Zemědělci na Vysočině loni sklidili z hektaru v průměru 5,51 tuny obilovin, nejméně mezi kraji. Průměrný hektarový výnos v Česku byl 6,11 tuny, v porovnání s Vysočinou byl vyšší o 600 kilogramů. Na Vysočině byla třetí největší rozloha polí s obilím v ČR, na větší výměře rostlo jen ve Středočeském kraji a na jižní Moravě.
Na Vysočině se vypěstovalo nejvíc brambor a žita, zemědělci v tomto kraji se řadili také mezi největší producenty řepky. Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 2021 dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Obiloviny na Vysočině v minulém roce vyrostly na 136 000 hektarech polí, průměrný výnos byl v meziročním porovnání nižší skoro o 0,3 tuny. Téměř polovinu obilných polí zabírala pšenice ozimá, jíž se na hektaru v průměru urodilo 6,23 tuny. Žito v tomto kraji zabíralo 4400 hektarů půdy. Zemědělci ho sklidili celkem 23 465 tun, nejvíc v ČR. Průměrný hektarový výnos žita na Vysočině byl 5,3 tuny,
U brambor teď statistici zveřejnili výsledky v krajích bez raných odrůd a brambor určených na sadbu. Z 19 685 hektarů zbývajících brambor v ČR bylo na Vysočině 5715 hektarů. Pěstitelé v tomto kraji z hektaru měli v průměru 33,24 tuny brambor, zatímco průměr v Česku byl 30,58 tuny.
Řepku měli zemědělci na Vysočině minulý rok na 35 600 hektarech polí, ve větším rozsahu se pěstovala jen ve Středočeském kraji a Jihočeském kraji. Na Vysočině se sklidilo 105 000 tun řepky. Průměrný výnos 2,95 tuny se téměř rovnal loňskému průměru v ČR, ale byl nižší než předloni. V roce 2020 se na Vysočině z hektaru sklidilo průměrně 3,5 tuny řepky.*
