Menu
e-shop
Zemědělci v okolí vodárenské nádrže Švihov omezili používání pesticidů. Ukázaly to závěry pilotního projektu ministerstva zemědělství a Povodí Vltavy, do nějž se zapojilo 18 zemědělských subjektů. Farmáři v letech 2019 až 2023 použili o 6,64 tuny vybraných pesticidních látek méně, než připouštějí limity. Dostali za to finanční kompenzace.
V ročním průměru jde o pokles znečištění o 27 procent, řekli novinářům ministr zemědělství Martin Šebestyán a generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Podle Šebestyána by se tento příklad dobré praxe mohl rozšířit i na další vodárenské nádrže.
Projekt se zaměřil na ochranné pásmo nádrže Švihov, známé jako Želivka, která je největší vodárenskou nádrží ve střední Evropě a pitnou vodou zásobuje i Prahu. Zemědělci v okolí na rozsáhlých plochách pěstují hlavně kukuřici, řepku a brambory.
Farmáři zapojení do projektu se dobrovolně zavázali některé látky nepoužívat a dostali za to finanční kompenzaci. Podle Kubaly se roční náklady projektu pohybovaly mezi 50 a 60 miliony korun. Náhrady nebyly plošné, týkaly se určitých druhů plodin. Pokles znečištění potvrdil podle Kubaly pravidelný monitoring.
"Samozřejmě to nebylo celé pouze o tom, jaké se používají přípravky na ochranu rostlin, jaké jsou v nich určené látky, ale souviselo to i s úpravou osevních postupů, s úpravou toho, aby se energetické plodiny nepěstovaly na svažitých terénech, abychom zamezovali erozím a tak dále. Takže byl to celý komplex a soubor opatření," podotkl Kubala.
Na pilotní projekt navázal program společné zemědělské politiky, která stanovuje podmínky pro snížení pesticidové zátěže v povodí čtyř vodárenských nádrží. Kromě Švihova jde o nádrže Římov na Českobudějovicku, Opatovice na Vyškovsku a Vrchlice na Kutnohorsku. Ministerstvo podle Šebestyána nyní se zemědělci a vodohospodáři začíná jednat o podmínkách společné zemědělské politiky na další období po roce 2027.*
