Podmínky pro zemědělce, kteří hospodaří na erozně ohrožené půdě, budou sice mírnější, což zemědělci vítají, přesto ale očekávají zvýšení nákladů a administrativy. Na jednání sněmovního zemědělského výboru to řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zároveň tvrdí, že se jedná se o nejpřísnější protierozní ochranu v Evropské unii. Podle zástupce ministerstva zemědělství Miroslava Skřivánka protierozní opatření reagují na klimatickou změnu a zajistí ochranu zemědělské půdy při snížení administrativní zátěže.
"Došlo se ke kompromisu, který je akceptovatelný, pořád je to ale nejambicióznější a nejpřísnější standard uvnitř EU. Žádná jiná země neošetřuje 65 procent půdy," řekl Pýcha. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se ve zbytku Evropy týkají protierozní opatření průměrně zhruba 40 procent půdy.
Kromě zvýšených nákladů a administrativy pro zemědělce očekává Pýcha i větší administrativu pro Státní zemědělský intervenční fond, který bude plnění podmínek kontrolovat.
Skřivánek očekává, že fond uskuteční 300 až 350 kontrol v terénu za rok. Množství kontrol obhajoval tím, že se zemědělci v Česku setkávají stále častěji s etapami sucha následovanými vydatnými dešti a postupující klimatická změna bude nevyhnutelně představovat problém pro české zemědělství. "Nemůžeme za sebou nechat neplodnou Českou republiku," podotkl.
Návrh ministerstva zemědělství počítá s tím, že farmáři hospodařící na půdě mírně ohrožené erozí se budou moci sami rozhodnout, jaké technologie a postupy mají používat, aby se vyhnuli odnosu části půdy vlivem srážek, takzvané erozní události. Původní návrh počítal s tím, že dodržování určitých postupů bude povinné, což zemědělci kritizovali.
Za první erozní událost při nevhodném hospodaření a bez zásahu vyšší moci dostane farmář sankci ve výši tří až pěti procent z přímých plateb, podruhé už deset procent a bude přeřazen do vyšší kategorie ohrožení.*
