Zemědělci z Vysočiny proti přesunu prostředků

Zachování všech finančních prostředků určených na vyrovnání nižších příjmů zemědělců hospodařících v horších podmínkách požadují ve svém prohlášení zemědělská sdružení Havlíčkobrodska. Dokument, který vznikl s podporou krajské agrární komory obdržel minulý týden ministr zemědělství Jaroslav Palas při své návštěvě Havlíčkova Brodu.

Prostředky na zvýšení vyjednaných přímých plateb by podle rolníků z Vysočiny měl v plné výši poskytnout státní rozpočet.
Obávají se totiž, že se na jejich úkor bude zvyšovat finanční podpora rolníků v nižších polohách. Podle nich vyvíjejí zástupci z těchto oblastí silný tlak na zvyšování pro ně výhodných přímých plateb bez ohledu na to, zda budou čerpány z prostředků na rozvoj podhorských a horských oblastí. Uvedla to ředitelka agrární komory v Havlíčkově Brodě Marie Brodinová.
Na rozvoj venkova po vstupu do unie by mělo v prvních třech letech plynout zhruba 480 miliónů eur, ale podle dohody s Evropskou unií může stát pětinu těchto prostředků přesunout ve prospěch přímých plateb.
Palas odmítl, že by na něj byl vyvíjen tlak na přesun prostředků, ale možnost přerozdělení nevyloučil. Podle něj je startovací hranice 25 procent přímých plateb diskriminační. Do výše 55 procent lze dorovnat při vstupu z národního rozpočtu a z peněz, které jdou na rozvoj venkova.
Podle Palase plyne do horských a podhorských oblastí 2,4
miliardy korun a po vstupu do unie se tato částka ročně zvýší o dalších šest miliard. Hlavním úkolem podle něj bude naučit se
nabízené programy využívat. Co se týče výhodnosti hospodaření v jednotlivých oblastech, záleží podle něj na zemědělcích, jak upraví strukturu výroby na své farmě, aby dosáhli na co největší objem peněz.