené studenty a absolventy, musíme nabízet aktuální vzdělávací programy, které jsou navázané na zaměstnavatele a nejsou pověšeny někde ve vzduchu,“ uvedla Dobešová.
Podle výzkumu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) z roku 2016 směřuje přímo do zemědělství zhruba 30 procentu absolventů středních zemědělských škol. Dalších 25 procent plánuje pracovat v zemědělství poté, co absolvují návazné studium na univerzitě. To znamená, že zhruba polovina studentů zemědělských škol nakonec skončí v jiném oboru.
Výsledkem je nedostatek pracovníků v zemědělství. Podle Agrární komory ČR v sektoru dlouhodobě chybí zhruba 4500 farmářů a 14 tisíc sezónních pracovníků.
I vzdělávání v zemědělství je součástí Strategického plánu ČR pro společnou zemědělskou politiku. Plán připomíná, že stát již pracuje na nové Koncepce vzdělávání Ministerstva zemědělství, která by měla být platná do konce roku 2026. Zatím však není hotová.
Evropské trendy
Z údajů evropského statistického úřadu Eurostat vyplývá, že Česká republika má velký počet vzdělaných zemědělců. Při pohled na evropské průměry je patrné, že pouze 8,5 procenta současné generace evropských zemědělců absolvovalo úplné zemědělské vzdělání, 28,7 procenta pak absolvovao pouze „nějaký druh zemědělského vzdělání“. Valná většina farmářů – celkem 70 procent – má pouze praktické zkušenosti.
Napříč Evropou totiž existují různé úrovně dosaženého vzdělání, od základních certifikátů až po inženýrské tituly nebo doktoráty z agronomie. Organizace zemědělského vzdělávání se liší podle jednotlivých národních vzdělávacích systémů. Může být centralizované nebo částečně přenesené na regiony, což je praxe využívaná například v Německu. Zemědělské vzdělávání obvykle spadá do kompetence buď Ministerstva zemědělství, nebo Ministerstva školství.
Mezi země s nejvyšším podílem plně vyškolených zemědělských manažerů patří Lucembursko (50 %), Česká republika (34,6 %) a Francie (29,3 %).
Země se liší nejen co do podílu vzdělaných zemědělců, ale i do přístupu k „oživení“ vzdělávání. Trendem jsou například tzv. zemědělské inkubátory, tedy programy umožňující budoucím zemědělcům vyzkoušet si svůj podnikatelský projekt ještě před zahájením činnosti. Usnadňují vstup do zemědělství tím, že odstraňují překážky, které stojí před budoucími zemědělci, včetně přístupu k půdě, kapitálu a úvěrům. V inkubátorech fungují tzv. mentoři, tedy zemědělci či zemědělci v důchodu, kteří předávají mladším své zkušenosti. Na konci zkušebního období budoucí zemědělci zhodnotí svůj projekt a jeho výkonnost, aby se mohli rozhodnout, zda budou v projektu pokračovat, zda ho změní, nebo zda se ho vzdají. Zemědělské inkubátory jsou fenoménem poslední doby a pod různými názvy je lze nalézt v několika zemích EU, zejména ve Francii.
Aneta Zachová, EURACTIV.cz
